Komentář Jiřího Grunda: Digitalizace za všechny prachy | E15.cz

Komentář Jiřího Grunda: Digitalizace za všechny prachy

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

Jiří Grund

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Vláda Andreje Babiše má nové zaklínadlo – digitalizaci státní správy. Prakticky nejvýznamnější počin státu v oblasti digitalizace byly přitom CheckPointy na poštách a Datové schránky. Jenže ty vznikly už roce 2008. Dobá ledová, která přišla poté, trvá dodnes.

Pravda, podle hesla „slovem nezarmoutíš“ přišlo v roce 2011 ministerstvo průmyslu a obchodu s vládní strategií Digitální Česko čítající 29 stran. V roce 2013 proběhl s trochou nadsázky její softwarový update. Veze 1.0 se změnila na 2.0 a celkový počet stran dosáhl čísla 67. Navíc přibyla definice cílů až do roku 2020. Pro zjednodušení, tím hlavním je vysokorychlostní internet pro všechny alespoň s rychlostí 30 megabitů za sekundu a pro minimálně polovinu domácností rychlostí sto megabitů za sekundu. Jestli jste dodnes nezaregistrovali žádného politika, který by se těšil, jak 1. ledna 2020 přestřihne pomyslnou pásku a sdělí občanům splnění strategického cíle, nemýlíte se. Žádný takový politik neexistuje.

Ale zpět k digitalizaci. Když se o ní mluví, vypadá to vlastně báječně. Občan ležící u rybníka, pozorující hrající si děti, vyřídí vše potřebné přes internet: školkou počínaje, převodem auta a doktory konče. Jenže zpátky na zem. Za posledních 10 let prošly kromě státu digitalizací snad všechny obory. Banky, pojišťovny, cestovní kanceláře, dodavatelé elektřiny, plynu, telekomunikačních služeb, hotely, obchody či taxikáři. Ti všichni investovali miliardy korun. Navíc, ví na korunu přesně, jak zvýšili efektivitu a jak snížili náklady.

Jenomže o těchto parametrech zatím žádný politik nemluví. Digitalizace státní správy má totiž jen jeden smysl – výrazně snížit počet úředníků, maximálně zjednodušit státní agendu a ušetřit hodně peněz ve státním rozpočtu. Za ně můžeme postavit třeba dálnice. Zní to možná tvrdě, ale webový automat zpracovávající žádost o vydání parkovací karty bude vždy levnější než úředník. Synergický efekt v podobě zvýšení komfortu pro občana je evidentní. A jsou to zase jen peníze, které platí v podobě jednoduše změřitelných nákladů za klíč k úspěchu celé digitalizace.

Pro příklady nemusíme chodit daleko. Registr vozidel před lety prošel změnou informačního systému. Kromě toho, že nás to všechny stálo stovky milionů korun a registrační místa kolabovala, jaký efekt celá operace přinesla z pohledu úspory nákladů a zvýšení komfortu pro občana? Může dnes provést převod auta online z mobilní aplikace a nechat si nové papíry poslat poštou? Stojí ve frontě na úřadě o hodinu méně? Anebo má jistotu, že když přijde na úřad, bude odbaven maximálně do patnácti minut? Nic takového se neděje, a proto taková digitalizace postrádá smysl.

Komerční odvětví byla v digitalizaci úspěšná právě proto, že si dokázala nastavit jasné metriky, které neustále vyhodnocují.

Až tedy bude stát schopen říci, kolik nákladově stojí zpracování mzdy státního zaměstnance, kolik stojí úkon převodu auta, řidičáku, kolik stojí zpracování žádosti o mateřskou dovolenou, vydání rodného listu, teprve tehdy budeme moci mluvit, že stát se díky digitalizaci stává efektivnějším. Jen tehdy to má celé smysl.

Autor je ředitelem asociace provozovatelů mobilních sítí.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video