„Ukrajinská vláda je připravena provést ústavní reformu, která poskytne širší pravomoci regionům. Souhlasíme s udělením zvláštního postavení ruštině a zaručujeme ochranu tohoto jazyka,“ řekl Jaceňuk, doprovázený Turčynovem. „Chceme, aby na Ukrajině zavládla shoda. Naše vláda je vládou Doněcka, Lvova, Luhanska i Simferopolu. Jsme schopni zachovat ukrajinský stát,“ dodal.
Projev k národu následoval po čtvrteční dohodě ze ženevské schůzky šéfů diplomacií Ukrajiny, Ruska, USA a Evropské unie o řešení ukrajinské krize. Ta počítá s ústavní reformou.
Přísliby ústavní a správní reformy, směřující k decentralizaci a k souhlasu s používáním ruštiny, se objevily i na internetových stránkách ukrajinské vlády a parlamentu. Těmito přísliby kyjevský kabinet čelí tlaku na federalizaci, kterou požadují vůdci proruských radikálů na východě země za podpory Moskvy. Kyjev ale prosazuje koncepci unitárního státu a federalizaci spojuje s hrozbou rozdělení země.
Podle ukrajinských médií je pochybné, že východ Ukrajiny bude o decentralizaci diskutovat. Separatisté z Doněcké oblasti, kterou už fakticky celou ovládají proruské organizace, mají v úmyslu vyhlásit referendum o federalizaci či přímo o odtržení od zbytku země. Stejné plány mají i proruští radikálové v sousední Luhanské oblasti.
Prozápadní režim v Kyjevě, nastolený po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, vzápětí zrušil zákon umožňující v ruskojazyčných regionech používat ruštinu v úředním styku. Nový prezident sice zakrátko tuto změnu vetoval, ale mezitím už vypukly na jihu a východě země nepokoje. Dění posloužilo ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k tomu, aby získal od ruských zákonodárců souhlas s případným nasazením ruských vojsk na Ukrajině k ochraně ruskojazyčného obyvatelstva.
