Patovou situaci, do níž se dostala jednání o vládě, by měl co nejdříve ukončit prezident Miloš Zeman. V opačném případě by porušil ústavu, varuje část expertů.
Prezident Miloš Zeman nemůže dál protahovat vládnutí Andreje Babiše v demisi, které trvá už od poloviny ledna, a čekat další měsíce s jakým řešením šéf ANO přijde. Podle ústavních expertů musí buď Babiše nebo někoho z jeho hnutí jmenovat premiérem, případně touto funkcí pověřit jinou politickou či nestranickou osobnost.
„Něco udělat musí, protože ústava svěřuje příslušné kompetence právě prezidentovi - nečinnost by znamenala protiústavní vydržování vlády v demisi u moci,“ sdělil E15 odborník na ústavní právo Jan Kysela. Dodal, že v opačném případě by Zeman „vyprázdnil obsah toho, že jde o vládu prozatímní, odcházející“.
Právník míní, že možné scénáře dalšího vývoje může do jisté míry předznamenat sám Babiš tím, co zítra večer Zemanovi řekne. „Podle toho by se měl prezident rozhodnout. Může například jmenovat Andreje Babiše předsedou vlády s tím, že by návrh jejího složení rád znal do brzkého data. Nebo usoudit, že se kabinet sestavit nedaří a vzhledem k pokročilému času rovnou jmenovat někoho jiného,“ nastínil Kysela.
Další možností je svolání kulatého stolu, kam by Hrad pozval všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně k vyjasnění podmínek vzniku funkční vlády. „Zatím to vypadá, že by byla buď bez Babiše, anebo s SPD a komunisty,“ podotkl Kysela.
Co se týče dolní komory, mnoho nezmůže, protože v ní funguje nepřiznaná koalice ANO, uskupení Tomia Okamury a KSČM. „Kdyby chtěl Senát žalovat prezidenta za protiústavní obstrukce, sněmovna to neodsouhlasí. Rovněž nepovede s prezidentem kompetenční spor, nezřídí komisi pro vyšetření toho, co vláda v demisi rozhodla a neměla, ani nezamítne její návrhy zákonů,“ vysvětlil Kysela.
Že Zemana nemůže dál vyčkávat si myslí i politolog Lubomír Kopeček. „Musí hledat řešení, které nás co nejdříve dovede k vládě s důvěrou,“ uvedl s tím, že pokud by prezident stávající pat protahoval až do června, bylo by to zcela určitě špatně.
„Dát člověku, který při prvním pokusu neuspěl, druhý pokus, kde se dá časový termín v řádu několika měsíců, je opravdu dlouhá doba. Bohužel ústava nemá žádné lhůty, jimiž by byl prezident nějak limitován,“ konstatoval politolog.
Kopeček se shoduje se svým kolegou Petrem Justem, že ústava byla formulována a schválena s vědomím, že žádný aktér politického vyjednávání, tedy ani prezident, nebude mít zájem na nějakém zbytečném protahování.
Na druhé straně Just připomněl, že čím je vláda slabší, tím silnější je prezident. „Miloš Zeman dal už v minulosti v takových situacích najevo, že není tlačen k tomu, aby příliš spěchal. To, co se nyní děje, ho evidentně nijak zásadně netrápí,“ uzavřel Just.
