Migrace: téma, které může rozhodnout evropské volby

Migranti na balkánské trase

Migranti na balkánské trase Zdroj: čtk

Do Evropské unie loni nelegálně přicestovalo 150 tisíc lidí. Počet byl nejnižší za posledních pět let. Migrační politika však Evropou hýbe stále stejně intenzivně a nejspíše to bude právě téma migrace, která podstatně ovlivní i letošní volby do Evropského parlamentu.

Unie usiluje – neúspěšně – o zavedení společné migrační politiky od roku 2015. Tehdy do EU vstoupil víc než milion běženců, hlavně z Blízkého východu a Afriky. Mimo jiné se kvůli tomu začalo mluvit o povinných kvótách pro přijímání uprchlíků, později o dobrovolnosti.

Ani jednu z možností nepřijaly především země střední Evropy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, po svém se přílivu uprchlíků začala bránit například Itálie. Na bezzubosti bruselské politiky začaly profitovat nacionalistické strany v řadě evropských zemí včetně České republiky.

Politici těchto uskupení nyní svolávají šiky do bitvy o Evropský parlament. Síly spojují třeba Itálie a Polsko. O nové euroskeptické alianci nedávno jednal ve Varšavě italský pravicový vicepremiér a ministr vnitra Matteo Salvini.


Kandidáti do eurovoleb: první český celoevropský lídr, staré tváře i mladé pušky a samozřejmě Rath


„Polsko a Itálie budou součástí nového evropského jara, znovuzrození evropských hodnot,“ prohlásil na začátku ledna. Evropa se podle něj má vrátit ke svým kořenům, potřebuje méně byrokracie a více práce a rodinných hodnot.

Salvini, který stojí v čele protiimigrační Ligy severu, opakovaně kritizuje Evropskou unii. Prohlašuje, že květnové volby jsou příležitostí pro vytvoření „reformistického bloku“, který by mohl změnit bruselské instituce zevnitř.

Pozadu nezůstává ani maďarský premiér Viktor Orbán. Maďary vyzval, aby v evropských volbách odmítli globalizaci a podpořili vlastenectví. Podle něj nyní v Bruselu vládnou lidé, kteří chtějí nahradit spojenectví svobodných národů evropskou říší. Tvrdí, že spojenci této říše jsou také nakloněni migraci a chtěli by každý členský stát EU přeměnit ve stát multikulturní – a proto Foto profimedia.cz 3x, reuters 2x Migrace: téma, které může rozhodnout evropské volby úmyslně nechrání Evropu před davy migrantů. Orbán také prohlásil, že pokud bude migrace pokračovat, původní Evropané se stanou menšinou a „teror se stane součástí života ve velkoměstech“.

Na koho sází strany pro evropské volby? Nechybí ani kontroverzní tváře. Více zde >>>

Migrace je stále živým tématem třeba i v sousedním Německu. Spolkový sněm aktuálně rozšířil seznam takzvaných bezpečných zemí, do nichž je jednodušší vracet migranty. Zařadil na něj Gruzii, Maroko, Alžírsko a Tunisko. Aby schválené opatření vstoupilo v platnost, musí s ním ovšem vyslovit souhlas ještě Spolková rada, která zastupuje zájmy jednotlivých německých zemí.

O migraci stále diskutují i poslanci Evropského parlamentu. Vyzvali evropské představitele, aby ve snaze zabránit dalšímu vyhrocení situace ve Středozemním moři rychle pokročili s reformou unijních azylových a migračních pravidel. Populističtí a krajně pravicoví europoslanci pak jako řešení vidí uzavření hranic, aby se migranti do Evropy nemohli snadno dostat.

Současný poměr sil v Evropském parlamentu by dobrý volební výsledek nacionalistických stran, jako je krajní pravice ve Francii a Itálii nebo polské Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského, mohl změnit. V každém případě podle průzkumů veřejného mínění to zatím vypadá tak, že evropští křesťanští demokraté a socialisté v parlamentu ztratí většinu.

Na české politické scéně je zatím relativní klid, partaje a hnutí zatím finišují s podobou kandidátek do evropských voleb. O tom, že součástí předvolební kampaně bude i kritika evropských institucí, však nemůže být pochyb.

Co říkají o migraci statistiky

Statistika Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex rozhodně nevypovídá o tom, že migrační krize trvá. Čísla, která uvádí, spíše klesají nebo stagnují. V loňském roce se podle Frontexu do Evropy dostalo zhruba 150 tisíc lidí, většina z nich stále přes Středozemní moře. Je to nejnižší počet nelegálně přicestovavších za posledních pět let. Nejvíce lidí dorazilo do Španělska a Řecka. Nejpočetnější národnostní skupinou pak byli Tunisané – do Evropské unie jich přes Středozemní moře přišlo 5200. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) za prvních šestnáct dní letošního roku dorazilo po moři do Evropy celkem 4216 lidí, více než osm desítek z nich při pokusu doplout k evropským břehům zahynulo. Mění se struktura migrace – do Evropy už nepřichází tolik lidí ze Sýrie či jiných zemí s válečným konfliktem jako dříve. Jsou to spíše osoby z afrických států, Afghánistánu a dalších zemí, které nárok na azyl nemají. 

Hlavni tranzitní země

Řecko

Do Řecka podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo loni 49 tisíc migrantů, třikrát méně oproti roku 2016. Přesto však, alespoň podle německé kancléřky Angely Merkelové, není vše v pořádku. Ne zcela funguje dohoda mezi EU a Tureckem z roku 2016, která měla tok migrantů zarazit. Na nedávné dvoudenní návštěvě Řecka také Merkelová kritizovala Atény za to, že nedostatečně deportují migranty. Například jen v táboře Moria na ostrově Lesbos nyní žije asi 5700 lidí včetně 1800 dětí, i když kapacitu má jen pro 3100 stálých obyvatel.

Itálie

Od doby, kdy italská pravicová vláda uzavřela přístavy pro lodě přivážející migranty, se jich do země snaží dostat méně. V loňském roce jich připlulo o 80 procent méně než v roce 2017. Od začátku letošního roku to bylo pouze 121 lidí. Zatímco pro záchranné lodě nevládních organizací jsou přístavy uzavřeny, italská pobřežní stráž takové omezení nemá.

Španělsko

Pro pašeráky lidí se nyní místo Itálie stalo cílem Španělsko. Od začátku roku do poloviny ledna tam podle IOM dorazilo 3367 migrantů, což je stejný počet jako během celého loňského prvního čtvrtletí. Pro představu – jen mezi 13. a 16. lednem to bylo 1758 lidí. Madrid zatím reaguje celkem klidně. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska navíc oznámil, že země hodlá zlepšit podmínky v osmi současných detenčních centrech pro migranty a otevřít další taková zařízení.