Válka na Ukrajině trvá již rok. Dne 24. února 2022 ve čtyři hodiny ráno oznámil ruský prezident Vladimir Putin, že vydal rozkaz ke „speciální vojenské operaci“. Ve své řeči tehdy oznámil, že Rusko bude na Ukrajině usilovat o její demilitarizaci a „denacifikaci“. Ruská armáda následně zahájila letecké, námořní i pozemní útoky na téměř celé území Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem.
Moskva před rokem tvrdila, že příčinou jejích vojenských manévrů podél ukrajinských hranic z několika světových stran byla agresivní politika Západu, především rozšiřování NATO. O možném vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance se sice řadu let hovoří, skutečné přičlenění země však nebylo na pořadu dne a je otázka, zda vůbec kdy bude.
Od prvních dnů války zaznívala z řady zemí včetně České republiky ostrá kritika na adresu Moskvy. Lidé po celém světě pořádali demonstrace a volali po okamžitém ukončení války. Mnoho zemí také začalo na Ukrajinu posílat materiální a vojenskou pomoc. Český premiér Petr Fiala uvedl, že od chvíle, co válka začala, poslalo Česko na Ukrajinu vojenskou pomoc v řádu desítek miliard.
Kvůli Ruskem vyvolané válce na Ukrajině přišlo podle OSN o život 8006 civilistů (data k 21. únoru – pozn. red.). Kolem 90 procent z nich zabily výbušné zbraně. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Mezi mrtvými je také nejméně 487 dětí. Konflikt si vedle tisíců mrtvých civilistů vyžádal také 13 287 zraněných včetně nejméně 954 dětí. Od začátku války bylo do února 2023 poškozeno také 1218 zdravotnických zařízení. Z toho 540 nemocnic bylo poškozeno částečně a 173 úplně, řekl agentuře Ukrinform ministr zdravotnictví Viktor Ljaško. Největší škody utrpěla zdravotnická zařízení v Charkovské, Doněcké, Luhanské, Mykolajivské a Chersonské oblasti. |
Kromě vojenských a civilních obětí bylo za rok trvání války nahlášeno obrovské množství údajných válečných zločinů. Podle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse jich má být téměř 65 tisíc. Má se jednat o popravy, znásilnění, mučení a únosy dětí. Podle Kyjeva bylo více než 16 tisíc dětí převezeno do Ruska nebo do oblasti pod ruskou kontrolou.
Mezinárodní trestní soud (ICC) zahájil 2. března 2022 vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, podle Reynderse by válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během ruské invaze na Ukrajinu měl soudit zvláštní tribunál, který by za tímto účelem zřídilo mezinárodní společenství.
Civilní oběti: Stovky mrtvých v divadle i raketový zásah paneláku 3. března 2022 – Třiatřicet lidí bylo zabito při ruském úderu na dvě školy a obytné domy v severoukrajinském městě Černihiv. 8. března 2022 – Ve městě Sumy podle místních úřadů při leteckém útoku zahynulo nejméně 21 lidí včetně dvou dětí; dalších nejméně 27 civilistů přišlo o život podle místní policie za 24 hodin v Charkově. 16. března 2022 – Ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky lidí. Šéf Bílého domu Joe Biden později nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem, což Kreml označil za nepřijatelné. Agentura AP později informovala až o přibližně 600 obětech. 8. dubna 2022 – Ruské rakety zasáhly vlakové nádraží v Kramatorsku na východě Ukrajiny využívané civilisty k evakuaci do bezpečnějších oblastí. Zemřelo přes 50 lidí. 3. května 2022 – V ukrajinské Doněcké oblasti kvůli ruským útokům zemřelo celkem 21 civilistů. Deset životů si vyžádalo ruské ostřelování koksovny ve městě Avdijivka. 10. května 2022 – V troskách domu v ukrajinském městě Izjum byla nalezena těla 44 civilistů, uvedl gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. 27. června 2022 – Ruské střely Ch-22 zasáhly nákupní středisko plné lidí v ukrajinském Kremenčuku. Při útocích zahynulo nejméně 20 lidí a další desítky byly zraněny. 1. července 2022 – Na dvě desítky obětí si vyžádal ruský raketový útok ve vsi Serhijivka u Oděsy na jihozápadě Ukrajiny. Mezi 20 mrtvými byl i jedenáctiletý chlapec. Jedna ze střel Ch-22 poničila devítipodlažní obytný dům, další dvě zasáhly nedaleké rekreační zařízení. 9. července 2022 – Při ruském raketovém útoku na východoukrajinské město Časiv Jar, které leží nedaleko Bachmutu v Doněcké oblasti, zahynulo 43 lidí. Rakety zasáhly obytný pětipodlažní dům. Moskva oznámila, že mířila na ukrajinské vojáky. 14. července 2022 – Nejméně 23 obětí na životech včetně tří dětí si vyžádaly údery ruských střel s plochou dráhou letu ve městě Vinnycja ve střední části Ukrajiny. Ošetření vyhledalo 117 zraněných. 24. srpna 2022 – Nejméně 25 mrtvých si vyžádal ruský útok na nádraží v obci Čaplyne v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. 30. září 2022 – Při raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží zemřelo podle ukrajinské policie 30 lidí, dalších 88 bylo zraněno. 14. ledna 2023 – Při zásahu rezidenční budovy ve východoukrajinském městě Dnipro raketou Ch-22, který ukrajinští představitelé připisují ruské armádě, zemřelo nejméně 40 lidí včetně tří dětí, dalších 25 lidí se podle ukrajinských úřadů stále pohřešuje. |
Kyjevská ekonomická škola odhadla v lednu výši škod na 138 miliard dolarů a více než 34 miliard dolarů ztrát v zemědělství. Ukrajinský HDP se loni propadl kvůli dopadům ruské invaze podle předběžného odhadu o 30,4 procenta. Podle ukrajinského ministerstva školství a vědy bylo od zahájení invaze poškozeno přes 3000 školních zařízení, přes 400 jich bylo zničeno úplně.
Podle dřívějších údajů ukrajinského ministerstva obrany a výzkumu Kyjevské ekonomické školy Rusové zničili na Ukrajině minimálně 140 tisíc obytných domů. Od začátku války bylo poškozeno také 1218 zdravotnických zařízení. Z toho 540 nemocnic bylo poškozeno částečně a 173 úplně. Moskva se od září systematicky zaměřuje na energetickou infrastrukturu a do prosince byla poškozena téměř polovina tohoto klíčového odvětvi.
Podle Mezinárodního měnového fondu výpadky v dodávkách obilí a hnojiv způsobené válkou na Ukrajině vytvořily největší krizi v oblasti potravinové bezpečnosti minimálně od globální finanční krize z let 2007 až 2008. Nedostatku potravin ohrožujícímu život nyní podle Mezinárodního měnového fondu čelí zhruba 345 milionů lidí. Rusko a Ukrajina byly před válkou předními vývozci obilí i hnojiv. Podíl Ukrajiny na globálním exportu kukuřice činil zhruba 15 procent a na globálním vývozu pšenice zhruba 12 procent.
VIDEO: Proč Rusko rozpoutalo násilnou invazi na Ukrajině?
