Sněmovní strany brzy spustí své kampaně do květnových voleb do Evropského parlamentu. Většina partají přitom plánuje investovat jen jednotky milionů, jak zjistil deník E15.
Za kampaně před evropskými volbami mohou strany podle zákona utratit maximálně padesát milionů korun. Limitu se však letos nepřiblíží zřejmě žádný kandidující subjekt. Vládní hnutí ANO v posledních letech utrácí za kampaně tradičně nejvíce peněz a nejinak je tomu i letos. „Budeme se zřejmě pohybovat nad polovinou zákonného limitu, kolem 30 milionů korun,“ řekl manažer ANO a poslanec Jan Richter deníku E15.
Evropské volby začaly. Jejich průběh a následně i sčítání hlasů sledujte prostřednictvím online přenosu >>>
Po ANO má nejvyšší rozpočet ODS, která počítá s deseti miliony. Občanští demokraté věří, že do Bruselu dostanou až pět svých zástupců. Česko zastupuje v Evropském parlamentu 21 europoslanců.
Ostatní sněmovní strany plánují vložit do voleb jen jednotky milionů. Vládní ČSSD například plánuje investovat 8,1 milionu korun, což je podstatně méně než před pěti lety, kdy strana utratila zhruba 25 milionů korun.
Made with Visme Presentation Maker
Piráti počítají se šesti miliony, o milion a půl víc chtějí utratit komunisté. „Nejvíce prostředků vložíme do tištěných materiálů, které budou naši kandidáti rozdávat občanům v průběhu kontaktní kampaně,“ uvedla mluvčí komunistů Helena Grofová.
Lidovci plánují podobně jako v roce 2014 vydat 5,5 milionu korun. „Další finance budou pocházet od kandidátů nebo ze sponzorských darů,“ dodala mluvčí KDU-ČSL Denisa Morgensteinová.
Starostové a TOP 09 nyní jednají o společné koalici. Zatímco TOP 09 nechtěla uvést, kolik peněz do kampaně vloží, Starostové předběžně počítají s pěti miliony. „Bohužel jsou to jen odhady, protože samozřejmě stále vyjednáváme o konečné podobě kandidátky,“ uvedl mluvčí STAN Tomáš Pergl. Hnutí SPD odmítlo uvést plánovaný rozpočet na kampaň a odkázalo na finanční zprávu po skončení voleb.
Nižší rozpočty vysvětluje odborník na politický marketing Karel Komínek očekávanou nízkou volební účastí. Při posledních volbách do Evropského parlamentu dorazilo k urnám jen 18,2 procenta voličů. „Volby do Evropského parlamentu jsou typicky volbami druhého řádu, které jsou specifické tím, že v nich lidé jsou ochotní více experimentovat, tedy volit i strany, které by jinak nevolili. Také často propadají současné vládní strany,“ řekl Komínek. Šanci mají podle něj strany, které mají disciplinovanější voliče, například ODS, lidovci nebo komunisté.
Strany plánují kampaně spustit v průběhu února a března. Podle Komínka se přitom budou nejspíše zaměřovat na domácí témata. „Evropská témata voliče moc nezajímají a jsou komplikovaná na komunikaci. Bude se určitě mluvit o migraci, poté také o Brexitu, určitě některá ze stran vyrukuje s Czechxitem, ale další témata se budou spíše opírat o domácí scénu,“ míní.
Stát dá na zajištění voleb celkem 754 milionů korun, uvedlo ministerstvo financí. Největší podíl, asi 450 milionů, spolknou samosprávy, které peníze použijí především na výplaty členům volební komisí. Na příspěvky úspěšným stranám půjde 125 milionů korun.
