Přišlo to dříve, než se čekalo. Ruský Gazprom po opakovaných chvilkových vypnutích a zapnutích plynovodu Nord Stream 1, kterým teče ruský plyn do Německa, přikročil k radikálnějšímu kroku a plynovod úplně zastavil. Ruská verze mluví o rozbitých čerpacích turbínách, které nelze jen tak nahodit, firma Siemens, zajišťující údržbu turbín, na niž ruské schopnosti nestačily, ale tvrdí, že technicky o velký problém nejde a řešit se dá. Jenže politika nechce.
Otevřená plynová válka, s níž Němci počítali až od prosince, tedy začíná o tři měsíce dříve. Potvrzuje to prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jenž ve svém pravidelném videoposelství prohlásil, že „Rusko na letošní zimu připravuje rozhodující energetický úder na všechny Evropany… snaží se útočit chudobou a chaosem tam, kde nemůže útočit raketami“. Škoda že toto poselství Evropě nebylo slyšet na velké víkendové demonstraci proti Fialově vládě na Václavském náměstí, která naznačovala, jak by takový útok mohl vypadat. V Německu ale Zelenského dobře slyšeli, ničeho jiného se tu politici nebojí více než chaosu a sociálních nepokojů.
Přes veškeré problémy, které to přináší, nemohl kancléř Scholz říct nic jiného než to, že „Rusko je nespolehlivý partner“ a že „tuto krizi zvládneme“. Je to prohlášení směrované i do ČR, protože ruský plyn přes Německo míří i do českých a moravských zemí. Bez plynu z Nord Streamu 1 bude na suchu i Česko. Všechno to do sebe pěkně zapadá. Obyvatelstvo v západních zemích začíná být nervózní z kruté zimy a politici ho uklidňují, že vše zvládnou a zima krutá nebude.
Zdražování v Česku – Vývoj cen základních potravin od roku 2015 do poloviny roku 2022
Klíčem k takovému tvrzení jsou relativně plné plynové zásobníky. Česká i německá vláda neustále opakuje, že zásobníky udrží potřebu země na tři až čtyři měsíce. Naplněnost kolem 85 procent je ale na celou zimu malá. Od listopadu do února by to stačilo, ale od září či října už úplně ne. Pětinu plynu Německo v průmyslu ušetřilo, ale plynové elektrárny, které už mohly být nahrazeny jinými zdroji, běží dál naplno. Kromě toho statistiky ukazují, že mírně roste spotřeba plynu v domácnostech. Plyn obstarává 5,2 procenta energetického mixu Německa, nejsilnějším zdrojem je uhlí, větrné a solární elektrárny vyrobí 40 procent, skoro devět procent spotřeby obstará biomasa, téměř osm jaderné elektrárny, které mají být od příštího roku odstaveny.
Ani na dramatickém víkendovém jednání vládní koalice (SPD, FDP, Zelení) v berlínském kancléřství, kde se připravoval další, již třetí balík pomoci občanům s vysokými cenami, se o delším využití jaderných elektráren nejednalo. Zdá se, že pro Zelené i SPD je to opět velké tabu a že na jádro by došlo v té nejkrizovější variantě, která podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení) zatím nehrozí. Mimo jiné i proto, že Němci by měli mít dostatek zkapalněného plynu LNG z Nizozemska a jiných zemí. O tento plyn by se měli dělit i s Českem.
Výzvy k šetření energiemi jsou na denním pořádku, nově ji zopakoval šéf Spolkové síťové agentury Klaus Müller. Podle něj závisí na všech, zda se zima obejde bez větších výkyvů, svetr navíc ale nedoporučil. Německá vláda v nejnovějším balíku, jehož soupis čítá třináct stran, nabídla občanům finanční kompenzace. Podporu vláda slíbila i zaměstnavatelům. Celková výše podpory dosahuje 65 miliard eur. Předchozí dva balíky byly dohromady ve výši 30 miliard eur. Německá vláda tedy celkově nabízí pomoc ve výši 95 miliard eur. Při srovnání počtu obyvatel Německa a Česka by to u nás znamenalo státní pomoc ve výši 300 miliard korun. Tak vysokou pomoc česká vláda zatím nenabídla. Mluví se o 170 miliardách.
Ekonomové přesto očekávají propad výkonu celé německé ekonomiky. Recese je tu, ať už chceme, nebo ne. Šéf prestižního ekonomického Ifo Institutu v Mnichově Clemens Fuest nicméně věří, že „situace nebude tak špatná jako během pandemie, ale nejistota převládá“. Přeloženo do lidského jazyka to znamená, že tuhá zima bude tak jako tak, ať už budou Němci mrznout, nebo ne. Média, která mají hned jméno pro všechno, už píší, že Německo čeká „konzumní šok“ a ten se jistě nevyhne ani Česku.
Méně blahobytu nás může morálně posílit, nebo společensky rozložit. Putin počítá s druhou variantou. Uvidíme, jak dobře své Evropany zná.
Autor je spolupracovník redakce
