Niedermayer: Já ve vedení TOP 09? Do stranické politiky bych se pouštět neměl

Europoslanec Luděk Niedermayer

Europoslanec Luděk Niedermayer Zdroj: Michael Tomes, E15

Europoslanec Luděk Niedermayer
Europoslanec Luděk Niedermayer
Europoslanec Luděk Niedermayer
4
Fotogalerie

Přes 67 tisíc preferenčních hlasů získal ve volbách do Evropského parlamentu Luděk Niedermayer, trojka společné kandidátky TOP 09 a STAN. V Česku nezískal nikdo více. "Minule jsem byl jednička a Jiří Pospíšil mě výrazně přeskočil. Lidé mají tendenci jedničku nekroužkovat, výsledky bych nepřeceňoval," říká v interview pro E15.

Zelené iniciativy napříč Evropou posílily. Může být pro evropskou ekonomiku nebezpečné, pokud by se zvyšoval tlak na rychlejší šíření například elektromobilů?

Tlak na elektromobilitu, konkrétně na rozšíření bateriových aut, neexistuje. Existuje technologicky neutrální požadavek na snižování emisí u aut. Umožňuje to automobilkám rozhodnout se, jakým mixem aut splní regulaci. Elektromobily samozřejmě budou hrát roli, neboť jsou efektivní. Snižovat emise u aut je velmi žádoucí. Nepostupovat v otázkách klimatu a životního prostředí je obrovské riziko. Můžeme se dostat do situace, kdy by nás okolnostmi vynucená transformace stála daleko víc.

Řada technologií spojených se zelenými iniciativami navíc vede k rozvoji vědy a výzkumu. Celosvětově se vede velká soutěž, kdo bude hrát dominantní roli, a posílí tak svou ekonomiku. Evropa si nemůže dovolit rezignovat a akceptovat, že vůdcem bude někdo jiný. Regulace mají vývoj technologií podporovat. Posílení zelených tedy jako hrozbu nevnímám. Nesmíme ale bezhlavě vyrazit do slepých uliček a přistupovat k těmto otázkám ideologicky.

Jak hodnotíte výsledky voleb v Česku?

Přišlo více lidí, zájem o EU tu je. Nejextrémnější strany, které směřují k rozložení EU, oslabily. Výsledek z hlediska našeho evropského směřování není špatný. Mám ale velké otázky, jak bude vypadat praktická politika v podání ANO a ODS, musíme si ale počkat.

Získal jste nejvíce preferenčních hlasů v Česku, skoro dvojnásobně více než předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Zvážil byste případnou nabídku na nějakou účast ve vedení strany?

Minule jsem byl jednička a Jiří Pospíšil mě výrazně přeskočil. Mám pocit, že část lidí má tendenci jedničku nekroužkovat, takže bych výsledky nepřeceňoval. Spíš to vidím tak, že jsem dostal silný mandát fungovat v EU. Nemám zkušenosti s působením uvnitř politických stran, je to věc, do které bych se pouštět neměl. Pokud bych byl zase šéfem delegace TOP 09 v europarlamentu, byl bych součástí širšího vedení. Pokud by se ukázalo, že TOP 09 má zájem, abych se více angažoval a já měl nápady, nabízí se cesta spolupráce bez formální funkce. Alfa a omega vnitřní politiky je o tom, zda se najde cesta pokračování projektu spojenců – hledání spojení stran ve středopravé části politického spektra.

Na rozdíl od eurovoleb se ale na domácí scéně nedaří spojit více takto orientovaných subjektů do jednoho.

Eurovolby byly testem. TOP 09 má velmi silný zájem o spojování, potenciál tu je. Blíží se krajské volby. Zatímco v těch evropských TOP 09 disponovala více zkušenostmi z evropské politiky – měli jsme navrch – v krajských jsou naopak silní Starostové. Partnerství by bylo nastavené jinak. Pokud v krajských volbách nebudeme touto cestou pokračovat, bude strašně těžké podobný projekt vytvořit ve sněmovních volbách. Nikdo ale nechce riskovat, že by tu bylo pět stran se čtyřmi procenty. To by byla nezodpovědnost.

Závisí přežití TOP 09 na vytvoření popisovaného spojení?

Nemyslím. Různé strany mohou fungovat různě, lidovci například z Parlamentu dříve vypadli. Je to otázka toho, zda chcete mít vliv na politiku na vyšší než regionální úrovni. I když získáte pět nebo sedm procent, systém vás brutálně znevýhodní. Spojení má ale smysl jen u programově sblížených stran – například TOP 09 a starostové, možná lidovci. Naopak u ODS je rozdílů tolik, že možnost spojení dnes nevidím.

Co jsou nejkladnější a nejvíce negativní signály z výsledků voleb v zahraničí?

Vidím hlavně pozitiva: opravdu radikální protiunijní strany neuspěly. Na rozdíl od mnoha komentátorů vidím pozitivum i ve složení parlamentu, bude totiž dávat možnost vytvoření různých většin. To je dobré a zdravé.

Přestože se může zdát, že Západ na Česko nahlíží jako na euroskeptickou zemi, euroskeptické strany u nás nezískaly zdaleka tolik hlasů jako v zahraničí. Čím si to vysvětlujete?

Je to dané tím, že ANO ani ODS nejsou zcela čitelné v evropské politice. U ANO se na jednu stranu můžete dívat na kompetentní vystoupení řady jejich poslanců, pak ale přijde pan premiér. Jeho výroky často zkreslují a manipulují skutečnost. ODS traduje příklon k vícerychlostní Evropě. To je pro naši zemi, malé a střední země a potažmo pro celou EU nebezpečné.

Proč myslíte?

Vícerychlostní Evropa se nezastaví u jedné regulace. Západoevropské země například tlačí na zvyšování sociálních standardů. Když dojde k tomu, že část Evropy tyto standardy posílí a část ne, výsledkem bude, že se začne omezovat volný pohyb zboží. Tyto země si nenechají na své území dovážet zboží, které je subjektem vnějších standardů, a tudíž odpovídá sociálnímu dumpingu. Navíc menší země by na takovém rozdělení Evropy tratily. Koneckonců i Donald Trump říká, že větší je ten, kdo má větší tlačítko.

Takže nesouhlasíte s argumentem, že vícerychlostní Evropa dává smysl, protože si země dobrovolně zvolí míru integrace?

Rozumím mu. Důsledkem ale bude, že na rychlý a pomalý proud se budou rozřazovat i věci, které nám nevyhovují. Aby společná Evropa fungovala jako dosud, je potřeba, aby byla široká.

Těší vás jako pravicového politika pád ČSSD a evropské levice, nebo je to špatně z pohledu vyváženého zastoupení v parlamentu?

Mám raději čitelné strany s jasným směřováním. Problém jsou instantní strany bez programu, které se vezou na vlně dočasného čtení zájmu populace. To odpovídá současnému hnutí ANO. Srozumitelné strany s dlouhodobou tradicí jako ČSSD mám rád. Můžete chtít, aby skládaly účet, zda se drží svých hodnot a základů. Pokud je nemáte, můžete udělat cokoliv a tvářit se, že plníte sliby. Čili radost nemám.