Mladí Thajci se inspirovali Hongkongem a protestují za reformy a demokracii
Masivní protivládní protesty v Thajsku, které probíhají už od července, nabírají v posledních dnech na síle. Jenom ve středu se v Bangkoku sešlo nejméně 10 tisíc lidí. Podle americké CNN možná již tento týden dojde k rozhodujícímu zvratu. Rozsáhlé demonstrace, vedené především středoškolskými a univerzitními studenty, nemají v moderních dějinách země obdoby. Mladí lidé požadují větší osobní svobody i zásadní reformu tamního politického systému.
V úterý došlo v Bangkoku k dalšímu ostrému střetu mezi demonstranty a thajskou policií. Nejméně 21 lidí bylo bezpečnostními složkami zadrženo. Šarvátka se symbolicky odehrála poblíž bangkokského Památníku demokracie, stavby, jež připomíná založení konstituční monarchie z roku 1932. Protestujícím se podařilo částečně zabarikádovat silnici vedle monumentu. Ačkoli policisté blokádu nakonec rozehnali, současný režim se podle CNN začíná otřásat v základech.
Dnes se odehrává další protest. Demonstranti pochodují hlavním městem a mají v úmyslu kempovat před kanceláří thajského premiéra Prajutcha Čan-Oči. Očekává se, že dojde k násilnému střetnutí s příznivci krále, kteří se chystají k protiakci. Právě thajský panovník Mahá Vatčirálongkón a monarchie, která na základě mínění demonstrantů ani po 88 letech od svého vzniku nefunguje tak, jak by měla, je hlavním terčem lidového odporu.
Vůdcové protestů věří, že již tento týden by mohla vláda zareagovat na jejich požadavky. Původně studentských demonstrací se od září účastní desítky tisíc lidí všech věkových a sociálních skupin. Král, jenž zpravidla tráví většinu roku v zahraničí, je aktuálně přítomen v Bangkoku.
V úterý navíc uplynuly přesně čtyři roky od smrti bývalého panovníka Pchúmipchona Adunjadéta. Ten vládl Thajsku neuvěřitelných sedmdesát let a těšil se u místních obyvatel téměř posvátné úctě. O tom si jeho nástupce může nechat jen zdát.
Ačkoli je Thajsko oficiálně konstituční monarchií, do skutečné demokracie má tamní politický systém daleko. Král si stále udržuje značný politický vliv a veřejnost má přísně zakázáno jej jakkoli kritizovat. Za hanobení hlavy státu totiž v Thajsku hrozí až patnáctileté vězení.
Králi Mahá Vatčirálongkónovi je dlouhodobě vyčítán zhýralý životní styl a nezájem o problémy státu. Většinu pandemie například strávil v německém hotelu. Demonstranti jej nyní veřejně zatracují, přestože se tak vystavují riziku trestního stíhání.
Ještě více vadí demonstrantům premiér Prajutch Čan-Oča. Ten je bývalým armádním generálem a šéfem vojenské junty, která převzala vládu v zemi v roce 2014 za pomoci státního převratu. Své křeslo si udržel i po volbách v roce 2019, které vzbuzují značné pochybnosti o jejich demokratičnosti. Protesty však nemají pouze politické, ale i ekonomické důvody.
Přestože se Thajsko relativně snadno vypořádalo s koronavirem a dosud tam nákaze COVID-19 podlehlo jen 59 lidí, tamní hospodářství, které je hodně závislé na cestovním ruchu, bylo pandemií tvrdě zasaženo. Thajská ekonomika poklesla ve druhém čtvrtletí o 12,2 procenta. Hrubý domácí produkt země by se měl letos na základě odhadů thajské vlády propadnout o 8,5 procenta.
Mladí Thajci, kteří jsou hlavním hnacím motorem protestů, podle odborníků nevidí ve stávajícím režimu žádnou budoucnost. Jsou znechucení neustálými vojenskými puči a špatná ekonomická situace mění jejich pohled na královo bohatství a moc. Mahá Vatčirálongkón je s majetkem v hodnotě 30 miliard dolarů, to jest skoro 700 miliard korun, nejbohatším monarchou na světě. HDP v Thajsku přitom činí jen 7274 dolarů na hlavu, což zemi řadí zhruba na 80. místo na světě.
„Chtějí mít možnost ovlivnit to, co se děje s jejich životy,“ říká o mladých Thajcích politoložka z Mahidol University v Bangkoku Punčada Sirivunnaboodová.
„Je to teď, nebo nikdy. Kořeny politických problémů pocházejí od panovníka, už nedokážeme jen tancovat okolo a ignorovat to,“ tvrdí Panusaja Sithijirawattanakulová, jednadvacetiletá studentka, která patří k vůdčím osobnostem protestů. „Jinak zase zůstaneme uvězněni v tom samém krutém politickém cyklu. Převrat za převratem s podporou krále,“ dodává.
Thajci se v mnohém inspirovali u prodemokratických protestujících v Hongkongu. Jejich hnutí nemá jednoho jasně stanoveného lídra a jednotlivé demonstrace se podobně jako v případě takzvaného arabského jara před deseti lety organizují převážně na sociálních sítích. Jejich hlavním cílem je přimět premiéra k podání demise, omezení moci krále, rozpuštění parlamentu a přepracování ústavy z roku 2017.
Aktivisté by také chtěli zlepšit postavení thajských žen a členů tamní komunity lesbiček a gayů, stejně jako zavést reformy v ekonomice a ve vzdělání. Symbolem protestů se tak stalo gesto se vztyčenými třemi prsty, které je inspirované pozdravem z populární americké knižní a filmové série Hunger Games.