Ceny plynu v pondělí divoce reagovaly na vývoj války na Ukrajině a obavy o další osud dodávek fosilních paliv z Ruska. Pro Evropu klíčová velkoobchodní cena zemního plynu ve virtuálním obchodním uzlu TTF v Nizozemsku na dubnové dodání vystoupala v jednu chvíli až na 345 eur za megawatthodinu. Později klesla k 230 eurům. Nahoru šly i ceny ropy. USA zvažují zákaz dovozu této suroviny z Ruska a diskutují o tom i s evropskými partnery. EU se ale zřejmě k tomuto kroku neodhodlá.
„Nemám slov,“ reagoval podle Bloombergu na až osmdesátiprocentní nárůst ceny plynu komoditní stratég Saxo Bank Ole Hansen. Tok suroviny přes Ukrajinu přitom v neděli zůstával nezměněn a podle agentury Interfax odpovídal dlouhodobému kontraktu.
Vývoz ropy a plynu z Ruska je prozatím ze západních sankcí vyňat. Ukrajina ale naléhá na změnu a zejména ve Washingtonu sílí hlasy, že by postih ruského exportu fosilních paliv patřil mezi ty nejúčinnější kroky proti Rusku. Na druhém břehu Atlantského oceánu ale v tuto chvíli takové opatření nemá příliš příznivců. Proti se minulý týden vyslovil například německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Obavy budí příští zima
„Potřebujeme tyto dodávky energie k udržení cenové stability a energetické bezpečnosti v Německu,“ řekl podle Deutsche Welle. Šéfka diplomacie v Berlíně Annalena Baerbocková o víkendu uvedla, že tanky nezastaví to, že se v Německu nebo jinde v Evropě zhasnou světla. Podobné obavy zaznívají i z Francie.
Rusko je největším dodavatelem plynu do Evropy, stabilně zajišťuje kolem 40 procent její spotřeby. Letošní zimní sezónu už od počátku provázejí obavy o stabilitu dodávek. Kontinent ji zahájil s podprůměrným stavem zásob a ruský plynárenský gigant Gazprom od podzimu jevil jen malou ochotu dodávat plyn nad rámec smlouvy.
Odborníci přesto míní, že vzhledem k blížícímu se jaru by Evropa zbytek topné sezóny v případě přerušení dodávek nebo vyhlášení embarga na ruský plyn zřejmě zvládla. Její zásobníky byly minulý týden podle Reuters na 29 procentech kapacity, což je o osm procentních bodů méně, než loni touto dobou. „Zima se chýlí ke konci. Skutečný problém by nastal příští zimu, protože zásoby doplňujeme během léta,“ řekla v pondělí šéfka francouzské energetické společnosti Engie Catherine MacGregorová.
Experti přitom nabádají Evropu, aby se závislosti na Rusku kvapně zbavila. „Nikdo už nemá žádné iluze. Ruské využívání zemního plynu jakožto ekonomické a politické zbraně ukazuje, že Evropa musí jednat rychle, aby byla připravena příští zimu čelit značné nejistotě ohledně dodávek ruského plynu,“ naléhal minulý týden šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. EU je podle ní schopná do roka snížit dovoz z Ruska přinejmenším o třetinu.
Alternativa za ruský plyn
EU dává najevo, že se touto cestou skutečně vydat chce. Evropská komise už připravuje plán a zřejmě mimo jiné navrhne, aby jednotlivé země do konce září zajistily jistou minimální úroveň naplnění plynových zásobníků. Patrně půjde o osmdesát procent.
Už před ruským útokem se hodně hovořilo o záměru zvýšit dovoz zkapalněného plynu z USA, Kataru či Austrálie. Odborníci však uváděli, že zřejmě nebude možné tak rychle uspokojit evropské zákazníky, aniž by exportéři ohrozili dlouhodobé kontrakty s asijskými kupci.
I Ázerbájdžán ohlašoval, že je ochotný Evropě vypomoci, nárůst jeho dodávek by však zřejmě byl také postupný a dlouhodobější. Další zemí, která by částečně mohla Rusko zastoupit, je Alžírsko. Dovoz z Norska naproti tomu už příliš navyšovat nelze.
V Evropě se tak hovoří i o tom, že by plyn mohl být nahrazen jinými surovinami či energií z obnovitelných zdrojů a jádra. K vytápění domácností by podle odborníků měla být co nejvíce využita tepelná čerpadla, velkou roli připisují i energetickým úsporám.
Je zmiňována i možná renesance uhlí, od něhož se přitom EU chtěla co nejdříve odpoutat. „Krátkodobě se může stát, že preventivně a abychom byli připraveni na nejhorší, budeme muset ponechat uhelné elektrárny v pohotovosti a možná je dokonce spustit,“ připustil už dříve Habeck.
Ruská ropa: zákaz dovozu je na stole
Další kapitolou je ruská ropa. Washington v současnosti s evropskými partnery diskutuje především o možném zákazu jejího dovozu, ale je připraven jednat i na vlastní pěst. Administrativa prezidenta Joea Bidena totiž podle Bloombergu čelí vzrůstajícímu tlaku Kongresu. „Je v zásadě pošetilé, abychom nadále kupovali produkty a dávali peníze Putinovi, aby je mohl použít proti ukrajinskému lidu,“ řekl v televizi NBC demokratický senátor Joe Manchin, který patří do skupiny zákonodárců z obou velkých stran, kteří ropné embargo podporují.
Spojené státy jsou přitom na dovozu ruské ropy podstatně méně závislé, než Evropa. Loni tvořila tři procenta všech dodávek do USA. V případě Evropy je to přitom něco přes čtvrtinu. I ceny ropy v důsledku diskusí o embargu v pondělí rostly. Brent se jednu chvíli dostal až na 139 dolarů za barel, později poklesl k úrovni 125 dolarů.
