Jan Stuchlík: Na hedvábné stezce

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk/AP

O nedávných čínských investicích do českého fotbalu, piva či médií se toho už napsalo dost. Ostatně v Číně byly zprávy o investicích společnosti CEFC spíše stručné. Jeden aspekt čínského pohledu na dění tu přesto ještě stojí za zmínku. Jak státní agentura Nová Čína, tak samotná CEFC ve svých zprávách dávaly vstup do Česka jednoznačně do souvislosti s iniciativou „nové hedvábné stezky“.

Česko se koneckonců už dříve objevilo na jedné z mnoha map, jež se snažily trasu nového spojení mezi Čínou a Evropou načrtnout. Bank of China, kterou slavně uváděl do Česka prezident Miloš Zeman, svůj vstup také zdůvodňovala potřebou větší aktivity při přípravě hedvábné stezky ve střední a východní Evropě.

Jinými slovy právě vidíme první konkrétní projevy v Česku možná podceňované, někdy vysmívané iniciativy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na větší propojení Číny s Asií a Evropou.

Česká geografická logika

Česku se hedvábné aktivity a investice dosud vyhýbaly. Přitom dávají geografickou logiku. Čína usiluje o koupi a rozšíření řeckého přístavu Pireus. Dohaduje velké investice v Bulharsku, mimo jiné do letiště v Plovdivu, kde by mohlo vyrůst velké logistické centrum. Rumunsku od roku 2013 slíbil Peking investice za šest miliard eur, i když jsou zatím hlavně na papíře. Z Maďarska si základnu pro střední a východní

Evropu udělala Bank of China už před 12 lety, nemluvě o dalších velkých čínských firmách, které mají v zemi své dcery. Na Slovensko se Číňané dostali koupí podílu v bance J&T. Čína cíleně buduje pozice v zemích, přes něž by se jednou mělo dostávat čínské zboží a technologie do Evropy.

A jestli příští rok přijede do Česka prezident Si, přiveze nejspíš mnohem zajímavější obchody než fotbal či mizerně sledovanou televizi.

Čtěte další zápisníky redaktorů E15: