Během pandemie se nám dařilo až nemravně dobře, říká majitel Vafo Group Bouška

Majitel Vafo Group Pavel Bouška chce vybudovat evropskou skupinu

Majitel Vafo Group Pavel Bouška chce vybudovat evropskou skupinu Zdroj: E15 Michael Tomeš

Výroba krmiv pro domácí mazlíčky úspěšně odolala finanční krizi z roku 2008 a zvládla i koronavirovou pandemii. „Náš obor má tendenci být rezistentní vůči nepříznivým ekonomickým vlivům," zdrůrazňuje Pavel Bouška, majitel skupiny Vafo Group vyrábějící krmiva. Sektor proto láká investory, kteří ženou cenu firem nahoru. „Bavíme se běžně o 15násobku EBITDA jako o normě, což je pro mě těžko představitelné," dodává Bouška.

Jak koronavirová pandemie ovlivnila skupinu Vafo?

Z této otázky jsem vždy trochu rozpačitý. Dařilo se nám totiž až „nemravně“ dobře oproti řadě jiných oborů. Naše podnikání – výroba krmiv pro domácí zvířata - zas tak šíleně ovlivněná nebyla. Kromě skupiny Vafo jsem však aktivní jako investor v několika projektech, máme restaurace a další provozy, kde člověk vidí, co znamená být opravdu ovlivněný pandemií, s níž je to jako s počasím. Jestli zmoknete, nebo ne, nezáleží na vás, ale na okolních podmínkách. Svým umem to nemůžete ovlivnit.

Takže pandemie neměla na Vafo Group žádný dopad?

Petshopy zůstaly otevřené skoro po celou dobu pandemie, takže to se nás nedotklo. Pandemie ale pochopitelně dopad měla. Nejdříve byl velký odbyt krmiv, protože si všichni dělali zásoby. Báli se, jak budou otevřené hranice, jak bude fungovat logistika po Evropě.

Bylo to podobné jako při nakupování potravinách?

Dělali si zásoby nejen domácnosti, ale i obchodní řetězce, jednotliví obchodníci. Byla určitá nervozita, zda kamion dojede do Itálie v pořádku, nebo ne. Přes 70 procent našeho obratu je export a nejistota, jak export bude fungovat, tady byla. Nyní víme, že i přes lockdowny se zboží pohybuje neomezeně, ale na začátku jsme si jistí nebyli. To byla situace, kterou bylo nutné řešit. Na prvním místě pak bylo bezpečí, abychom náš provoz neohrozili. Já jsem kvůli tomu za poslední rok nenavštívil žádný z provozů v České republice. Uvolnilo se to až v poslední době, kdy se masivně testuje. Největší výzva, které jsme čelili, proto bylo zdraví a pohoda zaměstnanců.

Ovlivnila pandemie expanzi Vafo Group?

Mou osobní ambicí je vybudovat z Vafo Group evropskou firmu. A na té cestě jsme. Situace ale trochu přibrzdila tyto ambice. Dokázali jsme přesto udělat dvě zahraniční akvizice, což je skvělé. Koupili jsme polskou společnost Carry Pet Food a britskou Pooch & Mutt. Dokázali jsme se s tím slušně vypořádat.

Realizovali jste dvě investice. Jak se tedy akvizice zbrzdily?

Udělali jsme sice dvě akvizice, ale chtěli jsme jich uskutečnit víc. Jsem stará škola, a když mám dávat finanční nabídku na koupi továrny, tak ji rád vidím (smích).

Proč je důležité se osobně setkat s managementem a vlastníky?

Za poslední rok jsem zažil spoustu digitálních prezentací firem a manažerských prezentací, ale přiznám se, že to není ono. Faktické informace se sice taky dozvíte, ale už hůř se čte mezi řádky, poznává se kultura firmy. Pro mě je důležité si projít společnost v plném provozu, protože vidím, jak jsou zvyklí fungovat. To jsou věci, které jsou pro mě velmi důležité.

Poznáte, když si projdete továrnu, jak funguje a jaké jsou její nedostatky?

Určitě si z toho uděláte nějaký dojem. Přiznám se, že zpočátku jsem měl velké ambice v tom, abychom věci měli pod kontrolou a skutečně tu firmu poznat. Pak zjistíte, že obrovské peníze létají ve výrobě, což jsou věci, které ani finančníci nejsou schopní postihnout. Jde o to, jaká byla míra údržby, nakolik probíhala a tak dále. To jsou věci, které přesně nepoznáte. O to víc je pro mě důležité tam přijít osobně a cítit tu kulturu, zjistit, jak se lidi k sobě chovají, jestli se na sebe usmívají nebo neusmívají, když se zdraví. I když je to v jazyce, kterému nerozumíte, tak nějaký pocit si z toho odnesete. Ideální je to vnímat a vidět za provozu, kdy věci jedou přes celou továrnu. A z toho získáte daleko víc, než jen z prezentací.

Zjistíte i údržbu? Jde o investice do ní?

Investice vám nějaký finančák dřív nebo později zjistí. Je to ale jako s autem, o které se můžete starat předpisově, s nadhledem nebo taky vůbec a stejně pojede. Jde o malé nuance, ale když se jedná o složitou technologii, tak už jde o významné peníze. Dřív jsem měl ambici to poznat, dnes už ji takovou nemám. Dnes mi přijde daleko důležitější zjistit, jaký k tomu mají lidé vztah.

Plánujete další akvizice?

Bezpochyby, ale nevím, zda ještě v letošním roce. Je to součástí naší práce. Je to pro nás každotýdenní chleba se zabývat těmito projekty.

Máte už vyhlédnutou nějakou firmu?

Těch jednání je celá řada, ale není možné ještě nic oznámit. Nemyslím si, že jsme toho udělali tak málo. Kromě zmíněných akvizic jsme dotáhli převzetí finské společnosti Prima Pet Premium, což bylo naplánované podle předem domluveného scénáře. Obecně máme apetit v našem oboru jít dopředu.

Na začátku roku jste investoval do britské Pooch & Mutt. Co bylo důvodem?

Firmu jsme znali, byli jsme jedním z jejich dodavatelů. Je to distribuční firma, která má vlastní značku. Není příliš velká, ale velmi agresivně roste. Dá se nazvat startupem, přestože už na trhu nějakou dobu funguje. Jejich značka je velmi moderní, dynamická a management je perfektní. Firma je velmi silná v přímých prodejích.

Jak velkou část firmy nyní vlastníte?

Dnes tam máme malý podíl, ale je dohodnutá konstrukce, jak budeme podíl navyšovat a současně náš partner a management společnosti bude podíly postupně prodávat. Celé je to nastavené tak, aby byli motivovaní co nejvíce byznys rozjet. Stejně jako při jiných transakcích bychom si však chtěli manažerský tým nechat, protože je skvělý.

Už loni jste koupil polskou Carry Pet Food. Jaké máte plány?

Už jsme tam dost nainvestovali. Okolo září chceme mít dvojnásobnou kapacitu, než před rokem, což je dost ambiciózní. V horizontu roku a půl, dvou let chceme dosáhnout na trojnásobnou produkci. V tržbách jsme o čtyřicet, padesát procent výš, než jsme byli, což ještě není konečné slovo. Na konci roku to bude výrazně víc.

Ceny společností z pet byznysu se na burzách od koronavirové pandemie  téměř zdvojnásobily. Je to vidět i na ocenění privátních výrobců krmiv? 

Bohužel pro nás to vidět je. Už jsem to jednou zažil při krizi z roku 2008, kdy se ukázalo, že náš obor má tendenci být rezistentní vůči nepříznivým ekonomickým vlivům. Tehdy do oboru přišla vlna investorů a private equity kapitálu, který ne vždy prospěl kultivaci prostředí. Vzrostla ovšem hodnota oboru. Na druhou stranu nám to ztížilo možnost růst formou akvizic, protože ceny jsou dnes maximální. Nemůžeme fondům konkurovat cenou, ale musíme najít strategickou synergii, aby nám to dávalo větší smysl, než čistě finančnímu investorovi. 

A ocenění?

Bavíme se běžně o 15násobku EBITDA jako o normě, což je pro mě těžko představitelné. Je to možné jen v konkrétní fázi, když u firmy vidíte možnost prudkého rozvoje. Když je firma etablovaná, tak je docela těžké, aby podobné ocenění dávalo ekonomicky smysl. Musíte tam najít synergický nebo strategický efekt, který cenu bude kompenzovat. Strašně záleží na konkrétní firmě, takže těžko se to přesně vyčísluje. Je navíc velký rozdíl v EBITDA, když firmu vlastní finanční investor a když ji vlastní podnikatel. Pro mě je proto nejdůležitější informace, kdo je současný majitel firmy a jaká byla jeho strategie, jaký je důvod prodeje a když je to například finanční investor, tak vím, že EBITDA bude hodně vyhnaná.

Neuvažujete o vstupu na burzu, když vidíte, jak ceny rostou?

Mám osobní ambici firmu připravit na to, aby mohla na burzu vstoupit, což je dlouhý a složitý proces, který není vůbec jednoduchý. Spíš však na burzu nevstoupíme, ale nechci říkat žádný konečný soud. Rozhodně je však dobré se na to připravit, protože míra toho, jak musíte firmu při vstupu na burzu zprofesionalizovat a oddělit roli majitele od výkonného řízení, je ku prospěchu věci.

Přichází do úvahy, že byste firmu prodal?

Pokud možnost vstupu na burzu nevylučuji, tak mohu kategoricky vyloučit, že bych přemýšlel o prodeji firmy.

Oslovují vás investoři?

Je pochopitelné, že ano. Naštěstí už tak často ne, protože jsme v tom dost kategoričtí.

Češi jsou považováni za národ pejskařů. Změnila pandemie jejich zvyky vzhledem k mazlíčkům?

Pandemie ukázala, že být doma v pořádku a v pohodě, je velmi důležitá věc. Pozornost se proto obrátila k mazlíčkům. Štěňata tak nejsou prakticky k dostání a vyprázdnily se útulky. Počet domácích zvířat se během pandemie zvýšil a zase jsme v počtu psů trošku povyskočili. V České republice nám to určitě pomohlo, protože lidé sahají po osvědčené značce. Na druhou stranu klesla tendence lidí si zkoušet nové věci. Novinky se nerozvíjely příliš dobře, protože i lidé tráví méně času v obchodech.

Velký rozmach zažívá online prodej. Projevilo se to i u vás?

Krmiva pro domácí zvířata byla vždy dobře prodejná v internetových obchodech. Pandemie tento trend jen urychlila. Je logické, že se to přesunulo do digitálního prostředí. Pro nás to není žádné překvapení, protože s tímto posunem jsme počítali.

Změnily se trendy v oblasti krmiv pro mazlíčky?

Je tady dlouhodobý trend, kterým je humanizace sektoru. Čím dál víc lidí se na domácím zvířata dívá jako na členy domácnosti. A dopřává jim čím dál kvalitnější výrobky a výživu, zajímají se, z čeho se krmivo vyrábí. Je obrovský zájem o výrobky z čerstvého masa, kde se bavíme o řádovém posunu. Nesouvisí to však s pandemií.

Zemědělské komodity zdražují. Vidíte už růst nákladů?

Ceny komodit sice rostou, ale v našem oboru méně než v potravinách. Vidíme i některé trendy, které do budoucna budou výrobu dál prodražovat, s tím se nedá nic dělat. Kvalitnější zemědělství totiž stojí víc peněz, takže musíme akceptovat, že se nám vstupy zvednou. Zároveň se zvyšují mzdy, takže i výrobky pro domácí zvířata musí trochu zdražit. To se nedá nic dělat.

Plánujete nějaké zdražení?

Nemluvil bych o nějakém dramatu. Půjde o přirozený vývoj na trhu, který vede k tomu, že se víc používají kvalitnější suroviny, což znamená, že cenová úroveň se posouvá. Je to však trend, který zákazník vyžaduje. Například od 1. července startujeme s krmivem ve Finsku, které je udržitelné. A to v tom smyslu, že u každé komponenty je dopočítána uhlíková stopa a vykompenzována offsetovými programy. Je to první podobné krmivo ve Skandinávii a zájem zákazníků je obrovský.

Jak se dařilo loni Vafo Group?

Vedlo se nám dobře. Růst jsme měli lehce přes dvacet procent. Tržby skupiny dosáhly v roce 2020 téměř 270 milionů eur (6,9 miliardy korun).

Kromě Vafo Group investujete i přes rodinný fond Fermia. Máte nyní v hledáčku nějakou investici?

Fermia je investiční fond, který spoluvlastním se svým kolegou Petrem Křížem. Snažíme se investovat do českých firem. Máme tam sportovní odvětví a výrobu, což jsou preferované oblasti. Nebráníme se však ani jiným investicím.

Jste rovněž spolumajitel Fazole Ventures, která investuje do startupů. Je možnost, že by některá z firem šla na burzu?

My firmy brzdit nebudeme. V danou chvíli jsme ochotní konkrétní společnost prodat, je to investiční věc. Moje osobní motivace je, že můžeme nějak pomoct projektu trošku vystoupit z malého rybníčku.

Bude investičních příležitostí pro Fermii i pro Fazole Ventures přibývat?

Jsem přesvědčený, že ano. Nejsme ale žádní draví žraloci, kteří čekají na to, až se zpomalí některé obory, a pak do toho naskáčou.

Spousta firem se však dostane do potíží. Německé Allco jste koupili rovněž, když čelilo problémům?

Pro nás je nejdůležitější vidět potenciál investice, její strategický smysl a jestli vidíme s vlastníky společnou budoucnost. Není pro mě podstatné, jak společnost získám. Nejsme investoři, kteří říkají, že kupují firmy jen v problémech za těchto podmínek.

Nepřipravujete se na nějaké odkupy aktiv z insolvencí?

Budou tady určitě jiní, kteří budou rychlejší než my. Kdybych viděl nějaký společný strategický záměr, tak se tomu nebráním. Máme finanční sílu a pověst, která nám dává možnosti investovat, a jsme na to připravení.

Pavel Bouška (44)

Podnikat začal se spolužáky z gymnázia v oblasti pořádání hudebních a kulturních akcí. Podílel se na pořádání koncertu Michaela Jacksona či rockové legendy Rolling Stones.

V roce 1998 se stal zaměstnancem společnosti Vafo Praha, kterou založil a řídil jeho otec. Výrobu krmiv pro domácí mazlíčky otec v polovině první dekády přepsal na něj.

Před dvěma lety se stáhl z výkonného řízení skupiny, které předal Jakubovi Majerovi. „Sám jsem se posunul do role strategického řízení celé skupiny Vafo Group,“ dodává Pavel Bouška.

Hodnotu jeho majetku odhadl v minulém roce magazín E15 Premium na 10,4 miliardy korun.