Moderní kancelářské budovy nemusejí představovat jen strohou kombinaci betonu a skla. Slavkovská firma LIKO-S experimentuje se stavbou, kterou lze bez nadsázky označit za zelenou. Pro své vývojáře postavila dům, který má fasádu i střechu porostlou rostlinami. „Je třeba si uvědomit, že při výstavbě nových budov musíme přepnout na letní režim. I dnes se staví budovy, které jsou hlavně dobře zateplené. Zima trvá krátce, většina problémů se ale objeví v létě,“ říká zakladatel společnosti Libor Musil. LIKO-S je podobně jako deník E15 partnerem soutěže CBRE Zasedačka roku.
Jaké jsou současné trendy ve výstavbě administrativních budov?
Jedna z oblastí, ve kterých působíme, je interiérový design. Už třicet let se zabýváme výrobou montovaných dělicích příček. Ty se snažíme koncipovat tak, aby jejich design byl příjemný pro lidi, kteří v kancelářích pracují.
Klademe důraz na flexibilitu, kterou poskytují právě montované budovy. Ty se mohou jednoduše měnit a lépe slouží momentálním potřebám firem. Nechceme podnikatelům nabízet „zděné hrobky“, kde je každá změna noční můrou majitele.
Zabýváte se ale i ekologickou výstavbou.
Máme divizi nazvanou Živé stavby. Na počátku jsme se snažili uzpůsobit prostor pro naše vývojáře, aby je co nejvíce inspiroval k novým netradičním myšlenkám. Postavili jsme pro ně budovu, kterou jsme později nazvali LIKO-Noe. Byl to takový experiment, ale po pěti letech můžeme říci, že opravdu funguje. Rozhodli jsme se tedy, že živé stavby budeme nabízet jako naše další produkty.
Co je na LIKO-Noe zvláštního?
Je to dům, který má fasádu i střechu porostlou zelenými rostlinami. Využívá přírodní tepelnou stabilizaci, a proto je schopný teplotní výkyvy z velké části sám regulovat. V zelené budově je čerstvý vzduch a příjemná teplota v každou roční dobu, v zimě hřeje a v létě chladí. Chlazení nebo topení v krbu používáme jen minimálně, pouze v extrémních případech.
Důležité je zadržování vody, ke kterému slouží přilehlé retenční jezírko. Odpadní vodu navíc čistíme pomocí kořenové čistírny, která je přímo na stěně, vodu pak znovu využíváme. Je to vlastně takový přírodní biotop.
Odpovídá taková budova našim klimatickým podmínkám?
Ano. Speciálně v České republice jsme sužováni horkem. Nedávno jsem se ze spolehlivého zdroje dozvěděl, že nejvyšší oteplení v Evropě za poslední tři roky je právě v Česku. Je to dané naší polohou v kotlině. Nejdůležitějším faktorem je totiž voda. My jsme závislí na srážkách, protože k nám žádná výraznější horská řeka nepřitéká.
Je třeba si uvědomit, že při výstavbě nových budov musíme přepnout na letní režim. I dnes se staví budovy, které jsou hlavně dobře zateplené. Zima trvá krátce, většina problémů se ale objeví v létě.
Jak tedy budovu ochladit bez klimatizace a podobných technologií?
Pokud v parném létě otevřete okno, je okamžitě horko i uvnitř. Klíčové tedy je, ochladit okolí budovy. Když sluneční paprsky dopadnou na povrch země, tak záření takovou plochu zahřeje. Abychom tomu zabránili, inspirovali jsme se v přírodě, kde je dokonalou klimatizační jednotkou strom. Kde stromy nejsou, tam je poušť. Naše živé budovy se zelenými stěnami i střechami vlastně napodobují stromy.
Prý přímo na budově také pěstujete jahody.
Je to tak, máme takovou vertikální zahradu. Rostou tam jahody, papriky, okurky nebo rajčata. Na fasádě se dobře daří pažitce. Není to sice hlavní účel domu, ale prostoru k pěstování různých plodin ubývá, tak proč nevyužívat stěny? Ochladíte okolí a ještě si vypěstujete papriku.
Co zelená hala způsobí ve svém okolí?
Pokud stromy působí jako klimatizace, tak nejen budovy, ale třeba i auta, jsou radiátory. Jeden metr čtvereční rozehřátého klasického střešního pláště má výkon jeden kilowat, to je obrovský radiátor. V létě se v poledne zahřeje až na teplotu kolem 80 stupňů. Ve stejnou chvíli je na zelené střeše 28 až 30 stupňů, což je rozdíl až 50 stupňů.
Společně s ČVUT a Mendelovou univerzitou během čtyřletého projektu měříme teploty v našem areálu. Pak budeme mít exaktní výsledky a dozvíme se, jak velká zelená plocha je schopná uchladit své okolí. Zjistili jsme, že budova o rozsahu zhruba 200 metrů čtverečních pohltí prach a vytvoří množství kyslíku jako čtyři vzrostlé stromy.
Na městské prostředí by tedy masovější využívání zelených budov mělo velký vliv.
Představte si velké areály a logistická centra kolem Prahy. Dříve tam byly lesy nebo pole, které alespoň trochu okolí ochlazovaly. Místo nich jsme tam umístili desetitisíce radiátorů, které v už tak horkém létě zapneme na 70 stupňů. To už má na okolní klima vliv.
Například v Brně jsme naměřili na rušných místech teploty okolo 50 až 60 stupňů. Takové horko je na Sahaře. Přírodní absorbéry si už s takovou teplotou neporadí. Podobné zelené budovy by mohly klimatu výrazně ulevit.
Jsou si toho firmy v České republice vědomy? Investují do zelených řešení?
Je samozřejmě levnější mít volnou střechu. V takovém ekonomickém vzorci ale chybí dvě proměnné, a to zdraví lidí a ochrana přírody. Vyřešit to může buď motivace k ekologickému chování nebo regulace. Například v Nizozemsku jsou oblasti, kde se musí stavět zelené střechy.
Uvědomují si lidé ve vedení firem, že dnešní ekologické otázky budou mít vliv i na budoucí ekonomickou výkonnost?
Ne. Bylo by třeba, aby lidé měli povědomí o přírodě a jejích mechanismech. Žádná ekologická výchova tady ale bohužel nefunguje.
