Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) představila první návrh státního rozpočtu pro příští rok. Chybí ale některé požadavky ČSSD, se kterou hnutí ANO vyjednává společnou vládu.
Pokud se členové sociální demokracie příští týden vysloví pro vstup do menšinové vlády s hnutím ANO s podporou komunistů, bude návrh státní rozpočtu z dílny premiéra v demisi Andreje Babiše a ministryně financí Aleny Schillerové (oba ANO) čelit dalším levicovým požadavkům. Vláda v demisi plánuje za rok vynaložit stamiliardy na zvýšení důchodů a platů učitelů, což levice kvituje.
Rozpočet nicméně neplánuje zvýšit sumu určenou na sociální podporu, jako je rodičovská, příspěvek na bydlení či přídavky na děti. Programové prohlášení připravované vlády přitom počítá s výrazným zvýšením rodičovské. „Přes zásadní nesouhlas Andreje Babiše jsme prosadili do programu navýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun na dítě,“ uvedl ještě před týdnem předseda socialistů Jan Hamáček (ČSSD), který nyní uvedl, že pokud strana vstoupí do vlády s hnutím ANO, bude se chtít výrazně na tvorbě státního rozpočtu podílet.
Do sněmovny musí vládní návrh rozpočtu doputovat do konce září, do té doby bude ministerstvo financí jednat s ostatními rezorty, pět z nich přitom mohou v blízké době nově obsadit sociální demokraté. „Důležitá je pro nás také výstavba dopravní infrastruktury v některých regionech a zajištění kvalitních sociálních služeb i kvalitního zdravotnictví,“ naznačil další rozpočtové požadavky levice místopředseda ČSSD a člen sněmovního rozpočtového výboru Jaroslav Foldyna.
Navrhovaný rozpočet počítá se schodkem 50 miliard korun a Schillerová očekává stejný schodek i v dalších letech až do roku 2021. Podle opozice i ekonomů je však deficitní rozpočet při dnešním vývoji ekonomiky nevhodný.
„Pokud je plánován deficit 50 miliard při očekáváném růstu ekonomiky o 3,3 procenta, jak bude vypadat hospodaření státního rozpočtu, když ekonomika poroste pomaleji, nebo až přijde další recese? Prorůstové impulsy by si měla vláda nechat na dobu, kdy to bude ekonomika potřebovat, teď jen přilévá olej do ohně,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Poslanci ODS, TOP 09 i Pirátů označili schodek za nezodpovědný a vláda by podle nich měla usilovat o vyrovnaný rozpočet.
Celkové příjmy rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí na 1,432 bilionu, o 117,1 miliardy více než v letošním rozpočtu. Výdaje by tak měly být 1,482 bilionu, z toho výdaje na investice mají stoupnout meziročně o 21 miliard korun na 78,7 miliardy. Priority rozpočtu, jako jsou růsty důchodů, platů učitelů i investic, hodlá ministerstvo financovat z očekávaného růstu daňových příjmů a díky dobrému vývoji ekonomiky.
