Počtem lékařů jsme na 8. místě z 36 zemí OECD. Přesto z mezinárodního srovnání provedeného na zakázku ministerstva zdravotnictví vyplynulo, že nám jich ještě 2500 chybí. Jak je to možné? Coby „kulturně podobné“ země si pro srovnání vybrali Rakousko, Švýcarsko a Německo, tedy země s prvním, pátým a šestým nejvyšším počtem lékařů. Například Slovensko a Polsko jsou o několik příček za námi, to jsou ale zřejmě podle ministerských kulturně vzdálenější země.
Další díly práce zdravotnických statistiků prokázaly, že na stávající síť nemocnic a počty jednotlivých oddělení je v Česku už dnes málo lékařů. A pokud s tím někdo bude chtít něco opravdu udělat, měl by si pospíšit. Mezi lety 2018 a 2022 se totiž dá očekávat mohutná vlna odchodů lékařů do důchodu – i lékaři totiž stárnou.
Ne, zvýšením počtu mediků dnes nezvýšíme počty samostatných lékařů za pět let. Výchova lékaře trvá zhruba dvanáct let. Nicméně body za tuto snahu si Němeček zaslouží. Že se tím měli zabývat jeho předchůdci, není jeho vina.
Přečtěte si:
Jana Havligerová: České mzdy mají kam růst
Opravdu ale potřebujeme tolik nemocničních lůžek, kolem kterých pak musí kroužit víc lékařů, než jich v Česku je? Vždyť v počtu lůžek je Česko na šesté příčce z 28 zemí Evropské unie. Ano, „kulturně podobné“ Německo a Rakousko jsou na prvním a druhém místě. Že by právě obliba nemocnic byla ta kulturní podobnost? Rozdíl ale je, že Rakousko a Německo na to mají poněkud jiný rozpočet.
Jiné země ukazují, že se dá jít i jiným směrem. Podporou ambulantní péče, domácí péče a dalších levnějších a přitom ne nutně horších variant. Jenže tuhle otázku si ministr Němeček otevřeně položit nechce.
