„Libanonský rok z pekla“. Výbuch zasáhl zemi, která byla už předtím na pokraji kolapsu

Vybuchlý sklad v Bejrútu a jeho zdevastované okolí

Vybuchlý sklad v Bejrútu a jeho zdevastované okolí Zdroj: ČTK / AP / Hussein Malla

Vybuchlý sklad v Bejrútu a jeho zdevastované okolí
Vybuchlý sklad v Bejrútu a jeho zdevastované okolí
Vybuchlý sklad v Bejrútu a jeho zdevastované okolí
Vybuchlý sklad v Bejrútu a jeho zdevastované okolí
Vybuchlý sklad v Bejrútu a jeho zdevastované okolí
20
Fotogalerie

Výbuch, který zcela zničil přístav v Bejrútu i jeho široké okolí, přišel ve chvíli, kdy se Libanon potýká se třemi velkými krizemi najednou. Státem, který na jaře zbankrotoval, zmítají politické nepokoje a nemocnice přeplněné tisícovkami zraněných po explozi čelí náporu i kvůli rychlému šíření koronaviru.

Libanon prochází hlubokou hospodářskou krizí. V březnu země poprvé v historii vyhlásila státní bankrot, když už nedokázala dále splácet státní dluhy vedené převážně v eurech.

Ekonomika dlouho těžila z přílivu zahraničních půjček, to se ale nyní zemi vymstilo. Poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu dosáhl 172 procent, což je jedna z nevyšších hodnot na světě.

Hospodářská krize

Kritici tvrdí, že libanonská ekonomika fungovala na principu Ponziho schématu. Staré půjčky byly spláceny prostřednictvím nových a celková dluhová zátěž stále rostla. Výsledkem byl dluh 92 miliard dolarů.

Kvůli vysychajícím penězovodům ze zahraničí libanonská centrální banka už nedokázala držet pevně nastavený kurz 1500 libanonských liber za americký dolar. Ve chvíli, kdy kurz uvolnila, došlo k prudkému znehodnocení místní měny. Kurz libry vůči dolaru klesl za posledních 12 měsíců o 80 procent, což stěžuje státu splácení zahraničních dluhů a navíc sráží hodnotu úspor obyvatel.

Téměř polovina Libanonců přitom žije pod hranicí chudoby a nezaměstnanost dosahuje 35 procent. Ceny potravin navíc meziročně stouply až o 80 procent. A výbuch v Bejrútu může přímo vyvolat další zdražování základních potravin. Exploze totiž zničila čtyři pětiny domácí sklizně pšenice, která byla uskladněná ve zdemolovaném přístavu.

Pšenice, která v zemi zůstala, pokryje místní spotřebu na měsíc. Poté ji bude nutné začít dovážet, ostatně z importu pochází dlouhodobě 80 procent libanonské spotřeby pšenice, upozornil Tobias Schneider z Global Public Policy Institute v Berlíně. A to nebude jednoduché. Na pevnině Libanon sousedí s válkou zmítanou Sýrií a s Izraelem, se kterým je de iure ve válečním stavu. A přístav v Bejrútu, kudy do země putovala naprostá většina dovážené pšenice, je zničen.

Libanon začal v reakci na krizi už v květnu vyjednávat s Mezinárodním měnovým fondem o poskytnutí finanční pomoci. Jednání od té doby ale příliš nepokročila. „Vláda odmítla provést jakoukoliv z reforem, jakýkoliv z požadavků, kterými MMF podmiňoval pokračování rozhovorů,“ řekl televizní stanici NBC Jad Chaaban, ekonom Americké univerzity v Bejrútu.

Politická krize

Asi 2750 tun nebezpečného ledku, které byly v Bejrútu nevhodně uskladněny po řadu let, až způsobily katastrofu, lidé vnímají jako pochybení politického vedení země. Libanonem už loni v říjnu otřásly rozsáhlé protesty proti korupci, vládním úsporným opatřením a i proti sektářské politice. Demonstrace zemi paralyzovaly a nakonec vedly k odstoupení premiéra Saada Haririho.

 

Nepokoje se poté uklidnily, zhoršující se ekonomická situace a růst cen základních potraviny vyhnal lidi do ulic opět v červnu. Lidé protestovali i proti stále častějším výpadkům dodávek elektřiny nebo proti tomu, že voda ve vodovodu už není pitná.

Zdravotní krize

Libanon zaznamenal přes pět tisíc případů koronaviru a 65 obětí nemoci COVID-19. Význam na první pohled relativně malých čísel zvyšuje to, že nemoc se v zemi začala více šířit teprve před několika týdny. „Počet nových případů nyní přesahuje sto denně, a to je velký problém, který přesahuje kapacity našeho zdravotního systému,“ řekl televizi Arab News pneumolog Osman Itani. Lůžka intenzivní péče podle něj nyní plně obsadili zranění po výbuchu a pro další pacienty, až už s koronavirem nebo jinými vážnými zdravotními potížemi už nebude místo, dodal.

Vláda kvůli koronaviru vyhlásila pětidenní celostátní karanténu, která právě skončila. Podle ministerstva zdravotnictví se virus rychle šíří, protože lidé nařízení nerespektovali a dál se účastnili například svateb nebo mší.

Kvůli bojům v sousední Sýrii navíc Libanon se svými 4,5 miliony obyvatel hostí kolem 1,5 milionu uprchlíků. Ti nejen že představují významnou ekonomickou zátěž, ale navíc panují oprávněné obavy ze šíření koronaviru v uprchlických táborech s jejich špatným hygienickým zázemím i nedostatečnou zdravotní péčí.

„Zažili jsme tu 15 let občanské války, potom další válku s Izraelem v roce 2006, vlny vražedných útoků, ale tohle je rozhodně libanonský rok z pekla,“ řekl pro Arab News obyvatel Bejrútu Karim Nahouli. „Lidé jsou unavení. Jsme vyčerpaní a vysušení nekončící řadou špatných zpráv, které na nás vyskakují v telefonech a na sociálních sítích,“ popisuje libanonský emigrant žijící v USA Samer Asmar. „Od té doby, co začaly protesty, se nejsem schopen na nic plně soustředit. Od té doby je to neustálý sešup.“