Může příští britský premiér rozpustit parlament, aby prosadil brexit bez dohody, který odmítá jasná většina poslanců? Touto otázkou nyní žije britská politická scéna, protože se zdá, že přesně tímto směrem se ubírají úvahy premianta v boji o premiérské křeslo Borise Johnsona. Pro plán jdoucí proti zvyklostem tolik důležitým pro britskou demokracii by ale nejprve musel získat souhlas královny Alžběty II.
Johnson v posledních dnech navzdory opakovaným dotazům odmítl vyloučit, že by rozpustil parlament, aby mohl dosáhnout brexitu bez formální dohody s Evropskou unií upravující vzájemné vztahy. Politik známý svými mnohými kontroverzemi totiž slíbil, že Británie vystoupí z EU 31. října, a to bez ohledu na okolnosti.
Jasná většina poslanců se ovšem k radikálnímu řezu ve vztazích s EU staví odmítavě kvůli obavám z prudkého ekonomického propadu. V reakci na to někteří konzervativci vyzvali příštího britského premiéra, ať už se jím stane Johnson nebo jeho vyzyvatel Jeremy Hunt, aby parlament dočasně odstavili od moci. Zatímco Hunt podobné návrhy odmítl, Johnson se brání jednoznačné odpovědi.
To vyvolalo vlnu negativních reakci, a to i u mnohých členů jeho vlastní konzervativní strany. „Pro uzavření parlamentu by musel premiér jít za jejím veličenstvem královnou a požádat o povolení k ukončení (zasedání). Když ji její premiér o toto povolení požádá, je takřka nepředstavitelné, aby královna udělala cokoli jiného, než že povolení udělí. A v tu chvíli je vržena do ústavní kontroverze, jaké by žádný seriózní politik neměl královnu vystavovat. Pokud k tomu dojde, celá řada lidí by usilovala o soudní přezkoumání,“ uvedl pro BBC bývalý premiér John Major s tím, že on sám je připraven se v takovém případě obrátit na soud.
OBRAZEM: předvolební debata mezi Borisem Johnsonem a Jeremym Huntem
Názory na to, zda královna musí premiérově žádosti o rozpuštění parlamentu vyhovět, se ale různí. Například takzvaný Manuál Kabinetu, který je oficiálním výkladem ústavy, uvádí, že „panovník se veřejně neúčastní stranické politiky vlády“. A spor ministerského předsedy s poslanci jeho vlastní strany lze do této kategorie zařadit.
„Královna může požádat premiéra, aby svůj požadavek ještě zvážil nebo stáhl,“ uvedli ve svém blogu experti na ústavní právo Robert Hazell a Meg Russellová z Londýnské univerzity. Anebo může o pomoc při rozhodování požádat takzvanou Soukromou radu, složenou z bývalých i současných vládních ministrů.
Zatímco královnino přímé odmítnutí žádosti by bylo krajně neobvyklé, odklad verdiktu by ale dal parlamentu čas, aby Johnsonovi vyslovil nedůvěru. Královna by tak nakonec nemusela zasahovat do politiky, což je podle mnohých komentátorů přesně to, oč Buckinghamský palác usiluje.
| V Británii rezignace premiéra neznamená předčasné volby. Po odstoupení Theresy Mayové tedy nového předsedu vlády volí členové konzervativní strany, která zvítězila v posledních volbách. V jednotlivých kolech hlasování odpadává vždy nejméně úspěšný kandidát. Volba jde nyní do finále, vítěz bude známý 23. července. |
