Zeman by mohl politiky dotlačit k jednání hrozbou úřednické vlády, míní politolog

volební štáb Miloše Zeman v pražském Top Hotelu

volební štáb Miloše Zeman v pražském Top Hotelu Zdroj: Vackova Anna

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Miloš Zeman
Miloš Zeman
Miloš Zeman
8
Fotogalerie

Prezident Miloš Zeman a premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) se mají v úterý večer sejít k jednání v Lánech. Prezident může zasáhnout do jednání o druhé vládě, které minulý týden skončila krachem vyjednávání mezi hnutím ANO a ČSSD. Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha upozorňuje, že prezident má nyní na stole několik variant postupu. Jednou z nich je i další úřednická vláda.

Jak by měl teď prezident Zeman postupovat?

Nevím, co mu radit, že by měl udělat. Co je ale jasné, že tím krachem projektu ANO a ČSSD má daleko víc možností, co všechno lze dělat.

On může potvrdit Babišovi jeho pověření, aby se i nadále snažil získat pro svou druhou vládu podporu, ať už přímou nebo nepřímou. Babišovo pověření ve druhém pokusu je stále neformální, on vlastně podruhé Zeman ještě nikoho nejmenoval.

Buď tedy Babišovi může nadále dávat čas, nebo klidně může pověřit podobným neformálním způsobem někoho jiného. I když tady si myslím, že na to nedojde. Babiš sice prohlásil, že bude respektovat, pokud prezident vybere někoho jiného.

Sám ale doplnil, že neočekává, že by tak prezident udělal. Leda pokud by Babiš výslovně řekl, že nechce ten druhý pokus. To zatím ale neřekl a Babiš asi počítá s tím, že bude i on nadále pověřen.

Navíc je otázka, jak by na to reagovalo předsednictvo ANO, které opakovaně dává najevo, že pokud bude ANO ve vládě, pak jediným kandidátem na premiéra je v tuto chvíli pouze pan Babiš.

Hraje roli tady jakési ochlazení vztahu mezi Babišem a Zemanem, o kterém se spekuluje po kauze s vydáním údajného hackera Nikulin?

Na tomto vztahu je nejzajímavější to, že my jsme teď nějakou dobu vlastně vůbec neviděli, jaké ty vztahy jsou. Ony se ty vztahy teď utišily, je otázka, jestli se jedná o náznak nějakého ochlazení, nevím.

Určitě ochladly vztahy k některým členům vlády, to je myslím evidentní zejména ve vztahu k ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi. Zatím ale nemáme nějakou jasnější indicii, nakolik se to promítlo do vztahu Zeman-Babiš.

Ale Zeman může také přistoupit k obdobě Rusnokovy vlády. Ta pak může fungovat v podstatě zase neomezeně dlouho. Rusnokova vláda sice nezískala důvěru, ale nakonec vládla v demisi sedm měsíců až do voleb.

Ale tentokrát by se jednalo takřka o celé volební období.

Ono by záleželo, zda by tímto způsobem nechtěl Zeman dotlačit politiky, aby se na nějaké politické vládě shodli. Zda by to nebyla nějaká forma nátlaku. Tím by on vyčerpal svůj druhý pokus, pak zbývá třetí pokus na základě nominace předsedy sněmovny Radka Vondráčka, tam by se ale dalo očekávat, že jako člen hnutí ANO jmenuje opět Andreje Babiše.

Takže druhý pokus – úřednická vláda – může fungovat jako překlenutí mezi prvním a třetím pokusem. Politici sedící ve sněmovně by pochopitelně vnímali úřednickou vládu jako narušení principu fungování politických vlád.

S vidinou, že když se rychle nedohodnou na politické vládě, tak by se mohli dostat do tlaku a třeba být i svolnější ke složení nějaké politické vlády. To je zatím ale jen hypotetická situace, nevíme, zda pan prezident tímto směrem uvažuje. Ale vzhledem k tomu, že tady z minulosti nějaká zkušenost je, tak to úplně vyloučit nelze.

Zeman podle původních vyjádření chce dát Babišovi čas až do června. Jak dlouho může prezident vládu bez důvěry vydržovat?

Ústava je postavena tak, že nechce prezidenta omezovat nějakými lhůtami. Ale byla stvořena s vědomím, že žádný aktér politického vyjednávání, tedy ani prezident, nebude mít zájem na nějakém zbytečném protahování.

I proto tam žádné termíny nejsou. Prezident se čistě teoreticky tak může odvolávat na skutečnost, že ústava ho nijak neomezuje, nelimituje, nesvazuje.

Ale vzhledem k situaci, ve které se nacházíme, kdy vládě nebyla vyslovena důvěra a složila demisi, tak je to situace mimořádná, přechodná.

Když se na to díváme zdravým selským rozumem, nejen optikou ústavního práva, tak by tyto situace měly trvat co nejkratší dobu. Mělo by být cílem a vůlí všech, kteří se na jednání podílejí, dospět k řešení, aby takové provizorium skončilo.

Mnozí mluví o kreativním vykládání ústavy. Postupuje takhle Miloš Zeman, protože cítí tu sílu svého přímo voleného mandátu?

Přesně tak a navíc platí – čím slabší vláda, tím silnější prezident. Vláda je samozřejmě v logice fungování parlamentní demokracie hlavní složkou výkonné moci. Ale když je nestabilita v té vládní moci, když je v demisi, nemá důvěru, tak ji to navenek oslabuje a spíše posiluje prezident. Miloš Zeman už v minulosti dal najevo v takových situacích, že není tlačen k tomu, aby příliš spěchal. Ta situace ho evidentně nijak zásadně netrápí.

Pokud selžou všechny pokusy, nabízí se varianta předčasných voleb. Jak reálně tuto variantu vidíte?

K rozpuštění sněmovny jsou třeba tři pětiny poslanců. A v současné chvíli - ta situace se mění každou chvíli - si myslím, že ten dostatek hlasů k rozpuštění tu není. Buď strany nemají peníze vrhnout se do další finančně náročné volební kampaně. A některé jsou znejistěné tím, jaká by byla jejich pozice v průzkumech veřejného mínění.

V současné době by to asi nejvíce vyhovovalo hnutí ANO, má preference pořád solidně silné a má stabilizovanou finanční situaci. Menší strany, jako jsou lidovci, TOP 09, STAN, se v průzkumech nacházejí na hraně nebo dokonce pod hranou vstupu do sněmovny. K pěti procentům se blíží i Tomio Okamura s SPD, v posledních průzkumech má 6,5 procenta, a když připočítáme statistickou chybu 2-3 procenta, tak se také dostává na hranu volitelnosti.

Pak jsou tam strany jako ČSSD, které jsou ve velmi špatné finanční situaci a které by tu kampaň neutáhly zase z tohoto důvodu.