Jedeme za hranicí kapacit, říká ředitel Budvaru Petr Dvořák. Firma uvažuje o expanzi do Asie

Petr Dvořák

Petr Dvořák Zdroj: Michael Tomeš, E15

Petr Dvořák
Petr Dvořák
3
Fotogalerie

Po roce řízení jediného státního pivovaru vidí jeho ředitel potenciál Budvaru na mimoevropských trzích. „Musíme vytvořit strategii, jestli do Asie a kudy,“ říká Petr Dvořák. Na britském trhu se podle něj bude situace nadále zhoršovat kvůli přepálené expanzi řetězců hospod.

Do Budvaru jste přišel z Plzeňského Prazdroje. Které pivo je lepší?

Pohyboval jsem se dlouhou dobu na zahraničních trzích a tam má člověk radost, když narazí na jakékoliv české pivo. Je tam obrovský potenciál jak pro Budvar, tak pro Prazdroj.

Proč myslíte?

Český ležák je podle mě nejlepší pivo na světě. Je jedinečný plností chuti, zajímavostí a zároveň pitelností. Není až takový problém uvařit pivo, které je výrazně hořké, ale ta krásná vyváženost je specifikum českého ležáku. Na druhou stranu podíl na světovém trhu piva je zanedbatelných 0,2 procenta. To je výrazná disproporce mezi tím, jaké české pivo je a jaké má postavení.

V minulosti existovaly tlaky na privatizaci Budvaru. Máte takové signály od současné vlády v demisi?

Nemám. Když jsem se setkal s ministrem, tahle věc nebyla na pořadu dne. Aktuální je investiční rozvoj pivovaru.

Neposkytla by privatizace Budvaru výhodu v konkurenceschopnosti?

Dnes je zhruba osmdesát procent objemu českého trhu s pivem v rukou zahraničních vlastníků, což má výhody a nevýhody. Ale osmdesát procent je hodně. Budvar jako takový může a měl by hrát zásadnější roli jako strategický hráč, aby to pomáhalo celému českému pivovarnictví.

Není vhodná doba k privatizaci vzhledem k tomu, jaké ceny se teď platí za pivovary?

Ceny pivovarů kontinuálně rostou, takže je otázka, která doba je vhodná.

Na základě zákona o registru smluv musejí státní a polostátní společnosti zveřejnit některé smlouvy. Piráti usilují o to, abyste přišli o výjimku z registru. Co tomu říkáte?

Nemáme problém s transparentností. Když si ministerstvo zemědělství jako vlastník řekne o naše smlouvy nebo účetnictví, dostane je v řádu jednotek hodin stejně jako v jakékoliv soukromé firmě. Problém je vystavovat smlouvy na internetu a dávat návod konkurenci, co se v Budvaru děje. Bojujeme na trhu stejně jako Prazdroj, Staropramen, Starobrno a další značky a tyhle firmy nemají povinnost zveřejňovat smlouvy.

Citlivé údaje ale můžete začernit…

Fungujeme podle výjimky, která nám umožňuje nezveřejňovat smlouvy průmyslově-obchodní povahy. Když to zjednoduším, je to, jako byste hráli poker a jako jediní jste museli hrát s otevřenými kartami. Pak vám řeknou, že si nějaké věci můžete začernit. Ale kdo umí hrát poker, ty karty pozná.

Mohla by konkurence smlouvy analyzovat?

Už informace, od koho a co kupujete, jestli se to týká inovací nebo nového dodavatele obalu, mohou být zajímavé. Pak je zde oblast ochrany známek. Informace, že v nějaké zemi vybíráme právníka, může znamenat, že se chceme pustit do známkoprávního sporu. Existuje také spousta věcí, které nejsou správně podchycené v rámci běžného obchodního vztahu. Kdybychom přišli o výjimku, nemohli bychom například uzavřít obchodní vztah po telefonu.

Vy uzavíráte smlouvy po telefonu?

Po telefonu uzavíráme objednávky. Například když zavolá hospodský, že potřebuje na víkend pivo. Bez výjimky bychom museli nejdřív zveřejnit objednávku v registru a až potom bychom správně měli dodat pivo. To znamená, že bychom ho dodali ne v sobotu, ale až tak dva dny po víkendu. Problém je také s mezinárodním právem.

S vedením podniku jste „zdědil“ i známkoprávní spory. Který je v tuto chvíli nejpalčivější?

Komentujeme především ukončené spory. Většina už proběhla, vyhráli jsme sedmdesát procent případů a zbývají jich už „jen“ desítky. V tuto chvíli nemáme žádný spor, který by nás nenechával v noci spát.

Nedávno jste mluvil o tom, že v některých oblastech je možné nad známkoprávními spory mávnout rukou, ale za tři roky až pět let by to mohl být problém. Které země jste tím myslel?

Myslel jsem tím, že během první republiky došlo k dohodě, že Budvar nebude vyvážet pod značkou Budweiser do Spojených států, protože se tenkrát jevily kvůli své vzdálenosti jako méně významný trh. Teď může být z hlediska budoucnosti důležité každé teritorium a my chceme mít možnost prodávat Budvar pod značkou Budweiser všude na světě.

Export jste jmenoval po nástupu do funkce jako jednu z priorit. Do kterých zemí byste chtěli více prorazit?

Máme dobrý základ v Evropě. Když vidím, jak se vyvíjí celá Amerika a asijské trhy, tak Budvar může mít zajímavý potenciál právě na mimoevropských trzích.

Chcete se soustředit na Čínu, nebo i na nějaké jiné asijské trhy?

Zájem o pivo jde v Asii obecně nahoru. Je tam spousta zajímavých trhů, ale je hodně roztříštěná. Čína je obrovská a marže na pivo tam nejsou velké. Japonsko je konzervativní a preferuje domácí značky. V Jižní Koreji docházelo v posledních letech k boomu importovaných značek a Hongkong patří dokonce do desítky největších importérů piva na světě.

Které trhy jsou tedy pro vás perspektivní?

Nedokážu říct konkrétní trhy. Musíme vytvořit strategii, jestli jít do Asie a kudy, na tom už pracujeme.

Dlouho se mluví o tom, že Budvar je na hranici svých výrobních kapacit. Jak je budete navyšovat?

Jedeme spíš za hranicí výrobních kapacit. Investice do rozvoje pivovaru je potřebná a už probíhá. Problém je, že musíme pivovar rozšiřovat odzadu. Právě rozjíždíme nové logistické centrum. Pak si můžeme uvolnit kus dvorku, abychom udělali novou balicí linku. Když budeme mít novou balicí linku, přestane nám stačit kapacita sklepa, který v tuto chvíli také rozšiřujeme. Nebude stačit ani kapacita varny.

Kolik vás budou investice stát?

Celkem proinvestujeme dvě miliardy a ke konci tohoto roku budeme mít utracených zhruba 1,5 miliardy korun. Loni jsme utratili kolem sedmi set milionů korun a letos se budeme pohybovat kolem šesti set milionů korun.

Kolik piva byste chtěli vyrábět?

Do roku 2022 chceme dosáhnout kapacity dvou milionů hektolitrů.

Spekulovalo se, že se výroba Pardálu přesune mimo České Budějovice, dokonce do zahraničí. Je to stále ve hře?

Na tom v tuto chvíli nepracujeme.

V roce 2016 na vás nepříjemně dopadlo oslabení libry. Ovlivňuje vás posilující koruna?

Na našich výsledcích je to samozřejmě velmi znát. Od loňského dubna se totiž kurz koruny k euru dostal z 27 na téměř 25 korun za euro. Nepříznivý vliv na naše příjmy ze zahraničí je patrný.

Zajišťujete se proti tomu?

Standardně děláme zajišťovací transakce, hlavně co se týká eura.

Už vás ovlivnilo oslabení libry. Může vás nějak ovlivnit brexit?

Oslabení libry nás ovlivňuje podstatným způsobem. Snižuje nám jednak příjmy z Anglie a jednak nám prodražuje vývoz piva na anglický trh. Kvůli přepálené expanzi anglických řetězců hospod se bude situace na tomto trhu ještě zhoršovat. Pocítí to všechny pivovary, které působí v Anglii.

V minulosti jste uvedl, že pivo vyráběné Budvarem je až příliš levné. Není vhodná doba pro zdražení, když ekonomika roste?

Mluvil jsem hlavně o akčních cenách v řetězcích a tam se to již stalo, protože promoční ceny vzrostly. Cena Budvaru by už neměla jít tak nízko jako v minulosti.

O kolik jste zdražili?

Je to individuální. Standardní cena se dnes pohybuje kolem jednadvaceti korun a promoční je pak 14,90 koruny. V minulosti se dal koupit Budvar v akcích i za 11,90 koruny.

Budete ještě zdražovat?

V tuto chvíli nemáme v plánu hýbat ceníkem.

Kdyby cenu zvýšil Prazdroj, tak to uděláte také?

Trh piva v řetězcích se vůbec cenově neposunul za posledních deset let. Ceny byly dokonce před deseti lety vyšší než dnes, přestože došlo k růstu cen energií, mezd apod. Cenová pozice piva v řetězcích proto není dlouhodobě udržitelná.

Vláda chce snížit daň z přidané hodnoty u čepovaného piva na deset procent. Souhlasíte s tím?

Ano, vnímám tuto snahu, jak pivu dát zase šanci po letech, kdy mu bylo hodně přitahováno. V hospodách je pivo na ústupu, což je dané dlouhodobými spotřebitelskými trendy. Krátkodobě pak trh klesl i kvůli zákazu kouření v hospodách a EET.

Vás se zavedení EET a zákaz kouření dotkly?

Prodej sudového piva klesá dost podstatně. My budeme o něco lepší než trh, ale nijak dramaticky.

Co je důvodem?

Je zde dlouhodobý trend, že lidé netráví tolik času v hospodách, což chápu. Zákaz kouření a EET tento trend ještě prohloubily. První data ukazují, že rok 2017 nebyl pro pivo v hospodách dobrý. Zákaz kouření ale ještě neplatí ani jeden rok, takže uvidíme, jak si to nakonec sedne.

Jdete s trendem, kdy rostou prodeje v plechovkách a lahvích?

Ano. Nejrychleji nám rostou prodeje piva v plechovkách, pak lahve. Prodáváme ovšem přes všechny platformy, dokonce máme i mírný růst tankového piva a mírně roste i prodej sudového piva na mezinárodním trhu. Nás a všechny pivovarníky trápí zejména trh piva v restauracích.

Tam je ovšem vyšší marže…

Je tam samozřejmě o něco vyšší marže než u klasického lahvového piva. Zároveň platí, že když nemáte značku, tak nejste v hospodách. A když nejste v hospodách, tak nemáte značku. Marketing piva se hodně točí kolem hospod, málokdo si popovídá o lahvovém pivu. Jak vnímáme pivo jako spotřebitelé, je dáno naší zkušeností z hospody. Poklesem prodeje v hospodách proto ztrácíme kulturní zázemí piva.

Připravuje Budvar nějaký nový produkt? Například nový ležák s nižším obsahem alkoholu?

Máme celkem pestrou inovační agendu, ale ještě nejsme schopní potvrdit, co z našeho inovačního trychtýře nakonec opravdu vyleze.

Nechcete nové pivo uvést při příležitosti sto let republiky?

Nemám konkrétní odpověď, co se stane.

Chtěli jste otevřít v každém krajském městě restauraci Budvarka do konce příštího roku. Jak jste daleko?

Jsou v jednáních. Marketing piva se dělá z větší části v restauracích. Chceme proto dobře porozumět tomu, jak Budvarky fungují, co pro nás dělají a jak je lidé vnímají ve spojení se značkou Budvar. Koncept značkových restaurací je správný, nicméně přístup musíme ještě zrevidovat.

Která města ještě zbývají?

Nepotřebujeme chvátat tak, abychom byli do dvou let v každém krajském městě. Chci si být především jistý, že celý koncept je správně.

Nejste o tom přesvědčen?

Nejsem si tím ještě zcela jistý. Budvarky, které máme, jsou z větší části v pořádku. Musíme si ale říct, jestli mají v současnosti potenciál přitáhnout spotřebitele a být jedny z nejzajímavějších hospod v kterémkoliv městě.

Petr Dvořák (42)
Ředitelem Budějovického Budvaru se stal 1. května 2017, funkci převzal po Jiřím Bočkovi, který pivovar řídil 25 let. Dvořák prošel řadou vysokých pozic v marketingu v Plzeňském Prazdroji, Pivovarech Staropramen nebo v Telefónice O2. Rád lyžuje a chodí na výlety, někdy jezdí na kole do práce.