USA tlačí na rychlé přijetí mírového plánu. Zelenskyj odmítá kapitulaci maskovanou jako mír
- Americký návrh na ukončení války na Ukrajině obsahuje 28 bodů. Země nyní čelí tlaku USA, aby plán přijala do 27. listopadu.
- Mírový plán počítá s tím, že Ukrajina odevzdá Rusku Krym a celý Donbas a zároveň omezí velikost své armády.
- Na pozadí všeho se navíc dohrává korupční skandál v ukrajinském parlamentu a situace není dobrá ani frontě.
Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku Spojených států, aby rychle přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom na svých internetových stránkách píše britský list Financial Times (dále FT).
Podle FT je nicméně nepravděpodobné, že se Američany prosazovaný harmonogram podaří dodržet, protože podle zástupců ukrajinské prezidentské kanceláře plán obsahuje několik bodů, které pro Kyjev znamenají nepřekročitelnou mez. Pracují proto na protinávrzích, které představí americké straně.
Také se očekává, že ukrajinská občanská společnost se postaví proti jakékoliv dohodě, která se dá považovat za kapitulaci Ukrajiny nebo za příznivější pro Rusko. Jeho armáda invazi na Ukrajinu vede od 24. února 2022, kdy na sousední zemi zaútočila na rozkaz diktátora Vladimira Putina.
Odevzdání území, omezení armády
Návrh, pro který chtějí Američané získat souhlas Ukrajiny, například předpokládá, že se země napadená Ruskem de facto vzdá Krymu, Luhanské a Doněcké oblasti a že Chersonská a Záporožská oblast budou rozděleny podle současné frontové linie.
Osmadvacetibodový plán, který zveřejnila agentura AP, by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země a přinutil by Ukrajinu snížit početní stav jejích ozbrojených sil až o polovinu. O omezeních pro ruskou armádu se návrh nezmiňuje.
Hlavní vyjednavač prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff se ještě před zveřejněním plánu dopustil zásadní diplomatické chyby. Omylem veřejně odpověděl na tweet na sociální síti X, kde autor příspěvku sdílel článek o uniklém mírovém plánu. „To musel dostat od K.,“ napsal veřejně do vlákna. Tweet téměř okamžitě smazal, nicméně uživatelé a novináři stihli udělat screen obrazovky, a ten se dál šířil. Witkoff tak nepřímo prozradil, od koho mohl mírový plán uniknout, a že se jednalo o člověk se zkratkou K., což by mohl být ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev.
Unijní politici stojí za Ukrajinou
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zdůraznila, že Evropská unie podpoří jakýkoli mírový plán pro Ukrajinu, pokud přinese trvalý a spravedlivý mír a pokud by se na něm bude podílet Ukrajina a EU. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula návrh na ukončení války není hotovým plánem, ale spíše příspěvkem ke snaze dostat Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu.
„Situaci probereme jak s evropskými lídry, tak s lídry tady na okraj jednání skupiny G20. Také se spojím s prezidentem Zelenským, abychom tuto záležitost projednali,“ prohlásila Ursula von der Leyenová a dodala, že o Ukrajině nejde rozhodovat bez Ukrajiny. Německý kancléř Friedrich Merz si v pátek v poledne bude telefonovat s představiteli spojeneckých zemí včetně Ukrajiny kvůli plánu Američanů. S odvoláním na své zdroje z německé vlády o tom informovala agentura Bloomberg.
Ukrajinská strana studuje americké návrhy pro ukončení války s Ruskem a od dalších stran očekává, že budou respektovat její pozice, řekl v pátek podle agentury Reuters šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov. Zástupci ukrajinské a americké strany nyní podle něj na návrhu pracují na technické úrovni.
Korupční kauza v pozadí
Na Ukrajině se mimo jiné momentálně řeší i jeden z nějvětších korupčních skandálů posledních let. Ukrajinský parlament schválil ve středu většinou hlasů odvolání ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové a jen o něco dříve poslanci odhlasovali odvolání ministra spravedlnosti Hermana Haluščenka. Haluščenko stál v čele rezortu energetiky před Hrynčukovou. Agentura Reuters poznamenala, že oba politici provinění popřeli.
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) minulý týden uvedl, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Centrem skandálu je společnost Enerhoatom, provozovatel ukrajinských jaderných elektráren. Dva podezřelí, včetně Tymura Mindiče, někdejšího blízkého spolupracovníka prezidenta Volodymyra Zelenského, uprchli do zahraničí.
Nepříznivá situace na frontě
Lépe vybavené ruské jednotky v této fázi navíc zintenzivnily útoky podél celé fronty i proti energetické infrastruktuře v ukrajinském zázemí, čímž dál zvyšují tlak na Kyjev, píše agentura AP. Ruské síly pokračují v postupném posunu vpřed na několika úsecích. Na severovýchodě, v Charkovské oblasti, tlačí na Kupiansk a Lyman.
Nejtvrdší střety se ale odehrávají poblíž obklíčeného pokrovského směru, jenž představuje důležité dopravní a zásobovací uzly v Doněcké oblasti. Listopadové ruské útoky na ukrajinské elektrárny způsobily jeden z nejvýraznějších výpadků elektřiny od zahájení invaze.
Přetahovaná o tomahawky
Americký prezident Donald Trump navíc na začátku listopadu vyloučil, že by Spojené státy poskytly Ukrajině střely dlouhého doletu Tomahawk, o které Kyjev žádá. Washington jedná s Kyjevem o požadované zbrani již delší dobu, prezident Volodymyr Zelenskyj o střely žádal při své říjnové návštěvě v Bílém domě.
Trump na začátku října tomahawky Ukrajině nejdříve v zásadě přislíbil, ale později, po telefonátu s ruským protějškem Vladimirem Putinem, naznačil, že už o poskytnutí střel Kyjevu neuvažuje, protože by to podle něj mohlo znamenat eskalaci. Putin později prohlásil, že útoky proti cílům hluboko na ruském území s nasazením střel Tomahawk nebo jiných zbraní dalekého doletu by vyvolaly reakci, kterou označil za ohromující.
