Trochu mě překvapilo, že posun měnověpolitického horizontu (MP), který ČNB na srpnovém zasedání provedla, nevzbudil daleko silnější negativní reakce. Jde o naprosto brutální, nesystémový zásah, který může ohrozit kredibilitu ČNB a poškodit velmi dobrou pověst, které se už dlouhou dobu těší.
Režim cílování inflace stojí do značné míry na transparentnosti, kredibilitě a na dobré komunikaci centrální banky. K tomu je potřeba její systematické chování, stabilita některých klíčových parametrů rozhodovacího procesu a minimum změn ad hoc. A MP horizont stojí v samém srdci procesu nastavení měnové politiky.
Měnověpolitický horizont je časové okno, do nějž se ČNB dívá na očekávanou inflaci a podle její výše nastavuje úrokové sazby či své jiné měnověpolitické nástroje. Pokud by byl MP horizont 12 až 18 měsíců, znamenalo by to, že například letos v listopadu se bude ČNB dívat na očekávanou inflaci mezi zhruba listopadem 2023 a dubnem 2024. Posun tohoto okna přibližně na duben 2024 až září 2024 ale úplně mění situaci, protože implikuje začátek snižování sazeb ještě letos a velmi rychlý pokles sazeb v prvním čtvrtletí příštího roku.
Investice v časech krve a slz. Válka přesměrovala peníze na nové adresy
Celkově ale nejde o rozhodnutí samotné. Pokud se ČNB začne při nastavování měnové politiky chovat nesystematicky a účelově si měnit rozhodovací procesy, stane se nečitelnou pro trhy i subjekty v ekonomice a na dlouhou dobu přijde nejen o své renomé, ale výrazně si uškodí i při praktickém provádění měnové politiky, protože jí nikdo nebude věřit a nebude přizpůsobovat podle její komunikace svá očekávání.
Například nyní nevíme, jak dlouho bude posunutý MP horizont v platnosti a kdy se zase přepne zpátky. Pokud by například trhy věřily nové prognóze ČNB, výnosy státních dluhopisů by dnes byly podstatně nižší.
Autor je makroekonomický analytik České spořitelny
