Česko se koneckonců už dříve objevilo na jedné z mnoha map, jež se snažily trasu nového spojení mezi Čínou a Evropou načrtnout. Bank of China, kterou slavně uváděl do Česka prezident Miloš Zeman, svůj vstup také zdůvodňovala potřebou větší aktivity při přípravě hedvábné stezky ve střední a východní Evropě.
Jinými slovy právě vidíme první konkrétní projevy v Česku možná podceňované, někdy vysmívané iniciativy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na větší propojení Číny s Asií a Evropou.
Česká geografická logika
Česku se hedvábné aktivity a investice dosud vyhýbaly. Přitom dávají geografickou logiku. Čína usiluje o koupi a rozšíření řeckého přístavu Pireus. Dohaduje velké investice v Bulharsku, mimo jiné do letiště v Plovdivu, kde by mohlo vyrůst velké logistické centrum. Rumunsku od roku 2013 slíbil Peking investice za šest miliard eur, i když jsou zatím hlavně na papíře. Z Maďarska si základnu pro střední a východní
Evropu udělala Bank of China už před 12 lety, nemluvě o dalších velkých čínských firmách, které mají v zemi své dcery. Na Slovensko se Číňané dostali koupí podílu v bance J&T. Čína cíleně buduje pozice v zemích, přes něž by se jednou mělo dostávat čínské zboží a technologie do Evropy.
A jestli příští rok přijede do Česka prezident Si, přiveze nejspíš mnohem zajímavější obchody než fotbal či mizerně sledovanou televizi.
Čtěte další zápisníky redaktorů E15:
