Přechod doručovacích služeb na elektřinu je tu. Než se ale zásadně posunou od spalovacích motorů, nějakou dobu to potrvá. Češi jsou na doručování velmi citliví, vyžadují obří kvalitu za málo peněz, traduje se mezi internetovými obchodníky. Lze i s vozidly poháněnými elektřinou takové nároky uspokojit? Vypravili jsme se za lídry trhu, abychom prověřili jejich připravenost na dobu udržitelnou.
„Jak jste přijel, když jsem vás neslyšela?“ ptá se s údivem Monika B. kurýra, který ji právě shání po telefonu. Přivezl jí balíček z e-shopu, aniž by postřehla, že auto dorazilo před dům. Řidiči, kteří doručují zásilky elektrickou dodávkou, se s takovými otázkami setkávají poměrně často. Zákazníci je neslyší. Mnohem důležitější ovšem je, co zákazníci necítí – emise ze spalovacích motorů, když auta právě u tohoto typu služeb často popojíždějí městem a motor běží lidem pod okny.
A vůbec nejzajímavější je to, co zákazníci nevidí – napínavou plánovací hru s využitím špičkových technologií, jejímž cílem je vytvořit pro bateriové vozy takové trasy, aby se bez dobíjení šťastně vrátily do depa. „Elektroauto nepošleme například do Karlových Varů, protože zpáteční dojezd by byl omezený. Naše elektroauta se pohybují zejména po městě, v centru, pro které jsou přínosem hlavně kvůli šetrnosti k životnímu prostředí. Případně jezdí v příměstských oblastech,“ říká Patrik Stibor, vedoucí logistiky skladu Chrášťany společnosti Rohlík.
„Při zapojování elektromobilů do našeho provozu se nám zas a znovu potvrzuje, jak důležité je investovat do technologií pro precizní plánování,“ popisuje Martin Marek, provozní ředitel DODO Group.
Velká část firem se snaží jít s dobou a zapojit elektrická vozidla do svých vozových parků. Nejde zároveň jen o osobní auta nebo o dodávky, logistické firmy využívají také elektrokola, skútry na elektřinu a v jednom případě také elektrický tahač. Někteří z dopravců už prozrazují konkrétní plány, podle kterých by chtěli už za pár let kompletně, či značně elektrifikovat vozový park. „Máme jasný cíl, že do roku 2025 budeme v Praze a Ostravě rozvážet balíčky pouze nízkoemisní formou, tedy žádný diesel nebo benzin. Jenom tento závazek si vyžádá zhruba 230 elektromobilů,” říká šéf společnosti DPD Miloš Malaník.
Ke stejnému snížení nákladů dospěla také logistická společnost Zásilkovna. Ta by jako jediná z oslovených firem ráda využila také vozy na vodíkový pohon, tedy v podstatě elektromobily s trochu odlišným principem fungování. „V tomto roce plánujeme testovat vodíkovou dodávku HYVIA od společnosti Renault, kterou jsme představili u příležitosti otevření první vodíkové stanice v Česku skupiny Orlen Unipetrol na pražském Barrandově,“ uvádí mluvčí Zásilkovny Kamil Chalupa.
Zásilkovna by měla mít do pěti let flotilu až z 80 procent vybavenou alternativními pohony. Ohledně vodíkového pohonu je o něco více skeptický šéf DPD, podle něj ho v současné době kvůli chybějící infrastruktuře není možné nasadit ve významném množství. „Bylo by to sice hezké PR, ale je třeba veřejnosti předkládat i tu aktuálně nejudržitelnější možnou realitu a nestavět vzdušné zámky, že příští rok může být většina balíků v Česku doručena vozidly například na vodíkový pohon. To by nebylo fér, není to reálné,“ Malaník.
Celosvětovým lídrem v přechodu zásilkových služeb k elektromobilitě je, jako ostatně ve většině dalších oblasí e- commerce, americký Amazon. Ten jen v Evropě do roku 2025 investuje do dodávek na elektřinu přes 27 miliard korun, celkově by měl mít v daném období přes deset tisíc takových vozidel a až 1500 nákladních vozidel.
„Nasazení tisíců elektrických dodávek, dálkových nákladních vozidel a jízdních kol nám pomůže ještě více se odklonit od tradičních fosilních paliv,“ zdůvodňuje obří investice šéf Amazonu Andy Jassy.
Zároveň ve světě logistiky a internetových obchodů platí, že co dělá Amazon, napodobí časem i zbytek trhu. Ve své domovině zároveň Amazon může využít štědré podpory americké administrativy pod vedením prezidenta Joea Bidena, který nedávno představil své plány ohledně podpory zelených technologií. Americká korporace se zároveň zavázala k tomu, že na americké silnice do roku 2030 přivede kolem 100 tisíc vozů s elektrickým pohonem.
V Česku je v tomto ohledu situace radikálně odlišná, typická česká skepse k přechodu na elektromobilitu vychází i z toho, že stát nikdy přímo finančně nepodpořil firmy v nákupech elektromobilů.
S novým světem elektromobility se musejí logističtí kouzelníci pořádně otáčet, jelikož klíčové parametry vozů, jako třeba dojezd, jsou odlišné od aut se spalovacími motory. To výrazně mění přemýšlení o tom, jak mají řidiči plánovat své trasy. „Samotná elektromobilita vyžaduje celkovou změnu nejen v plánování logistiky, ale i ve smýšlení, chování a time managementu řidičů,“ potvrzuje Martin Marek ze společnosti Dodo. „Na jedno nabití ujedeme zhruba 250 kilometrů, to by upřímně mohlo být lepší,“ souhlasí Morgensteinová z Rohlíku.
Doručovací služby zdůrazňují potřebu podporovat výstavbu potřebné infrastruktury, ale konkrétně Rohlík na ní není závislý, jak potvrzuje zkušenost logistiků z jeho depa v Chrášťanech u Prahy. „Daří se nám naši elektroflotilu nabíjet v 99 procentech na našich skladových dobíjecích stojanech, přizpůsobujeme tomu i trasy. Dobíjecí stanice, které jsou po Praze, využíváme opravdu výjimečně,“ říká vedoucí logistiky skladu Patrik Stibor. „Limitem je stále nízký dojezd. Pro doručování zásilek na delší vzdálenosti jsou auta se spalovacími motory často stále jedinou možností,“ říká mluvčí Zásilkovny Chalupa.
Naplnit elektrický sen pomáhají doručovacím společnostem jak jinak než technologie. „Trasy nám plánuje software, ale stále ve spolupráci s lidmi. Zohledňuje, na jaké časy si zákazníci objednali nákup, kolik mají objednávky tašek, kolik chlazených, suchých, mražených, jak dlouho by měl být kurýr na cestě nebo jaký je dojezd vozu. Systém vychází ze spousty parametrů a proměnných, ze kterých následně vytvoří ideální trasu,“ vysvětluje Patrik Stibor z chrášťanského depa Rohlíku.
DODO zase využívá vlastní logistickou platformu GAIA. „Díky ní jsme schopni v reálném čase kalkulovat optimální trasu kurýra i správné vytížení vozu, přičemž v rámci provozu zohledňujeme právě i dojezd elektrických vozů,“ popisuje provozní ředitel Martin Marek.
Přesto, stane se někdy, že musí kurýr dobíjet na trase, a doručení nákupu nebo zásilky se kvůli tomu zdrží? V Rohlíku na to mají jasnou odpověď. „Ne, to je věc, která se nesmí stát. Náš systém umí pracovat i se zpožděním způsobeným dopravními špičkami a zatíženými dopravními uzly, ale nemůže se stát, že by kurýrovi takzvaně došla šťáva a musel se jet připojit na rychlodobíjecí stanici. To je s ohledem na naše zákazníky nepřípustné,“ říká Patrik Stibor.
Rozvoj elektromobility ovlivní i to, jaký bude zájem o vysloužilá auta na sekundárním trhu, hlavní pozornost se pojí s kapacitou baterií, která se může s postupujícími roky snižovat. To je klíčové také pro banky. „Problémem může být i omezená zkušenost leasingových společností s elektromobily a s tím spojená kalkulace leasingových splátek. Trh zatím nemá dostatek praxe s prodejem ojetých elektromobilů a velký otazník visí také nad životností baterií a následným oceněním těchto vozidel na konci jejich leasingu,“ popisuje Marek z Doda.
Malaník z DPD přidává optimističtější pohled v tom, že elektrododávky vydrží déle než konvenční vozy. „Zatímco auta se spalovacím motorem obměňujeme za čtyři až pět let, vozidla na baterie by na základě už poměrně rozsáhlých zahraničních zkušeností v rámci naší skupiny Geopost mohla bez problémů jezdit i dvojnásobně déle. Ve Francii například už dnes funguje trh s ojetými elektrododávkami a lidé to berou jako běžnou věc,“ tvrdí.
Zároveň je důležité, že i ve finančním světě, kde stále více vstupují do hry místo finančních kritérií i metriky udržitelnosti, bude růst poptávka po bezemisním způsobu přepravy zboží. Hrát si na uhlíkovou neutralitu skrze sázení stromů zkrátka nejde donekonečna, časem by proto firmy, které přejdou ve velkém na elektromobilitu, mohly být v konkurenční výhodě. Zdá se tedy skoro jisté, že pod okna paní Moniky B. budou přijíždět kurýři stále častěji neslyšně. Monice to rozhodně nevadí, rušná auta s dusivými spalovacími motory ji vždy dráždila. I bydlení za městem si zvolila proto, že hledala klid, a právě k němu elektrododávky přispívají. Pokud tedy nemáme na mysli duševní klid logistických plánovačů.
