Four Seasons - rozhovor s ředitelem René Beauchampem | E15.cz

Naši klienti si sami kávu vařit nechtějí, říká ředitel hotelu Four Seasons

Hana Filipová

Nabídku z Prahy řídit pětihvězdičkový hotel Four Seasons přijal v roce 2002. Týden po příjezdu musel kvůli povodním hotel zavřít, otevíral až po roce vyjednávání s pojišťovnami a takřka kompletní rekonstrukci. „Z pohledu lokality ale nemůže být v Praze nic lepšího. Jsme u řeky, před sebou Pražský hrad, vedle Karlův most. Nic není víc,“ je přesvědčen Kanaďan René Beauchamp.

Pro řetězec Four Seasons jste začal pracovat už v roce 1978. Jaká města jsou pro jeho byznys klíčová a která, v nichž nejste, jsou nejlákavější?

Je mnoho měst, v nichž bychom mohli být, ale nejsme, jako například Řím či Mnichov. Vždy se snažíme najít takovou lokalitu i v rámci jednotlivých měst, která odpovídá našim představám. Především to musí dávat smysl finančně. Velikost nemovitosti je důležitá: nemůže to být moc obří, ale tak akorát, protože většinou provozujeme středně velké prostory ve fantastických lokalitách a nechceme dělat kompromisy. Měli jsme třeba mnoho příležitostí otevřít hotel v Mnichově, ale nedopadlo to právě kvůli lokalitě a velikosti.

Řetězce většinou budovy pro hotely pronajímají. Máte nějaký z hotelů ve svém vlastnictví?

Dokonce sami stavíme, a to i mimo centra měst. Například na jihu Francie jsme měli hotelový komplex v Provence blízko Antibes, to je skvělý příklad. Nebo jsme postavili hotely na Maledivách. Samozřejmě ve střední Evropě se moc stavět nedá, protože v centrech měst, kde chceme být, nejsou volné pozemky, které by nás zajímaly.

Dá se říci, jaký je poměr pronájmů a výstavby?

Nemyslím, že je nějaký poměr, kterého se chceme držet. Každou příležitost posuzujeme nezávisle. Ale například všechny naše hotely na Blízkém východě jsou nově postavené z logických důvodů.

Pithart: Dělit voliče na pražskou kavárnu a venkovskou hospodu je nebezpečné

Praha je případ pronájmu. Na jak dlouho jsou smlouvy obvykle sjednávány?

Obvyklá je minimální smlouva na 25 let, často ale může trvat klidně 40 let.

Prošel jste hotely v New Yorku, Chicagu, Torontu, Montrealu, v Provence. Jak si stojí české hlavní město z hlediska hotelového byznysu při srovnání s těmito destinacemi?

Když jsme hotel otevírali, nebyla Praha tak světově známá jako dnes. Museli jsme od prvního dne tvrdě pracovat až do roku 2008. Pak přišla krize, jež velmi zasáhla cestovní ruch. Trh v podstatě zkolaboval a trvalo poměrně dlouho, než se vzpamatoval. Každý hotel má svůj cyklus a v současné době je obor extrémně pozitivní, což s sebou ale zároveň přináší některé nevýhody. Teď je to třeba nezaměstnanost, respektive extrémně vysoká zaměstnanost, kvůli níž je najímání nových zaměstnanců velmi náročné.

Takže stejně jako ostatní podnikatelé budete říkat, že největší problém pro podnikání je nedostatek zaměstnanců?

Pomohlo by, kdyby se pro pracovní síly více otevřely hranice. Bylo by pak mnohem jednodušší najít lidi. Nejen v našem oboru. Náš hotel je naštěstí v centru, což přináší velké výhody i z hlediska zaměstnávání, ale mám kolegy, kteří v regionech nebo na okraji města nemohou najít ani živáčka. Potřebujeme cizince, kteří by tu pracovali, stejně jako to na těchto specifických místech funguje po celém světě. Náš řetězec nedávno otevřel skvělý projekt v Londýně a jen pět lidí z celého provozu jsou Angličani, zbytek tvoří cizinci. Lidi je třeba hledat, kdekoli se dá, není nutné se omezovat hranicemi Evropské unie.

Zaměstnanci jsou také nejdražší „položkou“ při provozování hotelu?

Ano, jejich výplatnice. Máme 350 lidí, to je jednoznačně nejvyšší výdaj.

Kostičky lega hodnotu neztrácejí, říká Šnobr. Sám investoval desítky milionů

Kterou pozici je pro vás v současnosti nejtěžší obsadit?

Kulinářský tým má teď trochu problémy. V poslední době otevřelo v Praze množství nových restaurací, které všechny poptávají šikovné kuchaře a pomocníky. Navíc v kuchyni je práce poměrně těžká a náročná, takže myslím, že všechny hotely řeší něco podobného.

Řeší všechny hotely také konkurenci v podobě platforem Airbnb, anebo je jako konkurenci neberete, protože vy máte pět hvězdiček?

Myslím, že ne, Airbnb je pro jiný typ klientů. Ti naši chtějí skvělé místo, servis a jsou ochotni za to zaplatit. Naši klienti zvednou telefon a nechají si uklidit pokoj nebo vyžehlit košili, rozhodně si nechtějí dělat sami kafe. Chtějí si užít všechny služby, které hotel nabízí. V Airbnb nemáte lázně, spa, fitness ani další služby. Můžete mít dokonalé Airbnb ve skvělé lokalitě, za dobrou cenu, ale všechno je o službách.

Jiné populární platformy a služby jako například Uber nějak váš byznys ovlivňují? Máte přece vlastní dopravní servis…

Hotel má vlastní limuzínový servis. Ale nemyslím si, že by tyto platformy zrovna náš byznys nějak ovlivňovaly. Ale asi takto: kdybychom měli ve městě dokonalé taxislužby, byla by to jiná story. Třeba v Londýně Uber nepotřebujete, protože dostanete skvělý taxi servis.

Norsko: Potomci Vikingů a budoucnost v moři

V létě se hodně mluvilo o tom, že některá města ve světě, třeba Benátky či Barcelona, chtějí omezit turismus, protože jim už spíše škodí, než prospívá. Co by se stalo, kdyby Praha udělala něco podobného?

Nevím, v jakém to je stadiu, každopádně například Benátky něco podobného řešily hlavně proto, že turismus výrazně ovlivňuje tamní životní prostředí. Velké výletní lodě ničí laguny ve městě a pak tedy dává smysl, aby jim vjezd zakázali. Já jsem vždy spíš pro kvalitu než kvantitu.

Když nabízíte kvalitní služby, můžete nalákat různé druhy klientů, kteří půjdou nejen do hotelů, ale i do restaurací ve městě, do divadel, budou nakupovat v exkluzivních buticích, utrácet i jinde. Pomohou ekonomice v růstu a to je důležité. Nemyslím, že v Praze jsme dosáhli vrcholu, jsme ale blízko.

Osobní rada od Buffetta stojí miliony. Bohatým seženeme prakticky vše, říká šéfka J&T Concierge

Lidé žijící v Praze 1 by s vámi už nejspíš nesouhlasili…

Možná ne. Ale vždy jde o kvalitu turismu a lidí, kteří sem přicházejí a které my sem chceme nalákat. Musíme sem dostat vyšší kalibr turistů, pak to ovlivní mnohem víc i jiné sektory hospodářství.

Ekonomika nyní stále roste, město je dražší, nájmy vyšší. Je i v hotelech, jako jste vy, prostor pro zdražování?

Cenotvorba se stala velmi sofistikovanou záležitostí. Máme takzvaný výnosový management, studujeme trendy. Musíme hlídat, jak a odkud chodí rezervace, porovnáváme s loňskem, s posledním čtvrtletím a tak dále. Je nutné to řešit stále víc a rozhodně více než dřív, protože všechno je tak „last minute“. Je tu mnoho parametrů a proměnných. Naším štěstím je, že máme několik druhů a kategorií pokojů, takže si s cenami můžeme hrát i tímto způsobem. Ceny jsou vždycky jiné u pokojů s výhledem na Hrad a na řeku, než u těch do ulice, což nám hraje do karet.

Dovolená v divočině. Luxusní rezorty rostou ve všech koutech světa, kdy se vyplatí vyrazit?

Nejdražší je u vás prezidentské apartmá. Vyplatí se jej držet pod tímto názvem, což je vlastně jen PR záležitost?

Jeho obsazenost závisí na sezoně, plné je ve zhruba 35 až 40 procentech času. Nezlevňujeme ho, protože je ve skvělém stavu, ale zároveň máme apartmány, které jsou podobně krásné. Nejsou ale zvány jako prezidentské, protože jsou o něco menší, nicméně mají stejně luxusní výhled na Hrad, Karlův most a podobně. Jsou velmi populární a jejich obsazenost se pohybuje kolem 60 a 70 procent.

Když jsme u obsazenosti: která část roku je z hlediska počtu návštěvníků nejhorší?

První čtvrtletí, protože všichni klienti většinou následují slunce. Ale stále častěji lidé cestují i mimo sezonu, ačkoliv vrchol je samozřejmě od května do září. Dříve býval pokles cítit u městské turistiky v červenci a srpnu, ale už to dávno neplatí.

Tesco prodává Obchodní dům Máj českému byznysmenovi

Vykryla by případné výpadky v obsazenosti větší orientace na byznysovou, respektive kongresovou turistiku?

U nás je poměr zážitkové turistiky versus kongresové zhruba 95 procent ku pěti. Jde to opět v cyklech. Bylo období, kdy klidně 35 procent našich klientů byly byznysové skupiny. Ale když se hotelový byznys po krizi zas vzpamatoval, uvědomili jsme si, že jich není nutné mít tolik.

Zdržují se klienti déle a utrácejí více, když je ekonomika v dobré kondici?

Průměrná návštěva jsou tři dny, což je normální. Občas v létě bývají pobyty delší, protože hlavně turisté ze Severní Ameriky kombinují více měst při svých cestách: třeba Budapešť s Prahou a Vídní.

Hosté ze Severní Ameriky ale budou asi v menšině, ne?

Vždycky se to liší podle ročního období. Obecně do deseti procent jsou Asijci, pět až sedm procent z Ruska a zbytek je mix. USA jsou celoročně klíčový trh.

Ruští turisté se po uvolnění sankcí zase vracejí?

Příliv Rusů v posledních několika letech skutečně klesal, ale nyní se situace začíná zase zlepšovat a Rusové začínají cestovat, speciálně na přelomu roku. Stále více turistů přichází z Číny, čemuž pomáhají nově zavedené přímé lety, o dalších se mluví. Asijce navíc vidíte nejen v Praze, ale i v ostatních městech, což regionům pomáhá.

Turistům zapovězená industriální deprese. Podívejte se, jak vypadá sibiřský Norilsk

Byly nedávné ruské sankce a 11. září 2001, respektive boj proti terorismu největší problémy obecně pro cestovní ruch? A co znamenaly specificky pro ten středoevropský?

Určitě 11. září bylo to nejhorší, co našemu byznysu ublížilo. Všude na světě vidíme bezpečnostní opatření, která tu dříve nebyla, cestování už nikdy nebude stejné. Dobré je, že Praha je stále považována za bezpečnou destinaci, tudíž město i země z toho profitují. Když se nějaká událost stane v Paříži, Londýně – v klíčových městech světa – vidíme dopady okamžitě. Je vlastně smutně legrační, že když se něco stane v Londýně, vzroste byznys nám tady. Lidé chtějí bezpečnou destinaci, takže nejčastěji pak míří turisté právě do zemí střední Evropy.

Připouštíte si, že by Praha klidně mohla být jedním z dalších cílů útoků?

Tohle není nikdo schopný kontrolovat a sám sebe ochránit. Máme cvičení pro zaměstnance, bezpečnostní trénink pro všechny, v hotelu máme zavedenou spoustu bezpečnostních opatření pro případ útoku. Není to něco, o čem bych denně přemýšlel, ale někde vzadu to mám. Držím si to tam pro případ nouze a věřím, že všechna opatření jsou správná. Takže v případě, že bychom akční plán nedej bože museli použít, budeme připraveni.

René Beauchamp (62)
Pochází z kanadského Montrealu, vystudoval Institut cestovního ruchu a pohostinství v Québeku. Pro hotelový řetězec Four Seasons pracuje od roku 1978 na řadě pozic a v mnoha městech světa. Pražský hotel řídil již dříve šest let, do Prahy se po angažmá v Provence vrátil v roce 2002. V Praze vede 350 zaměstnanců, dle účetní uzávěrky za rok 2016 byl provozní zisk 73,5 milionu korun, obrat činil 648 milionů. Jako dítě chtěl být kuchařem, ve své sbírce má přes pět set kuchařek.
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!