Matouš Polák: Centrální bankéři stále hrají hlavní roli

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Česká národní banka
Guvernér ČNB Jiří Rusnok
3
Fotogalerie

Již téměř 15 let žijeme v době, kterou můžeme nazývat érou levných peněz. Centrální banky začaly uplatňovat uvolněnou měnovou politiku po finanční krizi v roce 2008, aby zmírnily její dopady. Taková politika může mít různé podoby, ale většina centrálních bank používá tři hlavní nástroje: nízké úrokové sazby, kvantitativní uvolňování a měnové intervence.

Výsledným efektem těchto opatření je, jednoduše řečeno, tisk nových peněz. Ač můžeme namítnout, že právě to je přece cíl uvolněné měnové politiky, měli bychom si zároveň položit otázku, jak velký rozsah by taková měnová expanze měla mít.

Prostřednictvím kvantitativního uvolňování udržují centrální banky ceny dluhopisů na extrémně vysokých úrovních a tím snižují jejich výnos. Současná situace zajisté vyhovuje vládám, protože si mohou půjčovat peníze za nízký úrok. Za vedlejší důsledek uvolněné měnové politiky můžeme považovat rostoucí bublinu na trhu akcií a nemovitostí. Právě v Česku, kde nemáme příliš rozvinutý kapitálový trh, se nadměrné množství peněz projevuje především v rostoucích cenách nemovitostí.

Video placeholde
Očima guvernéra: Inflace • Videohub

Je pravda, že před nástupem pandemie covidu-19 centrální banky začaly měnovou politiku pozvolna utahovat, ale v jejím průběhu nabralo především kvantitativní uvolňování nevídaných rozměrů. Americká centrální banka (Fed) má aktuálně v rozvaze aktiva téměř za devět bilionů dolarů. Je to dvakrát více než na konci roku 2019 před vypuknutím pandemie. Z centrálních bank se tak zároveň stali jedni z největších správců aktiv na světě.

Na konci minulého roku se obecně předpokládalo, že rok 2022 přinese významné utahování měnové politiky. Většina států se potýkala s největší inflací za několik posledních dekád. Situace se ale zkomplikovala ve chvíli, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Tento konflikt bude mít negativní dopad na ekonomický růst. Na druhou stranu konflikt přispívá k ještě většímu růstu cen energií, ropy a některých dalších komodit.

Americký Fed se nakonec v této těžké době rozhodl pro utahování. Přede dvěma týdny dle očekávání zvedl úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Éra levných peněz se tedy chýlí ke svému konci. Éra centrálních bank však stále trvá.

Autor je analytik WCA Holdingu.