Grónsko, cla a Ukrajina. Davos začal geopolitickým střetem
- Výroční zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu se letos od prvních hodin nese v mimořádně vyhrocené atmosféře.
- Místo debat o růstu, klimatu nebo technologických trendech dominují geopolitické spory, otevřené hrozby a ostré výroky.
- Ústředním tématem se stal tlak USA na převzetí Grónska – a s ním i otázka budoucích vztahů mezi Evropou a Washingtonem.
Americký prezident Donald Trump, který má v Davosu vystoupit ve středu, před svým příjezdem do Švýcarska zopakoval, že Spojené státy Grónsko „musí získat“. Dánsko podle něj není schopné arktické území ochránit, a ostrov je proto nezbytný pro bezpečnost USA i „zbytku světa“. Trump tvrdí, že o tématu už jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry budou pokračovat právě v Davosu. Neupřesnil ale s kým.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová Trumpovy výroky už dříve odmítla a upozornila, že o budoucnosti Grónska mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Prezidenta vyzvala, aby s hrozbami anexí arktického ostrova přestal.
Trump před příletem do Davosu vyhrocuje vztahy
Napětí ještě zesílilo poté, co Trump zveřejnil textovou zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v níž šéf Elysejského paláce napsal, že nerozumí jeho postupu vůči Grónsku, a navrhl mu schůzku v Paříži na úrovni skupiny G7. Trump reagoval po svém – Francii pohrozil zavedením 200procentního cla na víno a šampaňské.
Celní výhrůžky mají podle Bílého domu souviset s tím, že se Macron nechce připojit k Trumpově plánované „Mírové rady“ pro Gazu, do níž prezident USA pozval mimo jiné ruského vůdce Vladimira Putina. Francie ale dala okamžitě najevo, že považuje takový tlak za nepřijatelný a neúčinný.
Americký ministr financí mírní tón
Zatímco prezident stupňuje rétoriku, americký ministr financí Scott Bessent se v Davosu snažil situaci uklidnit. Vyjádřil přesvědčení, že Evropa kvůli Grónsku vztahy s USA nevyhrotí a že napětí kolem cel odezní. Podle něj jsou transatlantické vztahy stále silné a lídři by měli „se nadechnout a neeskalovat“.
V podobně opatrném duchu se zatím vyjádřili i někteří evropští lídři. Britský premiér Keir Starmer mluvil o nutnosti udržet konstruktivní vztahy, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že je třeba reagovat rozvážně.
Suverenita je nepřekročitelná, zní z EU
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v Davosu oznámila, že Evropská unie chystá balík na posílení bezpečnosti v Arktidě a „masivní investice“ přímo v Grónsku. Zdůraznila, že Evropa chce se Spojenými státy spolupracovat, ale suverenitu států považuje za jasně danou.
Zároveň varovala před nebezpečnou spirálou napětí, z níž by podle ní těžili především protivníci Západu. Reakce EU má být podle ní jednotná, přiměřená a strategická – včetně spolupráce s NATO a investic do arktických kapacit, například ledoborců.
Davosem hýbe i Ukrajina
Do Davosu v úterý dorazil také vyslanec Kremlu Kirill Dmitrijev, který chce jednat s americkou delegací o možnostech ukončení války na Ukrajině. Není ale jasné, zda se setká přímo s Trumpem. Dmitrijev už v prosinci jednal v USA s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem. Von der Leyenová mezitím ve svém projevu připomněla, že Rusko ani po čtyřech letech války nejeví žádné známky snahy o mír a naopak zintenzivňuje útoky na civilní cíle.
Nejistota kolem šéfa Fedu
Vedle geopolitiky rezonuje Davosem i otázka americké měnové politiky. Ministr Bessent ve Švýcarsku prohlásil, že Trump by mohl už příští týden oznámit svého kandidáta na nového šéfa centrální banky (Fed).
Proces výběru Powellova nástupce je podle analytiků vnímán jako soutěž čtyř kandidátů. Mezi finalisty po dlouhém hledání, které vedl ministr Bessent, patří Rick Rieder z investiční společnosti BlackRock, ředitel Národní ekonomické rady Kevin Hassett, člen Rady guvernérů Fedu Christopher Waller a bývalý člen rady Kevin Warsh. Výběr komplikuje vyšetřování spojené s nákladnou rekonstrukcí sídla centrální banky.
