Afghánská ekonomika se po ovládnutí Tálibánem propadá. Zemi hrozí katastrofické následky
Afghánistán se řítí do katastrofální finanční krize, varují ekonomové a světová média. Země se potýká se sérií hospodářských šoků poté, co většinu jejího území před týdnem opět ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán. Stav veřejných financí se zřejmě ještě do konce letošního roku výrazně zhorší. Podle analytické společnosti Fitch Solutions by měla afghánská ekonomika za rok 2021 spadnout až o pětinu. Státu hrozí též hyperinflace, krachy bank a prudké zdražení nejzákladnějších produktů včetně potravin.
„Je pravděpodobné, že výkon hospodářství letos prudce klesne,“ uvedla Anwita Basuová z Fitch Solutions a přirovnala Afghánistán k Sýrii a Barmě, tedy k zemím, které se rovněž vyrovnávají se složitou politickou situací a jejichž hrubý domácí produkt zažil propad o deset až dvacet procent. Basuová je přesvědčena, že nedávno vyhlášený blízkovýchodní emirát čekají srovnatelné ekonomické následky.
Nasvědčuje tomu i současné dění v Afghánistánu. Největší směnárna Sarai Shahzada v Kábulu a všechny tamní peněžní ústavy jsou v tuto chvíli stále uzavřené, bankomaty vyprázdněné a platy státních zaměstnanců pozastavené. Mnoho úředníků, kteří pracovali pro svrženou vládu, se navíc ukrývá před tálibánci, neboť se obávají o své životy.
Dvouciferná inflace a oslabená měna
Afghánská měna afghání jen za tento měsíc oslabila proti dolaru a dalším platidlům o více než sedm procent a její pád bude zřejmě nadále pokračovat. Aktuálně je na nákup jednoho dolaru potřeba přes 86 afghání. Před dobytím Kábulu 15. srpna přitom stačilo jen kolem osmdesáti afghání. Kurz vůči dolaru je pro Afghánce klíčový, neboť žádný stát neakceptuje jejich měnu při přeshraničním platebním styku.
Uprchlý guvernér afghánské centrální banky Ajmal Ahmady, jenž se momentálně skrývá na neznámém místě, řekl v telefonickém rozhovoru s agenturou Bloomberg, že inflace v zemi nejspíš v blízké době dosáhne na dvouciferné hodnoty. To může mít naprosto katastrofální dopad na tamní chudé obyvatelstvo, neboť už tak dost vysoké ceny základních výrobků a služeb se vyšplhají do závratných výšin.
„Marně sháním jídlo pro své tři děti. Dnes jsme měli jen chléb a čaj. Plyn je příliš drahý, všechny banky mají zavřeno, v kábulských obchodech je nedostatek potravin, nemůžeme si dobít kredit na mobilním telefonu a také se bojíme o naše životy,“ píše například jedna Afghánka na sociální síti.
Je třeba si uvědomit, že Afghánistán byl již před převzetím moci Tálibánem jednou z nejchudších zemí na světě. Přibližně devadesát procent z jeho čtyřicetimilionové populace musí vystačit s méně než dvěma dolary, tedy 44 korunami na den. Afghánskou ekonomiku zároveň v uplynulých měsících těžce zasáhla pandemie koronaviru a extrémně suché počasí. Teď ji čeká další zásadní úder.
Peněžní toky z ciziny vyschnou
„Největší dopad bude mít na afghánské hospodářství zastavení toků mezinárodní pomoci, díky níž se dosud udržovala v chodu větší část infrastruktury, probíhala školní výuka a tak dále,“ myslí si hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek a připomíná, že Spojené státy minulý týden zmrazily nové afghánské vládě přístup k finančním rezervám centrální banky ve výši devíti miliard dolarů, které instituce měla v USA.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zase zastavil finanční podporu v hodnotě 500 milionů dolarů, kterou měl Afghánistán obdržet toto pondělí na zotavení po koronakrizi. MMF oznámil, že prostředky rozdělí mezi ostatních 190 států. „Tálibán se patrně pokusí nalézt finanční zdroje jinde a bude vyjednávat se zeměmi, jako je Čína nebo Pákistán. Je ale v těžké pozici,“ sdělil Ahmady Bloombergu.
Závažným problémem je pro Tálibán i skutečnost, že mezinárodní finanční společnosti, jako je Western Union či MoneyGram, přestaly Afgháncům poskytovat své služby. Právě příjmy od občanů žijících a pracujících v zahraničí přitom představují asi čtyři procenta afghánského HDP. Státní pokladna tak může přijít o dalších 800 milionů dolarů ročně.
Zlepšení je v nedohlednu
Brzké oživení hospodářské situace se na základě mínění odborníků očekávat nedá, a to ani v případě, že by Tálibán dostál svým slibům a nastolil v zemi mírnější režim, než jaký Afghánistán zažil při jeho minulé vládě v devadesátých letech. „Ekonomika Afghánistánu se může vyvíjet hodně špatně nebo méně špatně, ale rozhodně ne dobře,“ tvrdí Sobíšek.
Ratingová agentura Moody’s varovala, že finanční krize se může v následujících měsících rozšířit z Afghánistánu také do sousedních států. S tím Pavel Sobíšek nesouhlasí. „Samotný propad HDP zůstane bez podstatného vlivu na okolní země. Rizika pro ně budou spočívat spíše v migraci, růstu nelegálního obchodu nebo v expanzi Tálibánu do zahraničí,“ shrnuje ekonom.
