Developer Sekyra buduje rozsáhlou filozofickou knihovnu. Koupil i úryvek Gutenbergovy bible
Výjimečné místo mezi miliardáři a sběrateli zaujímá Luděk Sekyra. Vystudovaný právní filozof založil jednu z největších soukromých filozofických knihoven. Magazín e15 do ní nechal nahlédnout, a to včetně pohledu na nejvzácnější kousek – úryvek z první vytištěné knihy na světě, Gutenbergovy bible z poloviny 15. století.
Jako vystudovaný právní filozof a státovědec má k tématům už desítky let blízko, ale intenzivněji se k nim vrací znovu až v posledních letech. Dlouhodobě sponzoruje Oxfordskou univerzitu včetně stipendií pro české studenty a sám píše filozofické dílo na téma teorie reciprocity a etiky kontinuity. Pravidelně odjíždí do nejvýznamnějších světových knihoven, aby zkoumal morální aspekty filozofického myšlení. V roce 2021 byla po něm dokonce pojmenována nejstarší profesura filosofie na oxfordské univerzitě – Sekyrova a Whiteova profesura morální filosofie.
Vedle toho všeho ale také vlastní jednu z největších evropských filozofických knihoven v soukromých rukou. Sekyra disponuje až dvanácti tisíci výtisků na téma filozofie, architektury, ekonomie či dalších společenských věd. Knihy nakupuje pravidelně, a to ve velkém množství. „Zatím mám většinu v krabicích. Pomáhají mi je třídit studenti vedení profesionální knihovnicí. Štítkují je a zařazují do jednotlivých oborů,“ říká byznysmen, zatímco ukazuje na dlouhý rejstřík své budoucí knihovny.
První vytištěná kniha na světě
Opravdovou chloubou jeho sbírky jsou ale první vydání těch nejznámějších knih. Velkou část z nich pořídil u Petera Harringtona, londýnského kupce a dealera vzácných výtisků. „Oni vědí, co chci, a tak mi zavolají, když se objeví něco, co mě zajímá. Ten segment mám jasně definovaný: chci prostě filozofii, morální filozofii, politickou filozofii a první vydání. Menší část kupuju z aukcí, ale většinu přímo přes dealery,“ popisuje Sekyra a z desek přitom vybaluje nejvzácnější kousek ze své sbírky – úryvek z první vytištěné knihy na světě, Gutenbergovy bible z poloviny 15. století.
„Jeden americký sběratel před sto lety koupil neúplnou bibli. Bylo v ní asi 50 stran. Odborně ji rozdělil. Samozřejmě je velmi obtížné se k jednotlivým stránkám dostat, koupit část nebo list z té bible. Mně se to podařilo,“ říká s hrdostí. Ucelenou Gutenbergovu bibli vlastní asi jen sedm institucí na světě, většinou knihoven včetně oxfordské či japonské národní. „Čínské knihovny mají teď o první vydání bible obrovský zájem,“ doplňuje developer.
Hodnota jediné stránky z Gutenbergovy bible se pohybuje v řádu milionů korun. Ještě zajímavější je ale zhodnocení, které podle Sekyrova odhadu dosahuje až patnácti procent ročně, což ze starodávného biblického výtisku dělá velmi slušnou zbraň proti současné inflaci.
Sekyrova pasáž konkrétně vypráví o cestě apoštola Pavla, tehdy ještě jako židovského pronásledovatele prvních křesťanů Šavla, do Damašku. Na této cestě došlo k Šavlovu obrácení neboli přijetí křesťanské víry.
Tento příběh má pro Sekyru velký význam. I jeho samotného mnozí spojují s jakýmsi obratem, kdy se z obratného byznysmena stal velký podporovatel liberální demokracie a šiřitel morální filozofie.
Erasmus Rotterdamský, Hobbes i Kant
Pokračujeme v chronologickém představení Sekyrovy sbírky. Podnikatel otevírá částečně dřevěnou vazbu a vysvětluje, že jde asi o nejkrásnější první výtisk, který vlastní. Je jím traktát O výchově křesťanského vladaře z roku 1516 od nejvýznamnějšího evropského myslitele rané renesance Erasma Rotterdamského, podle něhož je mimo jiné pojmenován velmi úspěšný projekt Evropské unie na podporu mobility studentů.
Dílo bylo napsáno jako rada pro španělského krále Karla V. Habsburského. Kniha je vzácná také tím, že obsahuje dobové poznámky na okrajích jednotlivých listů. Následuje nejslavnější britská kniha sedmnáctého století – Leviathan od Thomase Hobbese s kresbou údajně od českého rytce a kreslíře Václava Hollara. Jde o vydání z roku 1651. „Už je to v angličtině, což je zajímavé. David Hume (skotský filozof – pozn. red.) se tehdy podivoval, co je to za kulturní národ ti Němci, kteří ještě sto let poté psali většinu věcí v latině. Angličtina a francouzština se jako jazyk etablovaly dřív,“ upozorňuje Sekyra.
Pronikavé modré oči se mu ale skutečně rozjasní až v okamžiku, kdy bere do ruky první vydání Kritiky čistého rozumu od Immanuela Kanta, podle Sekyry nejdůležitější filozofické knihy za posledních 300 let. Kant je známým morálním filozofem i mezi těmi, kteří bytí a jsoucnu úplně neholdují.
Tato vzácnost ze Sekyrovy sbírky byla vytištěna v Rize, ačkoliv Němec Kant celý svůj život strávil ve společnosti věrného sluhy Lampeho v Královci (tehdejším pruském Königsbergu, dnešním ruském Kaliningradu). „Příští rok bude 300. výročí jeho narození. Rusové ho chtějí oslavovat jako svého největšího filozofa, ačkoliv Královec patřil Rusku jen pár let Kantova života,“ vypráví Sekyra.
Kantova Kritika je psaná německy, v závorkách ale některé složitější termíny objasňoval latinsky. „Nejvíc ho ovlivnil David Hume a Rousseau,“ pokračuje Sekyra. Slastné chvíle pro všechny knihomoly ale nekončí. Sekyra rozbaluje další bibli. Tentokrát bibli základů filozofie práva, stejnojmenné dílo Georga Wilhelma Friedricha Hegela vydané v Berlíně v roce 1821. „To je něco pro všechny právníky,“ říká Sekyra, který na konci 80. let vyučoval na pražské právnické fakultě teorii práva.
Dále rozbaluje první výtisk utopistického díla Jamese Harringtona Republika Oceána, což je jedna ze dvou nejvýznamnějších knih o politických utopiích. Tou druhou je známější Utopie od Thomase Morea. Neméně významnou součástí Sekyrovy sbírky je Teologicko-filozofický traktát od Barucha Spinozy, nizozemského filozofa židovského původu píšícího v této knize latinsky, řecky i hebrejsky dohromady.
Ekonomie v roli nástupce filozofie
Vedle velikánů filozofie a jejich historických prvních vydání má Sekyra zařazenou i jednu knihu vydanou letos v červnu. Jde paradoxně o jedno z nejnovějších děl z developerovy sbírky, které však bere do ruky s patřičnou pýchou. Po mnoha letech od posledního vydání v češtině se Sekyra rozhodl finančně podpořit nové vydání Teorie mravních citů od zakladatele ekonomie Adama Smithe, spisu, který v českém jazyce patřil v posledních letech k nedostatkovému zboží.
Sekyra k novému vydání napsal i úvod, který nahlas předčítá: „Smithova pozice stvořitele ekonomického liberalismu vyvolávala častou otázku na vzájemný poměr jeho etického myšlení jako celku a Bohatství národů, jeho nejvlivnějšího ekonomického opusu. Pojmy jako sympatie či nestranný pozorovatel jsou nahrazeny koncepty vlastního zájmu a neviditelné ruky trhu. Zdánlivý rozpor vedl některé interprety k názoru, že jeho dílo má dvě zcela rozdílné tváře, že dospěl k radikální změně pohledu na sociální realitu,“ čte ze svého textu developer a pokračuje:
„Při bližším zkoumání Smithova díla nicméně vidíme myšlenkovou jednotu, neboť ekonomické pojmy nelze správně pochopit bez etického kontextu. Domnívám se, že tím spojujícím článkem je právě prozíravost (prudence) jako Smithova nejdůležitější ctnost, která je nejen projevem vlastního zájmu, ale i předpokladem sympatie. Teprve uspokojení vlastního zájmu zpravidla otvírá možnost sympatie s potřebami ostatních i schopnost péče o ně.”
I slavný guru bývalého bývalého prezidenta Václava Klause a jeho liberálního ekonomického myšlení, tedy Adam Smith, byl totiž na univerzitě v Glasgow profesorem morální filozofie, Sekyrova hlavního oboru zájmu. „Je třeba, aby se nezapomnělo, že vlastně i ekonomie vznikla v kontextu morální filozofie,“ podotýká na závěr Sekyra. Význam celé jeho vznikající soukromé knihovny dnes asi ještě neumíme plně ocenit, ale v budoucnu by se mohla stát důležitým mostem Česka k těm nejvzdělanějším světovým kulturám.
