Komentář Jany Havligerové: Vláda nahluchlých
Optimismus českého ministerstva financí je nezdolný. Návrh státního rozpočtu na příští rok dál počítá s velkým růstem příjmů státu a s výdaji, jež budou stoupat ještě rychleji než letos. Navzdory tomu, že varovné signály, s nimiž by si experti měli dělat starosti, přicházejí z tuzemska i zvenčí. Zjevně stále nejsou z pohledu vládních ekonomů tak silné, aby kabinet začal brzdit. Příliš kritičtí vůči kabinetu nejsou ani velcí zaměstnavatelé, jak ukázalo jednání tripartity.
Budiž, rozpočtová jednání jsou na začátku, rozhodující budou červnová ekonomická data, plán státních financí na příští rok se dokončuje až v září. Přesto slibů zvyšujících výdaje státu padlo už víc než dost. A nebude snadné z nich zkoušet vycouvat.
Pro jistotu si některá varovná čísla zopakujme. Plnění státního rozpočtu schváleného pro letošek dělá vládě, i když to veřejně neuznává, starosti už od začátku roku. Od ledna do května 2019 činily státní výdaje 635,1 miliardy korun, jsou tedy zhruba o 66 miliard korun vyšší než ve stejném období loni. Deficit se prohloubil na 51 miliard. To vše kvůli skokovému nárůstu platů ve státní sféře a zvyšování nejrůznějších dávek včetně důchodů. Ekonomika přitom zpomaluje. Prognózu letošního hospodářského růstu už korigovala směrem dolů řada institucí. Například Česká bankovní asociace původní odhad 2,6 procenta upravila na 2,4. Centrální banka počítá s 2,5procentním růstem.
Studenou spršku poslali do Česka také němečtí centrální bankéři. Tamní ekonomika podle nich letos poroste jen o 0,6 procenta místo předpovídaných 1,6. V příštím roce by sice německé hospodářství zase mělo o něco zrychlit, ale žádnou hitparádu nečekají. Německo je naším největším obchodním partnerem, směřuje tam třetina exportu. Dosud z toho česká ekonomika těžila, tuzemské hospodářství to německé svým vývojem do značné míry kopíruje.
Nedořešený brexit i obchodní války včetně těch prozatím odložených, to vše velmi zhoršuje hospodářské povětří.
Německá centrální banka to shrnula do věty: „Slabší globální poptávka má negativní dopad na německý export a průmysl.“ Což zprostředkovaně dříve či později dopadne i na české exportéry. Ekonomové ale zároveň tvrdí, že nyní je Německo vůči vnějším šokům odolnější víc než kdy dřív. Mluvit o „krizi“, ba ani „blížící se krizi“ není namístě. Leda bychom si ji chtěli přivolat.
Pro vládu by se ovšem předběžná opatrnost měla stát heslem dnů dnešních i budoucích. Leč Babišův kabinet varovné signály zřejmě neslyší. Zatím postupuje, jako by ministři měli poškozený sluch.