Část zemědělců v Kolumbii doplácí na to, že se v zemi po přechodné kokainové horečce zhroutil trh s kokou. Farmáři tvrdí, že se ocitli ve stavu humanitární nouze, jelikož se dostali do ekonomické závislosti na pěstování této plodiny. Přičin poklesu zájmu o jejich produkci je více, od potírání organizovaného zločinu po nahrazování kokainu jinými látkami, především fentanylem (syntetický opioid zhruba osmdesátkrát účinnější než morfin – pozn. red.).
Kolumbie, která je největším producentem kokainu na světě, dosáhla rekordu v roce 2021. Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) odhadl, že koka se tam tehdy pěstovala na 204 tisících hektarů. Během boomu na ni vsadila řada farmářů, začátkem loňského roku ale začaly ceny kokové pasty klesat a na zemědělce dopadl problém s odbytem. Mnozí mají doma kilogramy kokové pasty a nevědí, co s ní.
„Zaznamenali jsme úplný kolaps poptávky. Celá úroda zůstává neprodána a rodiny hladovějí,“ řekl al-Džazíře pěstitel Andres Rojas z regionu Catatumbo. „Na základě růstu cen se mnoho farmářů v posledních letech rozhodlo pěstovat výhradně koku. Tím tvrději je teď komunita zasažena, mnozí už nepěstují ani potravinářské plodiny,“ vysvětlil.
Zdaleka to však není záležitost komunálního rázu. „Nepřítomnost kupců kokové pasty vede k hladu v oblastech, kde se koka pěstuje,“ přiznal minulý měsíc na Twitteru kolumbijský prezident Gustavo Petro a vyzval k obnovení vládních programů, které by farmářům zaplatily pěstování alternativních plodin. To ostatně bylo součástí mírové dohody, kterou v roce 2016 dojednala vláda s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC), v té době největší povstaleckou skupinou v zemi. Když se ale v roce 2018 dostal k moci předchozí prezident Iván Duque, vláda od sociálních programů přešla ke tvrdé válce proti drogám.
Příčin náhlého poklesu zájmu o surovinu je patrně více. Jednou z nich je zatčení narkobarona Daira Antonia Úsugy přezdívaného Otoniel. Po vydání do Spojených států se v lednu přiznal, že tam propašoval možná až stovky tun kokainu. Ovládal zhruba třetinu exportu z Kolumbie a jeho pád vyvolal četné spekulace.
„Tady se říká, že se Otoniel po vydání do USA vzdal všech svých aktivit. Jiní se zase domnívají, že venezuelský režim při svých operacích podél hranic přeťal obchodníkům s drogami mnoho přepravních tras. Spekuluje se také, že partyzáni ELN (Vojsko národního osvobození – pozn. red.) zastavili výrobu a prodej kokainu v rámci přípravy na mírovou dohodu. Nikdo samozřejmě nemůže potvrdit žádnou z těchto teorií,“ řekl už dříve listu El País farmář Diomedes Quiroga.
Otonielův Klan ze zálivu (AGC) se podle dalších zdrojů po lapení šéfa reorganizoval a přesunul pozornost od mezinárodního obchodu s kokainem jinam, mimo jiné k vydírání a nelegální těžbě.
Pěstitele koky ohrožuje kromě zatčení Otoniela také přesun zájmu pašeráků a výrobců o kokain k drogám méně náročným na výrobu. Materiály potřebné k rafinaci kokové pasty, jako jsou čpavek či kyselina sírová, se bezpečnostním složkám snadno dohledávají. Jednu z variant představuje stále populárnější fentanyl. Má výraznější účinky než heroin, je relativně levný a drogové kartely jej často mixují s heroinem. V USA se fentanyl stal velkým problémem, na předávkování opioidy tam umírají desítky tisíc lidí ročně.
A v neposlední řadě Kolumbii roste konkurence. Výroba kokainu se v Jižní Americe regionálně rozšiřuje a pěstování koky je stále častější v Peru či Bolívii.
Odborníci vítají výzvy kolumbijského prezidenta k řešení problému. Vláda však podle nich musí dostát svým slibům, což se u minulých sociálních programů nestalo, takže zemědělci jsou skeptičtí. Rojas mezitím uvažuje, že se přeorientuje na ovoce a zeleninu, jelikož zisky z tohoto sortimentu se proti pěstování koky zvyšují. „Nejsme narkobaroni, ale chudí venkované, farmáři. V celém odvětví jsme na dně pyramidy. A naše komunita musí diverzifikovat zemědělskou výrobu, aby přežila,“ dodává.
