Klára Dostálová: Pokud Brusel přitvrdí, hrozí investicím konec

Klára Dostálová

Klára Dostálová Zdroj: Michael Tomeš E15

Klára Dostálová
Klára Dostálová
Klára Dostálová
Klára Dostálová
Klára Dostálová
10
Fotogalerie

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) zažívá bouřlivé období. Policie nedávno vtrhla do jejích úřadu a dalších institucí, aby vyšetřila podezření na čachry kolem podpory cestovního ruchu. Hlavní podezřelou je samotná šéfka MMR. Současně její resort stojí v čele vyjednávání o stovky miliard korun , které má Česká republika k dispozici v evropských fondech. Od roku 2020 se totiž začnou unijní peníze čerpat podle nových pravidel.

Tušila jste, že v agentuře CzechTourism doutná problém, kvůli němuž se uskutečnily policejní akce? Pokud ne, jak to jde dohromady s tím, že máte být hlavní podezřelá?

To, že v agentuře může být trestněprávní problém jsem netušila. Dostávala jsem signály a stížnosti  zejména od partnerů z regionů na činnost managementu CzechTourism, jasně mluvily také zprávy z Nejvyššího . Proto jsem se už před časem rozhodla, že bude vypsáno výběrové řízení na nové vedení agentury. Toto mne překvapilo, znovu opakuji, že nikdo nebyl orgány činnými v trestním řízení ani obviněn, ani obžalován, ani zadržen. Řídím ministerstvo, nesu odpovědnost. Nespekulujme, prosím. Co ale musím zcela zásadně odmítnout, je spekulace v médiích o dotačním podvodu. To je a priori nesmysl, protože CzechTourism žádné dotace nikdy neposkytoval. CzechTourism si smluvně zajišťuje mediální prostor.

Pokud dojde k Vašemu trestnímu stíhání, vyvodíte z toho nějaké osobní důsledky ohledně vašeho dalšího působení na MMR?

Nejsem si vědoma žádného pochybení, nic jsem neprovedla. Odmítám spekulovat „pokud“ a „kdyby“.

Bavila jste se o celé věci s premiérem Babišem? Jaká byla jeho reakce?

Pan premiér se zajímal, o co si myslím, že jde. Tak jsem mu samozřejmě řekla, jak se věci mají, že máme maximální součinnost s policií, že si skutečně já nejsem vědoma žádného pochybení, že jsem tam v pozici zřizovatele - ať už když jsem byla náměstkyně, nebo ministryně. Pan premiér mi poděkoval za informaci.

Už vám policie vrátila zabavenou techniku?

Ne.

Co soudíte o současné politické krizi? Měl by premiér vyvodit osobní zodpovědnost?

Víte, jakýkoliv komentář zvedá v tuto chvíli vlnu emocí a vyvolává hromady spekulací. Celou věc vyšetřuje Policie České republiky a já se zdržím komentování živých kauz. Navíc přetřásání rodinných záležitostí v médiích je mi silně proti srsti. Nemám důvod panu premiérovi nedůvěřovat.

MMR má na starosti čerpání dotací z evropských fondů. Bylo přidělení dotace pro projekt Čapí hnízdo v pořádku?

Nikdy jsem se detailně neseznámila se spisem, protože nejsem členkou Mandátového a imunitního výboru. Vnímám to z pohledu dotací, protože v letech, kdy se čerpaly dotace na projekt Čapí hnízdo, tak jsem i já byla v roli zpracovatele různých projektů. Jsem přesvědčena, že tam nedošlo k žádnému dotačnímu podvodu. Dodržovala se pravidla, která tehdy čerpání evropských dotací umožňovala.

Co aktuálně na ministerstvu pro místní rozvoj nejvíce hoří?

V podstatě všechno, co na ministerstvu řešíme, vypadá jako palčivý problém. Mezi největší priority patří co nejrychlejší získávání prostředků z Evropské unie do státního rozpočtu.

Daří se to?

V Integrovaném regionálním operačním programu jsou natolik důležité možnosti pro kraje, města a obce, že dochází k obrovskému převisu projektů. Například u základních a středních škol je převis skoro čtyři miliardy korun. Aktuálně jsme uzavřeli dotační výzvu týkající se mateřských školek. Obdrželi jsme žádosti za tři a půl miliardy korun. K dispozici máme 600 milionů. Podobné je to u národních kulturních památek. Předpokládám, že se podaří rozběhnout i certifikaci u operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, aby podnikatelé mohli zase čerpat zdroje na své projekty. 

Proč přesouváte peníze na rychlý internet jinam?

Jako jedna z prvních zemí jsme zahájili přesun evropských peněz mezi jednotlivými operačními programy. Dali jsme asi moc velkou částku na rozvoj vysokorychlostního internetu, kterou není v silách České republiky vyčerpat. Část peněz proto přesuneme z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost do Integrovaného regionálního operačního programu. Půjdou na například na zlepšování zdravotnictví, školství nebo životního prostředí ve prospěch zejména regionů v rámci takzvané strategie Restart.

S tím, co na internet zbyde, už problém nebude?

Evropská komise říká, že vysokorychlostní internet nemůžeme vzdávat. S novými nápady v této sféře přichází i podnikatelský sektor. Myslím si proto, že sedm miliard, které na tento účel zůstalo, se už podaří vyčerpat.   

Pokud čerpání dotací z Bruselu probíhá v pořádku, proč Česká republika spolu s dalšími zeměmi střední a jihovýchodní Evropy požaduje volnější pravidla pro získávání evropských peněz?

Důvody pro to jsou velmi prozaické. Musíme si uvědomit, že v současné době už plánujeme využívání evropských zdrojů na období 2021 až 2027. A přece nemůžeme vědět, co bude v roce 2025. Například současné rozpočtové období se začalo plánovat zhruba před osmi lety, kdy byla v České republice úplně jiná ekonomická situace a nezaměstnanost. Dnes je nezaměstnanost pod dvě procenta, ale stále máme spoustu programů na rekvalifikace. A neumíme přesunout zdroje tam, kde by je stát skutečně potřeboval. Proto požadujeme flexibilitu, aby Evropská komise nechala na uvážení členského státu nakládat se zdroji, které má přidělené. Opravdu není možné říci, co budu mít v roce 2026 „k snídani“. Pak bohužel dochází k tomu, že na jedné straně všichni volají, čerpejte, čerpejte a my vyhlašujeme s prominutím blbiny, jen abychom zdroje vyčerpali, místo abychom je použili tam, kde jsou skutečně potřeba.

Přišla již na to z Bruselu nějaká reakce?

Zatím je to z naší strany jen schválená pozice. Samozřejmě, že s ní půjdeme do Evropské komise. Pravidelně se scházíme s eurokomisařkou Corinou Cretsu odpovědnou za fondy. Premiér má pak jednání na nejvyšší úrovni, takže připravujeme pozice i na jednání s předsedou Evropské komise Jean-Claude Junckerem. Cílem je, aby se v nařízeních komise více zohlednily potřeby jednotlivých členských států. 

 

Co všechno již víte o tom, jaké budou po roce 2020 podmínky pro evropské dotace?

Evropská komise mimo jiné plánuje zvýšit spoluúčast jednotlivých zemí na financování projektů, zkrátit dobu na financování projektů z takzvaného pravidla n+3 na n+2 a další. Maximální podpora z evropských fondů by pak byla padesát šedesát procent. Všechny tyto faktory dohromady můžou přivodit konec investování v jednotlivých členských zemích. Těch omezení by už totiž bylo moc.  

Bavíte se také o částkách, které po roce 2020 bude mít Česko v evropských fondech k dispozici? 

Částka se bude odvíjet od schváleného víceletého finančního rámce. To je předmětem debat na nejvyšší úrovni. Již jsme zopakovali, že nevidíme důvod pro zvyšování příspěvků do unijního rozpočtu. A to ani v době, kdy z unijní podpory kvůli brexitu vypadne Velká Británie. Navíc v návrhu evropského rozpočtu rostou náklady na administrativu, což se České republice a dalším zemím nelíbí. Nadále chceme, aby hlavním kritériem pro přidělování dotací jednotlivým zemím byl hrubý domácí produkt.

Jak jednání o budoucích evropských dotacích ovlivňuje fakt, že Česká republika odmítla být solidární se západními zeměmi v podobě uprchlických kvót?

Odmítnutí kvót bylo výrazem suverenity státu, zatímco kohezní politika je o vyrovnávání rozdílů mezi zeměmi a regiony. Jsme přesvědčeni, že náš postoj nebude mít na politiku soudržnosti vliv. 

V blízké době máte do vlády předložit Národní plán investic do roku 2030. Jak moc je jeho obsah závislý na evropských zdrojích?

Národní plán investic nám slouží jako významný podklad pro vyjednávání s Evropskou komisí. Vždy, když do Bruselu předložíme návrhy nových operačních programů, tak se komise zeptá, jaké projekty máme připravené, jak víme, že potřebujeme investovat zrovna tam a tam. Ale plán zároveň počítá i s vlastními zdroji státu. Mapování potřeb země pro další desetiletí je opravdu ojedinělé, zatím se to nikdy neodehrálo. Česká republika totiž zapomněla plánovat.

Co konkrétně bude plán obsahovat?

Jsou to opravdu všechny typy investic. Největší objem má jít do dopravy, zdravotnictví, kultury, do energetiky, sociální oblasti či sportu. Detaily brzy představíme.  

Počítá plán s výstavbou nových jaderných zdrojů?

To je specifická oblast, protože tam dojde ke kombinaci státních a soukromých zdrojů. Pro tyto investice tedy bude nutné vytvořit speciální režim.

Z jakého důvodu jste začali připravovat zásadní změny ve stavebním právu?

Zatímco u veřejných zakázek je situace stabilizovaná, v případě stavebního zákona se o tom opravdu mluvit nedá. Musíme velmi rychle učinit kroky ke zrychlení stavebního řízení v České republice. Přicházíme s komplexní změnou stavebního práva. Všechno se sice zaklíná stavebním zákonem, ale to je jen procesní norma. Sám o sobě nic nevyřeší. Máme téměř devadesát souvisejících zákonů. Rekodifikace je pak o tom, že se v legislativě musí udělat trošičku pořádek.

Proč tedy místo nového stavebního zákona navrhujete nejdříve jen změnit ten stávající?

Protože je potřeba rychlé řešení, přicházíme s takzvanou salámovou metodou. To znamená, že uděláme pár kroků, které povedou ke skutečnému zrychlení stavebního řízení. Asi nejvýznamnější je fikce souhlasu závazného stanoviska. Je to o tom, že všichni úředníci musejí dodržovat lhůty. Investor díky tomu bude vědět, že do třiceti respektive u složitějších případů do šedesáti dnů se mu všechny dotčené orgány vyjádří.

Co se stane se stavebními úřady?

Jedním z nejtěžších bodů následné přípravy zcela nového stavebního zákona bude vyřešení přenesené působnosti státní správy na úroveň obcí. Ta totiž dělá velké problémy. Stavebních úřadů je příliš. Jsou v obcích, máme speciální drážní úřady, úřady v rámci ministerstva dopravy nebo ministerstva průmyslu. Každá z těchto vrstev funguje samostatně.

Když se tak například v Českých Budějovicích děje velká stavební akce, tak tam nemůžeme půjčit úředníky z Ostravy, aby to zvládli rychleji. Proto je naší ambicí mít podobnou hierarchii jakou mají například katastrální úřady.

Stavební úřady budou sídlit v jednotlivých obcích, ale zároveň se zbavíme takzvané systémové podjatosti. Dnes sice úředníci v obcích vykonávají přenesený výkon státní správy, avšak jsou zaměstnanci obce.

Těžko pak můžou vzdorovat panu tajemníkovi nebo panu starostovi a hájit státní či veřejný zájem, když vás zároveň ti dva odměňují. Úředníci jsou tam pak samozřejmě v dvojím ohni. Soudy pak velmi často rozhodují o systémové podjatosti. Pak se stane, že například velké projekty v Hradci Králové kvůli podjatosti řeší stavební úřad v Hořicích. Ten má ale jen pár lidí, takže danou věc rozkládá v čase. Stavební řízení se tím zpomaluje.  

Budete něco měnit v územním plánování obcí a měst?

Máme spojený model státní správy a samosprávy a v samostatné působnosti obcí jsou územní plány. Stát má spoustu strategických investic a v té zmíněné salámové metodě přicházíme s národní územně plánovací dokumentací, abychom si strategické investice státu uměli na národní úrovni také schválit. Všechny územní plány by pak tuto strategickou infrastrukturu do svých územních plánů přebíraly. To znamená, že nebudeme závislí jen na dění na úrovni obcí. Budeme zavádět rovněž takzvaný geoportál. Všichni investoři v něm budou mít přístup k územním plánům, které musejí být ve standardizované podobě. Na první dobrou uvidí, kde je možnost bytové výstavby nebo kde je naopak podnikatelské využití území. 

Vaše předchůdkyně Karla Šlechtová vyjadřovala pochyby, jestli je nový Metropolitní plán Prahy připravován v souladu se zákonem. Jak to vidíte vy?

S Prahou samozřejmě jednáme. Je to územní plán jako každý jiný, i když samozřejmě jsme schopni respektovat, že Praha je trošku unikátní. Nebudeme však dávat detailní stanoviska dopředu.

Vznik ministerstva veřejného investování, které chystáte vytvořit přeměnou ministerstva pro místní rozvoj, bude znamenat přesun kompetencí na současné MMR z jiných úřadů. Jak to vidí vaši vládní kolegové?

Vznik ministerstva veřejného investování je v programovém prohlášení vlády, takže reakce jsou víceméně pozitivní.

V programovém prohlášení vlády byl i zákon o sociálním bydlení a přitom jste se rozhodli, že nakonec nebude.

Chytáte nás za slovíčka. Sociální bydlení samozřejmě chceme řešit a není důležité, jestli se něco jmenuje zákon nebo ne. Zákon by byl nutný v případě, kdyby obce neplnily svoje povinnosti. Ale obce správně říkají, že k tomu ani nedostaly šanci a my na ně rovnou jdeme s regulací. Proto ve Státním fondu rozvoje bydlení spustíme na jaře 2019 program Výstavba. Ten v sociálním bydlení dokáže pomoci mnohem rychleji, než by to svedl nový zákon. Když se ukáže, že problémy se sociálním bydlení přetrvávají a obce ho nezvládají řešit, tak zákon je připraven.

Neměl zákon o sociálním bydlení ale řešit i problém ubytoven?

To je záležitostí i řady dalších norem a resortů. Souběžně totiž musíte řešit exekuce, přechodné ubytování, sociální dávky, obecní byty. To jeden zákon nevyřeší.

Zmínila jste přeměnu Státního fondu rozvoje bydlení na Státní fond pro podporu investic. K čemu tato změna bude dobrá?

Musíme se připravit na to, že tu evropské zdroje nebudou navždy. Proto tu bude Státní fond podpory investic, kterým by měl pomoci regionům a obcím. Vznikne transformací Státního fondu rozvoje bydlení. Bydlení je totiž obrovským tématem regionálního rozvoje. Ambicí je, že by ministerstvo pro místní rozvoj mělo být přirozeným partnerem pro kraje, města a obce. Protože na rozdíl například od zemědělců nemají svůj mateřský resort. Finance musejí řešit na ministerstvu financí, přenesenou působnost státní správy na vnitru, dotace a veřejné zakázky u nás. 

Jak daleko plán je?

Aktuálně je v meziresortním připomínkovém řízení. Změní se název a pole působnosti státního fondu. Kromě bydlení bude pokrývat i regionální rozvoj, sport, kulturu a cestovní ruch. Pro fond by byla zajímavá kombinace úvěrových nástrojů a dotací. To znamená, že obec bude moci čerpat na určitý projekt dotaci ve výši například padesát procent z celkových nákladů a na dalších čtyřicet procent investice získá ze stejného fondu zvýhodněný úvěr. Celé to odstartujeme v programu na regenerace brownfieldů. Obce tak budou moci například opravit ruiny po bývalých zemědělských družstvech. 

S jak velkými zdroji bude nový fond hospodařit a kde je vezme?

Ze zákona o Státním fondu rozvoje bydlení zatím vyplývá, že má k dispozici šest miliard korun. Pokud tuto částku poskládáme s dalšími zdroji ministerstva, tak by měl fond do budoucna hospodařit každý rok s deseti až dvanácti miliardami korun.

  

Nedávno jste předložila návrh umožňující vládě odvolávat státní tajemníky. Nejde to proti smyslu služebního zákona odpolitizovat státní správu?

To říká opozice a je to úplný nesmysl. O nějaké politizaci nemůže být řeč. Jsme jediná členské země Evropské unie, která měla státní tajemníky ve dvou režimech. Máme nejvyššího státního tajemníka, což je v evropském kontextu unikát, a pak státní tajemníky na resortech. Nejvyššího státního tajemníka jmenuje a odvolává vláda. Nejvyšší státní tajemník řídí jen čtrnáct státních tajemníků. Zatímco státní tajemníci řídí tisíce úředníků na resortech. Státní tajemník byl sice jmenovaný vládou, ale kabinet už neměl možnost ho odvolat, pokud by se choval nevhodně, tedy v rozporu se zákonem. Ve všech ostatních zemích jsou státní tajemníci jmenování a odvolávaní vládou. S politizací to nemá nic společného. 

Není to tedy předznamenání personálních změn?

Vůbec. To by u tajemníků musela nastat velmi vážná provinění, jejich odvolání navíc bude podléhat soudnímu přezkumu. Námitky opozice by byly na místě, když bychom takto chtěli řešit odborné náměstky, ředitele odboru nebo oddělení.

Klára Dostálová (47)
Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Do roku 2002 pracovala v soukromé sféře. Od té doby je spjata s veřejnou správou. V roce 2014 se stala náměstkyní ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové. Ve funkci zůstala i po nástupu Karly Šlechtové do čela MMR. Letos v červnu se posunula do čela úřadu.