Ano, mohli jsme jet do Říčan a napsat reportáž z města, které opakovaně zvítězilo v žebříčku kvality života sestavovaném společností Deloitte. Raději jsme se ale vydali do sedmitisícového Slavkova u Brna. Proč? Podle tvůrců indexu kvality života Slavkov za posledních pět let nabídl svým obyvatelům znatelný pokrok ve sledovaných ukazatelích a stal se tak jedním z největších skokanů v zemi. Vyrazili jsme proto zjistit, zda to Slavkované vidí podobně.
Slavkov u Brna není město, které by návštěvníka ohromilo na první pohled. Popravdě řečeno, náhodný host bude mít zřejmě problém vůbec zaznamenat, že vstoupil na katastr sídla se sedmi tisíci obyvateli.
Místo, které leží zhruba dvacet kilometrů východně od Brna, je známé zejména díky velkým dějinám, které tudy prošly hlučným a krvavým maršem. Před 218 lety se pár kilometrů od dnešního centra konala bitva tří císařů, ve které slavně zvítězil francouzský vojevůdce Napoleon Bonaparte. Slavkov nadepisuje klíčové kapitoly v učebnicích dějepisu a je na to patřičně hrdý – Hotel Napoleon, cukrárna U Tří císařů nebo restaurace Bonaparte nás nenechávají na pochybách.
Nuda v Brně, nikoliv nuda u Brna
Kvůli pátrání po ztraceném čase tu ale nejsme. Vyrážíme do mrazivého počasí a v rušné části města se ptáme místních, jestli statistiky nelžou. Je Slavkov dobré místo pro život? „Je to tady v pohodě,“ svěřuje se nám lakonicky důchodce Josef. „Pořádají se tu akce pro mlaďochy jako třeba koncerty. Klid tu zatím je, jedině snad policajty máme slabší,“ rozpovídá se.
Jeho slova potvrzují i zmínění mlaďoši, i když ti se přirozeně v pondělí dopoledne v centru Slavkova nepoflakují. „Přes zimu tu moc akcí není, ale přes léto se toho na zámku děje hodně, jako například letní kino nebo koncerty, což je skvělý,“ říká Veronika, která ve Slavkově navštěvuje střední školu. Téma koncertů a kulturních akcí pak před námi po celý den otevírají zástupci všech generací. A není divu. Nejde o to, že by čas od času do moravského městečka zavítal průměrný interpret české popmusic nebo „agrorocku“. Vloni v létě v zámeckém parku koncertoval Sting, letos na Slavkov Open přijedou Deep Purple a také Hollywood Vampires, tedy kapela, ve které hraje na kytaru Johnny Depp. Slavnější je už snad jen ten Napoleon.
Ve městě se pravidelně konají srazy nadšenců do veteránů, vepřové hody, jarní trhy, festival jídla, letní filmový festival a samozřejmě vzpomínkové akce k historické bitvě. V kombinaci s upraveným centrem města jde o poměrně lákavou turistickou lokalitu. Ovšem na rozdíl od provařených turistických lákadel, jakým je například Český Krumlov, se město turistům nepodbízí a zůstává funkční hlavně pro své stálé obyvatele.
„Žije se nám tady skvěle, je tu hodně akcí, za kterými sem dojíždí i spousta lidí z okolí. Proto jsme si to tady zamilovali,“ řekla nám Daniela, kterou jsme potkali, když šla s malou dcerou na nákup. Právě nabídka služeb a obchodů je na tak malé město překvapivě pestrá, pryč jsou roky, kdy obyvatelé Slavkova měli k dispozici pouze Penny Market, dnes si mohou zajít na nákup také do Billy nebo Lidlu.
Jen na Palackého náměstí, centrálním veřejném prostoru Slavkova, jsou tři květinářství, hračkárna, banka, svatební salon, zlatnictví nebo pekárna. Ve městě je také pivovar, golfový areál, opravený sportovní stadion nebo zámek s udržovaným parkem. Nicméně i ve Slavkově některé podstatné služby chybí, jako například zdravotnická zařízení.
| V roce 2018, v prvním ročníku žebříčku Indexu kvality života, který každoročně sestavuje organizace Obce v datech ve spolupráci se společností Deloitte, se Slavkov u Brna umístil na 25. místě. Od roku 2020 se ovšem pohybuje v první desítce sídel s hodnocením 7,6 z maximálních 10 možných bodů. Jihomoravské městečko zabodovalo kromě jiného takovými ukazateli, jako jsou množství pracovních příležitostí, supermarketů, lékáren i bankomatů. Na druhou stranu ve městě znatelně chybí mateřské školky, základní školy a dostupné bydlení, poukazuje hodnocení Obcí v datech. |
Rozmanitá je i výstavba. Když jsme hledali další podniky, které by odkazovaly na slavnou bitvu, jako třeba hotel Sv. Heleny či Hotel Elba, narazili jsme na moderní unifikované bytovky, jež by klidně mohly stát v pražské Libni. Vedle nich má své místo i starší zástavba, jako jsou například variace takzvaných šumperáků na bezpočet způsobů, nechybí ani podnikatelské baroko a fasády se zeleným nátěrem všech existujících odstínů. 
Nejsou lidi
Život ve Slavkově si pochvaluje i Orraine Williams, který většinu života strávil poblíž floridského Miami. „Jedna z prvních věcí, které jsem si po přestěhování všiml, byla změna v rychlosti žití. V USA jsem byl zvyklý být neustále v pohybu a stále někam pospíchat. Tady je pomalejší život, to byl můj nejsilnější první dojem a musel jsem si na to trochu zvykat,“ říká Williams, který se do Slavkova přiženil a nyní řídí vývoj v rodinné firmě Liko-S. Stejně jako rodilí Slavkované a přistěhovalí Češi i mladý byznysmen si pochvaluje kulturní život města. „Ve Slavkově se stále se něco děje, to mě fascinuje. Mít kulturní akce s velkými hvězdami je na město těchto rozměrů vážně nezvyklé. Není tu nuda.“
Ovšem z podnikatelského pohledu už Slavkov naráží na své limity. Na personální limity. Kromě společnosti Liko-S vyrábějící například interiérové příčky, kde pracuje přes dvě stě lidí, jsou tu i další výrobní podniky, jako třeba dodavatel zdravotnických a hygienických výrobků Lohmann & Rauscher, ve kterém pracuje kolem sedmi set lidí. Ani příliv nových obyvatel, kteří navíc často naopak za prací dojíždějí do Brna, firmám nepomůže.
„Lidi je tu složité najít, zejména specializované profese,“ říká Williams. Navzdory tomu si ale pochvaluje fakt, že do Liko-S přicházejí pracovat i potomci dlouholetých zaměstnanců. „Hodně našich zaměstnanců je ze Slavkova, dokonce jsou tu lidé, kteří jsou druhou generací rodiny, která tu pracuje. Z pohledu byznysu tu máme komunitu, kterou podporujeme, spolupracujeme s radnicí a snažíme se přispět k životu ve městě, což se nám vrací.”
Aby zůstal Slavkov Slavkovem
Atraktivitu Slavkova dokládá i počet obyvatel, který v posledních patnácti letech setrvale roste. Podle oficiálních údajů se za tu dobu do Slavkova přistěhovalo 1500 lidí, což je ale údaj podhodnocený, jak se brzy dozvíme. Město se rozrůstá hlavně díky rodinám s dětmi. To se potvrzuje v centru města, kde i za nepříznivého počasí potkáváme každou chvíli rodiny s kočárky.
Co dělá město pro to, aby přilákalo mladé lidi? Vůbec nic. Naopak proti tomu bojuje, uvádí na pravou míru starosta. „Nikoho nelákáme, jako to dělají v jiných regionech, v žádném případě. Stěhuje se sem hodně lidí, Slavkov ale nepatří k levným destinacím. Na trhu jsou už jen byty, rodinný dům zde nelze postavit. Město pozemky neprodává, naopak se je snažíme vykupovat, protože se snažíme brzdit rozrůstání města,“ popisuje Michal Boudný, který slavkovskou radnici řídí už třetí volební období po sobě.
Boudný vysvětluje, že reálný přírůstek nových obyvatel byl výrazně vyšší než zmíněných patnáct stovek. Nejméně o tisícovku. Ale velká část příchozích si do Slavkova nepřepsala bydliště, a tak z jejich příchodu město nic oficiálně nemá, naopak na jejich přítomnost spíše doplácí.
„V době, kdy bylo dobře a lidé měli peníze, tak investovali. Nakoupili byty, které nevyužívají a pronajímají je dále. Ve Slavkově tak přibývá lidí,“ říká starosta města. „Pokud se tady otevře sídliště, nemáme pod kontrolou, kdo tam žije, a pokud tady lidé nemají trvalé bydliště, přicházíme řádově o jednotky milionů ročně. Nic z takových obyvatel nemáme, jen problémy. Daně platí jinde, ale služby využívají zde. Není legislativní nástroj na určení trvalého pobytu. Kromě školky – pokud nemají trvalé bydliště ve Slavkově, tak jejich děti nepřijmeme,“ pokračuje starosta Boudný. 
Školky jsou hlavní téma i pro Slavkovany, které potkáváme v centru města. „Za posledních pět let je tu velký nárůst výstavby, a s tím i spoustu nových lidí. Staví se sice infrastruktura, ale občanská vybavenost jako školy, školky nebo menší obchody na sídlišti, ta pokulhává,“ říká Marek, který se do Slavkova přistěhoval před dvaceti lety.
„Pár let jsme teď bojovali s dopravou, ale to bude snad teď lepší,“ říká Jana, kterou jsme zastihli, jak jede na koloběžce se svou sotva čtyřletou dcerou. „Nic mi tady zásadně nechybí, ale bylo by potřeba posílit zdravotnictví, zejména pediatry,“ dodává.
Startujeme auto a po celodenním pátrání po důkazech dobrého bydla ve Slavkově u Brna, jehož rezidentem je mimochodem i bývalý premiér Bohuslav Sobotka, vyrážíme směr Praha. S jakými dojmy? V jihomoravském městečku se žije nadprůměrně. Stav, který je nyní příjemný jak pro mládež, tak pro rodiny s dětmi nebo seniory, je ale podle radnice udržitelný, jen pokud se podaří Slavkov zakonzervovat. Místní firmy by při přitom rády nabídly novým obyvatelům práci. Je možné, aby skokanem v kvalitě života bylo město bez ambice růst?
