Glosa Martina Čabana: Zemanův projev zbavený smyslu

Prezident Miloš Zeman vystoupil na schůzi Poslanecké sněmovny ke státnímu rozpočtu

Prezident Miloš Zeman vystoupil na schůzi Poslanecké sněmovny ke státnímu rozpočtu Zdroj: ČTK

Prezident Miloš Zeman mluvil k poslancům zhruba 13 minut. "Pokud Směmovna zákona schválí, podepíšu ho," slíbil Zeman.
Prezident Miloš Zeman mluvil k poslancům zhruba 13 minut. "Pokud Směmovna zákona schválí, podepíšu ho," slíbil Zeman.
Prezident Miloš Zeman mluvil k poslancům zhruba 13 minut. "Pokud Směmovna zákona schválí, podepíšu ho," slíbil Zeman.
Vystoupení prezidenta Miloše Zeman v Poslanecké sněmovně bylo jeho první veřejným vystoupením po čtyřdenním rekondičním pobytu ve vojenské nemocnici
Vystoupení prezidenta Miloše Zeman v Poslanecké sněmovně bylo jeho první veřejným vystoupením po čtyřdenním rekondičním pobytu ve vojenské nemocnici
18
Fotogalerie

Proslov prezidenta Miloše Zemana, s nímž přišel do sněmovny podpořit vládní návrh státního rozpočtu na příští rok, nijak nevybočoval z  projevů na stejné téma z minulých let. Dotace na obnovitelné zdroje jsou fuj. Úředníků je moc. Sociální dávky dostávají i lidé, kteří by je dostávat neměli. Diverzifikujme exportní cíle – tentokrát prezident doporučoval země, kde „klimatičtí alarmisté nemají na růžích ustláno“.

Jeden drobný, ale zajímavý posun, přesto pozorovatelný byl. Bývalo obvyklé, že prezident kladl velký důraz na investice, hlavně ty dopravní. A přiznejme si, že tady by prostor pro „přátelskou kritiku“, jak Zeman svůj projev nazval, skutečně byl. Investiční aktivita vlády sice v nominálním vyjádření dosahuje rekordních hodnot, zdaleka ovšem neodpovídá tempu růstu ekonomiky, ba ani státních výdajů.

Podíl investic na bobtnajících výdajích státu není rekordní ani smykem; nedosahuje ani hodnoty z let hluboké krize. Pro kabinet mají výrazně vyšší prioritu mandatorní výdaje v čele s důchody a platy. To rozhodně neškodí vládě připomínat.

Místo toho si prezident vybral poněkud chimérické téma rezerv ve výši 318 miliard korun, které se mají skrývat v daňových výjimkách.

Připomeňme, že více než polovinu této částky, zhruba 160 miliard, tvoří daňové slevy na poplatníka a na děti, které asi žádný příčetný politik rušit nechce, alespoň ne bez dalekosáhlých a pečlivě prodiskutovaných dalších opatření.

Už z pohledu na kalendář je navíc zřejmé, že žádnou zásadní daňovou reformu, která by zatočila s nadbytečnými výjimkami, vláda nestihne. To není věc, která se dá dělat před parlamentními volbami.

A ty budou nejpozději za dva roky. Ani zrušení superhrubé mzdy, tedy faktické snížení daně z příjmu, vláda dodnes neprosadila a podle nedávného vyjádření premiéra Babiše si ji schovává právě až na volební rok 2021, protože v roce příštím si související výpadek rozpočtových příjmů nemůže dovolit.

Vypuštěním apelu na investice, s nimiž by na rozdíl od daní mohla vláda něco udělat třeba alespoň v příštím plánu státních financí, ztratil prezidentův „rozpočtový“ projev zbytky smyslu. Stal se jen další nepříliš obsažnou deklarací politické podpory vládě premiéra Babiše. Škoda.