Riziko vzplanutí širšího konfliktu na Blízkém východě přichází v době, která se Washingtonu nejméně hodí. V posledních letech svou vojenskou pozornost soustředil stále více na vzmáhající se Čínu a region jihovýchodní Asie. Ruský vpád na Ukrajinu ho přiměl nasadit více sil do Evropy a směrovat do napadené země významnou zbrojní pomoc. Nyní se Bílý dům musí zaměřit na pomoc Izraeli a teoreticky se připravovat na konfrontaci s Íránem a jeho spojenci.
O tom, jak velkou vážnost situaci na Blízkém východě Spojené státy přikládají, svědčí intenzivní diplomatická aktivita vrcholných představitelů země. Ministr zahraničí Antony Blinken měl velké problémy si před novináři vzpomenout, kde všude v posledních dnech a hodinách byl.
„Myslím, že jsem ztratil přehled,“ připustil podle Bloombergu v neděli večer. Posléze vyšlo najevo, že od brutálních útoků Hamásu na Izrael navštívil sedm zemí regionu, některé opakovaně. Jen během pátku byl ve čtyřech státech.
Ve středu do Izraele a Jordánska míří i prezident Joe Biden, který se během cesty setká i s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím a šéfem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem.
„Rozšíření konfliktu je to, co Washington vidí jako hlavní riziko, a proto se k tomu staví velmi proaktivně,“ komentoval americkou diplomatickou činnost, ale také třeba přesunutí dvou letadlových lodí do východního Středomoří Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky. Analytik zdůrazňuje, že USA jsou si dobře vědomy toho, že do situace nějakým způsobem zasahují i další důležití hráči jako Írán, Rusko a Čína.
Biden varuje před dlouhodobou okupací Gazy
Největším rizikem je, že se do dění více vloží vojensky poměrně silný libanonský Hizballáh, podporovaný Íránem. Vojenský střet by jistě ovlivnil i další země jako Sýrii a měl by nejspíš dominový efekt. Někteří experti přitom věří, že pokud Izrael spustí masivní pozemní operaci v Gaze, ani americká demonstrace síly v regionu neodradí Íránem podporované skupiny od útoku. Američané na něj budou muset reagovat, což povede k další eskalaci.
Není tak vyloučené, že Biden se snaží odradit židovský stát od drtivé akce v pásmu, jejíž začátek se očekával již před několika dny. Veřejně varoval před dlouhodobou okupací Gazy a klade důraz na zajištění bezpečnosti civilistů a jejich přístupů k vodě, potravinám a lékům.
Útoky Hamásu podle některých názorů Bílý dům zřejmě zaskočily. Po odeznění arabského jara a pádu Islámského státu se zdálo, že by sbližování arabských zemí s Izraelem mohlo do regionu přinést větší klid a stabilitu. Možná ještě větší naděje vzbuzovala Čínou zprostředkovaná jarní dohoda mezi dvěma regionálními rivaly, Rijádem a Teheránem. Biden chtěl také snížit napětí v americko-íránských vztazích a zřejmě mimo jiné přivíral oči nad perským ropným obchodem.
USA se v poslední době z Blízkého východu vojensky stahovaly
Ať už bylo cílem útoku Hamásu zpřetrhat saúdskoarabsko-izraelské námluvy nebo ne, jisté je, že se to aspoň dočasně podařilo. Stejný otazník se nyní vznáší i nad oteplováním vztahů mezi Saúdy a Peršany. Boháček míní, že především předchozí Trumpova administrativa věřila tomu, že svým vlivem a různými lákadly v podstatě přetáhne arabské země na stranu Západu.
Jednotlivé státy se podle něj ale chovají stále méně čitelně a předvídatelně, což s sebou přináší větší rizika. „Svět už nebude takto jednoduše bipolární, kdy si všichni budou muset zvolit stranu, ale tu budou různě měnit podle toho, jak se jim to zrovna hodí,“ vysvětluje.
Bílý dům tak bude muset nejspíše celkově přehodnotit své plány ohledně Blízkého východu. Pentagon tam v posledních letech omezoval své námořní působení a přesouval lodě do Asie a Tichomoří, aby tam mohly čelit čínským hrozbám. Biden z citlivé oblasti stáhl i osm baterií protivzdušné obrany Patriot a sytém THAAD. Nyní kromě zmíněných letadlovek posílá i letadla do Perského zálivu a dva tisíce amerických vojáků budou v pohotovosti na pomoc Izraeli.
„Naše postavení v regionu má zásadní vliv,“ sdělil deníku The Wall Street Journal Frank McKenzie, generál námořní pěchoty ve výslužbě s bohatými zkušenostmi z Blízkého východu. „Írán pečlivě sleduje, co děláme. Když stáhneme své síly a spojíme to s nešikovným politickým sdělením, že se nyní zaměřujeme pouze na Asii a Tichomoří, nedáváme záruku našim přátelům v regionu, zato posilujeme sebevědomí našich potenciálních nepřátel v regionu,“ konstatoval.
„Představa, že můžeme odejít z regionu, byla vždy mylná,“ řekl listu Eliot Cohen z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Pomoc Ukrajině je nahnutá
Americký bezpečnostní think-tank Rand Corporation před časem naléhal na to, aby ani v době prioritní americké pozornosti na Čínu a Rusko Bílý dům neopomíjel některá rizika na Blízkém východě.
„Omezení americké role by zanechalo vakuum, které by mohlo posílit moc Ruska a Číny,“ varoval s tím, že region je důležitým místem velmocenského soupeření. Mezi jeho doporučení patří dlouhodobá strategie vůči Íránu, mediace při urovnávání místních konfliktů a dokazování, že USA jsou spolehlivým partnerem.
Zvýšený zájem Spojených států o Blízký východ prakticky okamžitě vzbudil podezření, že jím utrpí americká pomoc Ukrajině. Její politická podpora mezi republikány byla nahnutá už před útoky Hamásu. „Můžeme se postarat o obojí a stále udržovat naši celkovou mezinárodní obranu,“ ujišťoval Biden o víkendu během rozhovoru pro CBS.
Boháček je však přesvědčen, že Kyjev ztrácí pozici priority pro Washington. „USA budou nějakým způsobem pomoc udržovat, ale těžiště je na straně Evropy,“ uvedl s tím, že podpora Izraele je mezi republikány mnohem jednoznačnější než v případě Ukrajiny.
