Vysvětlit občanům Česka, že koronavirus není takovým zabijákem, jakým se zdá a zbytečně je nestresovat. Jeden z hlavních úkolů pro autority země podle premiéra Andreje Babiše. V rozhovoru pro Blesk ale rozvedl i další témata.
Čísla nám rostou, opatření přibývají, co se na nás jako na občany ještě chystá?
To je otázka na nového pana ministra zdravotnictví (Romana Prymulu – pozn.red.). Mně strašně záleží na tom, aby vláda začala komunikovat srozumitelně a jednotně. Žádal jsem ministra Prymulu, aby si koordinoval komunikaci s kolegou Hamáčkem. Žádal jsem také členy vlády, aby co se týče epidemiologických opatření, respektovali vyjádření profesora Prymuly. Jde o to, že když se chystá nějaké opatření, které se týká resortu některého kolegy z vlády, tak aby se s ním pan Prymula nejdříve domluvil, a potom to komunikoval. A také je důležité, aby se za Ústřední krizový štáb komunikovalo racionálně k úkolům, které má, a to je hlavně koordinace spolupráce státu s kraji.
Z toho, co říkáte, vyplývá, že komunikace byla největší slabina?
Ano, navenek samozřejmě. Nelíbí se mi, když kolegové mají například o víkendu nějaké své osobní návrhy na opatření, média to berou jako hotovou věc a v pondělí se pak komunikuje něco zcela jiného. Takhle to fungovat nesmí. Proto jsem opakovaně vyzval kolegy, aby se k opatřením nevyjadřovali dřív, než to proberou na vládě nebo jednání s ministrem zdravotnictví.
Co se týče dalších kroků, opakovaně jsem se vyjádřil, že nechci žádné opatření zásadního ekonomického dopadu. Je důležité, abychom všichni společně udělali maximum, aby se ta opatření dodržovala a někteří spoluobčané to nebrali jako šikanu a nařízení respektovali.
Říkáte, že nechcete dělat zásadní ekonomická opatření. Ale omezuje se počet lidí na akcích nebo otevírací doba hospod a barů. Kde je ta hranice?
Ano, doufejme, že se to povede, má to být jen na 14 dní, abychom zastavili ty nárůsty. Je nutné nalézt rovnováhu mezi ochranou zdraví našich občanů a zamezením poškození naší ekonomiky.
Dobrá, ale pro lidi v tomto byznysu to bude po jaře další rána.
Bude to mít dopad, to ano, ale nenazýval bych to ránou. Myslím si, že je lepší to teď dva týdny akceptovat, než abychom se dostali někam, kde nechceme být a museli dělat ještě něco horšího.
A kde je tedy ta hranice?
Neznám ji.
Jak to bude se školami? Máme se připravit na jejich zavření?
Důležité je, abychom udrželi v chodu školy, aby zůstaly v provozu. Nechceme určitě zavírat mateřské školy a první stupeň, musíme udržet vzdělávání našich dětí. Je pro nás moc důležité, aby matky pracující například v sociálních službách nebo jako zdravotní sestry, nemusely s malými dětmi zůstávat doma.
A pak je tu debata o vysokých školách. Ptal jsem se pana ministra Plagy, proč nemohou vysoké školy v nějakém omezeném počtu studentů fungovat. Argument Ministerstva zdravotnictví je, že je to velká koncentrace studentů do měst, v Praze až 100 tisíc, v Brně a dalších městech jsou to desítky tisíc.
Důležité je zachovat kapacitu covidových lůžek a oddělení ARO a JIP v nemocnicích. Je nyní dostatek míst pro pacienty?
Mluvil jsem s ředitelem nemocnice na Bulovce (Jan Kvaček – pozn. red.), který má, tak jak všechny nemocnice, transformační plán na zvýšení kapacity. Byl jsem ubezpečen profesory Duškem a Černým, že máme kapacitu 4800 covidových lůžek, z toho 1000 na JIP.
U nás bohužel ročně zemře 110 tisíc lidí, to je 330 denně a z toho 75 na rakovinu. A na covid je to od března asi 530 případů. Netěší mě to, samozřejmě, ale jsou to lidé, kteří byli značně nemocní a zemřeli s covidem. To bychom měli začít vysvětlovat, a ne se stresovat, že je tu covid, který zabíjí. To tak není. Na druhé straně nemůžeme nic podceňovat. My ten vir neznáme, nezná ho nikdo, chová se divně a my musíme lidi vyzývat k tomu, aby dělali všechno pro svoji imunitu. Jako třeba brali vitamín D nebo trávili čas venku na sluníčku.
