Jako opětovný studentský tábor posloužily terasy Zlaté pagody v předvečer druhé stávky v roce 1936, o dva roky později zaujali pozice mládeže na témže místě dělníci z ropných polí z Chauku a Yenangyaungu. Tečku za projevy nespokojenosti udělaly až kanady policistů, kteří porušili odvěký příkaz vstoupit na posvátnou půdu výhradně bosou nohou.
Sedmdesát čtyři let poté, po jarním politickém průlomu v podobě volebního triumfu opoziční Národní ligy pro demokracii nositelky Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij vkročily na dlaždice kruhovitého objektu chodidla oficiální české delegace.
Samozřejmě bez bot. První vicepremiér a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který přicestoval do Barmy na oficiální návštěvu, měl už za sebou setkání s bývalými vězeňkyněmi a zástupci propuštěných politických vězňů z řad All Burma Federation of Student Unions, hnutí Generace 88 a Generace 2007. „Česká republika vám může poskytnout své znalosti a zkušenosti, návody pro ekonomiku a služby. Nestyďte se na nás obrátit,“ uvedl Schwarzenberg. Přítomní, jejichž stovky kolegů stále sedí ve vězení, uznale přikyvovali.
Nádvoří klimatizovaného hotelu Chatrium poblíž Královského jezera zastřela mezitím vlhká tma. Šweitigoumská pagoda, známá také jako místo hromadného volání po nezávislosti na Britech (1946), po obnově demokracie a svržení vojenského režimu (1988), stejně jako dějiště masových demonstrací proti juntě v září roku 2007 za účasti tisíců mnichů a jeptišek, se rozzářila v plné kráse. Padesátimilionová Barma, oficiálně Svazová republika Myanmar, stojí na začátku nové éry. Pod dohledem diamantu na špici 99 metrů vysoké věže rangúnské dominanty, za pečlivého přihlížení a postupné asistence západního světa.
Česko, jehož šéf diplomacie podepsal včera pamětní knihu a předal chrámu dar, nestojí stranou. Pomocnou ruku bude přímo na místě nabízet představitelům prezidentské republiky i v dalších dvou dnech.
