Globální poptávka po německém zboží výrazně zpomalila, mimo jiné právě kvůli brexitu, který zvýšil nejistotu a komplikuje investiční rozhodnutí, uvedl Börner. „Následky (brexitu) na nás budou mít v blízké budoucnosti masivní dopad,“ prohlásil Börner. Ten má být cítit zejména v oblasti vývozu.
V dubnu BGA čekala, že vývoz z Německa letos stoupne o 4,5 procenta. “(Nyní) si myslím, že uskutečnitelný letošní růst je pouze mezi 1,8 až dvěma procenty,“ dodal Börner. Na počátku příštího roku by pak měl vývoz stagnovat. Vývoz je tradičně hlavním pohonem růstu německé ekonomiky a loni stoupl o 6,5 procenta.
Německo zveřejní údaje o zahraničním obchodu za červenec, které zřejmě přinesou první jasný důkaz dopadu červnového referenda o brexitu, příští týden. Británie je třetím nejdůležitějším vývozním trhem pro Německo. Za prvních šest měsíců roku vývoz z Německa do Británie stagnoval, činil 44,8 miliardy eur (1,2 bilionu korun).
Příznivé nejsou vyhlídky pro vývoz ani v případě některých dalších důležitých zemí. Nejistý je výhled pro vývoz také kvůli prezidentským volbám v USA, růstu nacionalistického hnutí v Evropě a dalším krizím, včetně červencového neúspěšného pokusu o převrat v Turecku a občanské válce v Sýrii, dodal Börner.
Dvěma největšími vývozními trhy Německa jsou USA a Francie. Vývoz do USA se však v prvním pololetí snížil o čtyři procenta na 53,4 miliardy eur a do Francie o dvě procenta na 52,1 miliardy eur. Tlumená je i poptávka z rozvíjejících se zemí - vývoz do Brazílie klesl o téměř pětinu, zvýšil se pouze vývoz do Číny, a to o jedno procento.
Růst vývozu v loňském roce táhla hlavně poptávka z dalších zemí EU. Hrubý domácí produkt Německa loni vzrostl o 1,7 procenta. Čistý zahraniční obchod přispěl k růstu 0,2 procentními body. Německá vláda i centrální banka očekávají letos zhruba stejné tempo růstu jako loni. K růstu má přispět hlavně domácí poptávka, příspěvek vývozu již nemá být tak výrazný.
