Korespondenční volba přichází do Česka. Je bezpečná? Zkušenosti ze zahraničí to potvrzují
Češi letos poprvé rozhodnou o složení Poslanecké sněmovny i poštou ze zahraničí. K využití této formy hlasování je nutné se do 24. srpna (do 16 hodin) zaregistrovat do zvláštního seznamu voličů, a to osobně, přes datovou schránku nebo Portál občana. Zavedení korespondenční volby má usnadnit krajanům účast ve volbách, zároveň ale otevírá otázky bezpečnosti a možného zneužití.
Každý občan České republiky, který dlouhodobě pobývá v zahraničí, může volit korespondenčně. Stačí se zaregistrovat do zvláštního seznamu voličů do neděle 24. srpna 2025. O vydání písemnosti k hlasování požádejte do pátku 29. srpna 2025.
Vše se dá vyřídit přes datovou schránku, Portál občana nebo i osobně na zastupitelském úřadě. Začátkem září volič obdrží poštou: dvě obálky, identifikační lístek a podrobný návod k hlasování. Hlasovací lístky si musí volič vytisknout sám ze stránek ministerstva.
Volič si vybere hlasovací lístek strany nebo hnutí (může na něm označit až čtyři preferenční hlasy) a vloží jej do úřední obálky, tu nezalepuje. Úřední obálku spolu s podepsaným identifikačním lístkem vloží do doručovací obálky a odešle ji na zastupitelský úřad. Aby byl hlas započítán, musí být doručen do 4. října 2025 do 14 hodin.
Čtěte: Korespondenční volba: Postup krok za krokem >>>
Bezpečnostní opatření pro říjnové volby
Korespondenční volbu provázejí různé formy zabezpečení ve všech klíčových fázích – před volbou, v průběhu i po odeslání hlasu. Základem je ověřený systém dvou obálek – obálka s hlasem je vložena do obálky s identifikačním lístkem. „Tento postup zachovává princip tajného hlasování i osobní volby,“ vysvětluje Mariana Wernerová, vedoucí oddělení mediální komunikace ministerstva zahraničních věcí.
Informovanost veřejnosti je rovněž jedním z klíčových prvků bezpečného hlasování. „Naším cílem je, aby občané měli všechny potřebné informace k tomu, aby mohli s důvěrou přistoupit k volbám a měli jistotu, že jejich hlas bude započítán přesně tak, jak jej odevzdali,“ uvedl ředitel odboru komunikace ministerstva vnitra Miroslav Jašurek.
Ministerstvo zahraničních věcí na svých stránkách zveřejnilo návod, jak se zapsat do zvláštního seznamu voličů a zažádat si o korespondenční volbu. „Chystáme také další informační materiály včetně videa, které jasně popíše proces po doručení obálek na zastupitelské úřady,“ dodává Wernerová.
Zastupitelské úřady v zahraničí navíc voličům poskytnou podrobné instrukce k hlasování a zároveň budou připraveny zodpovědět veškeré dotazy. „Tak, aby každý mohl hlasovat informovaně a s důvěrou, že jeho hlas bude řádně započítán,“ tvrdí Petra Nováčková, vedoucí konzulárního úseku Velvyslanectví České republiky v Madridu. Krajané si například musí dát pozor na správný výběr hlasovacích lístků, které si sami tisknou. Volič musí odeslat hlasovací lístky ze sady kraje, do něhož spadá jeho hlas. V opačném případě by byl hlas považován za neplatný.
Jaké volební lístky si vytisknout?
- Moravskoslezský kraj: Belgie, Francie, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Andorra, Monako, Velká Británie, Španělsko
- Jihomoravský kraj: zbytek Evropy, Turecko, Rusko
- Středočeský kraj: Severní a Jižní Amerika
- Hlavní město Praha: Austrálie, Afrika a Asie
Jaké volební lístky si vytisknout?
- Moravskoslezský kraj: Belgie, Francie, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Andorra, Monako, Velká Británie, Španělsko
- Jihomoravský kraj: zbytek Evropy, Turecko, Rusko
- Středočeský kraj: Severní a Jižní Amerika
- Hlavní město Praha: Austrálie, Afrika a Asie
Dalším důležitým bezpečnostním opatřením je registrace do zvláštního seznamu voličů, bez které není možné poštou hlasovat. Volič spolu s obálkou pro hlasování obdrží také identifikační lístek, který zastupitelský úřad při přijetí obálky porovná s evidencí voličů. „Tím se zabrání případnému dvojímu hlasování,“ vysvětluje Jana Karfíková, vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví v Paříži.
Klíčové je také bezpečné uložení obdržených obálek s hlasy na zastupitelských úřadech. Hlasovací obálky z korespondenční volby zůstávají uloženy na bezpečném místě až do uzavření volební místnosti. Teprve poté jsou za přítomnosti členů zvláštní okrskové volební komise přidány do volební urny, smíseny s ostatními hlasy a společně započítány. „Tento postup znemožňuje zpětně určit, kdo jak hlasoval, a zachovává tedy tajnost volby,“ upřesňuje Wernerová. Výsledky jsou následně zaslány do Česka k centrálnímu sečtení.
Aby hlasy ze zahraničí neměly nepřiměřený vliv na rozdělování mandátů, jsou započítány do čtyř krajů vylosovaných Státní volební komisí. Díky tomu výsledky voleb zůstávají spravedlivé a nedochází k jejich zkreslení.
Názory na korespondenční volbu
Navzdory schválení korespondenční volba pro Čechy žijící v zahraničí stále rozděluje veřejnost. Podle únorového průzkumu ministerstva vnitra má až 60 procent dotázaných obavy z možných volebních podvodů spojených s korespondenční volbou. Podobné výsledky zaznamenal i loňský průzkum STEM/MARK. „Nicméně data ukazují, že i mezi voliči opozičních stran je nezanedbatelná část, která korespondenční volbu podporuje,“ uvedl Jan Burianec, autor výzkumu STEM/MARK.
Zastánci korespondenční volby zdůrazňují především základní demokratické právo volit. Zástupci vládní koalice, která korespondenční volbu prosadila, argumentují tím, že přístup k volebnímu právu by měl být rovný pro všechny občany, nezávisle na jejich místu pobytu. Z odhadovaných 600 tisíc Čechů žijících v cizině ale v prezidentských volbách 2023 hlasovalo pouze 23 tisíc lidí. Pro mnohé byla účast ve volbách časově a finančně náročná.
Například koordinátorka zahraniční iniciativy krajanů Chceme volit distančně Julie Riedelová vysvětluje, že pro ni byla účast ve volbách prakticky nemožná: „Dozvěděla jsem se, že v USA jsou pouze čtyři volební místa a že pro mě je nejblíž Konzulát ČR v Los Angeles. Ráda bych poznamenala, že je to vzdálenost 1 600 km. Dostat se k volbám pro mě tedy není vůbec jednoduché a stojí to dost peněz. Volby navíc bývají jen ve čtvrtek a v pátek, což pro mě jako učitelku a matku tří dětí byla další, poměrně velká komplikace.“
Podobnou zkušenost sdílejí tisíce dalších krajanů. Zatímco v Česku je dostupných přes 14 tisíc volebních místností, občané v zahraničí doposud mohli hlasovat pouze na 110 zastupitelských úřadech.
Kritici naopak zpochybňují soulad volby poštou s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Tomio Okamura (SPD) opakovaně mluví o „útoku na svobodu voleb“. Dále také zazníval názor, že by lidé žijící v zahraničí neměli zasahovat do politiky v ČR, jak uvedla například poslankyně Monika Oborná (ANO). Část odpůrců se odvolává také na údajně negativní zkušenosti ze zahraničí, zejména na zpochybňované volby v roce 2016 v Rakousku a v USA, kde se téma hlasování poštou stalo předmětem ostré politické debaty.
Zkušenosti ze zahraničí tyto obavy nepotvrzují
Podle Mezinárodního institutu pro demokracii a volební pomoc umožňuje až 126 zemí svým občanům hlasovat poštou ze zahraničí. V Evropské unii tuto možnost nabízí 20 členských států, přičemž například Německo, Rakousko, Lucembursko, Řecko či Švédsko umožňují korespondenční hlasování zcela bez omezení pro všechny občany.
V mnoha zemích tudíž nejde o novinku, ale o zavedenou praxi. Například v Německu mohou občané hlasovat poštou už od roku 1957, podobně i v Nizozemí nebo Portugalsku, kde je korespondenční volba běžnou součástí demokratického procesu již od 90. let.
Odborné studie tyto obavy také vyvrací. Výzkum Stanfordské univerzity nenašel žádný výrazný vliv korespondenční volby na výsledek voleb. Dále studie Brennanova centra pro spravedlnost potvrzuje, že míra podvodů při hlasování poštou je extrémně nízká. V Americe se pohybuje mezi 0,00004 procenta a 0,0009 procenta, i přestože je zabezpečení nižší než u korespondenční volby v ČR.
To však neznamená, že je systém zcela bezchybný. Přes důkladné přípravy se korespondenční volba v některých zemích neobešla bez potíží. V rakouských prezidentských volbách v roce 2016 muselo být hlasování odloženo kvůli vadnému lepidlu na obálkách. V Portugalsku ve volbách v roce 2015 způsobily nesprávné velikosti volebních obálek zmatky mezi voliči. V Litvě byla korespondenční volba pro mnohé znemožněna kvůli nedoručení volebních obálek včas. Ve většině případů se však jedná o problémy logistické povahy, nikoliv o zásah do bezpečnosti nebo integrity voleb.
