Stejný příběh jako před pěti lety. Ve druhém kole francouzských prezidentských voleb se spolu opět setkají Emmanuel Macron a Marine Le Penová. Šéfka krajné pravicové strany Národní sdružení v roce 2017 se současným prezidentem drtivě prohrála, ale letos je souboj daleko vyrovnanější. Le Penová ztrácí na soupeře necelých pět procentních bodů.
Le Penová, šéfka Národního sdružení (RN), svádí třetí souboj o Elysejský palác. Po porážce v roce 2017 se v nynějších volbách, poučena neúspěchy z předchozích voleb, rozhodla prezentovat Francouzům umírněnější program, který počítá s referendem o imigraci. Není v něm dřívější vystoupení z Evropské unie, ani odmítnutí eura. Podle svých oponentů se Le Penová stala téměř „mainstreamovou“ političkou. V průzkumech preferencí v posledních dnech se na Macrona s jeho výslednými 27,84 procenta dotahovala a její podpora poskočila na závěrečných 23,15 procenta.
Poslankyně francouzského parlamentu od roku 2017 a předtím europoslankyně od roku 2004 musela před letošními volbami skartovat více než jeden milion předvolebních letáků kvůli snímku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který byl po ruské invazi na Ukrajinu zcela nepřijatelný. V den invaze 24. února však vyzvala k okamžitému zastavení ruských vojenských operací na Ukrajině. Dodala, že invaze narušuje mír v Evropě a musí být jednoznačně odsouzena.
Le Penovou, kterou během prezidentské kampaně v roce 2017 přijal Putin, obviňují její odpůrci z vazeb na Kreml dlouhodobě. V lednu na shromáždění se spřátelenými stranami v Madridu odmítla podpořit odstavec o Ukrajině ve společném prohlášení, kde se uvádí, že „vojenské akce Ruska na východní hranici Evropy nás přivedly na pokraj války“.
Připomeňte si, jak probíhaly francouzské volby v roce 2017
V letošním programu Le Penová navrhuje zrušit daň z příjmů pro Francouze mladší třiceti let, předčasný odchod do důchodu v šedesáti letech pro ty, kteří odpracovali čtyřicet let a zvýšení nejnižších důchodů. Je také pro zrušení dědické daně pro rodiny se středními a nižšími příjmy.
Pokud bude zvolena, chce jako jedno z prvních opatření vypsat referendum o zákonu o imigraci a identitě a změnit nejméně šest článků ústavy. Francouzi by podle ní měli mít přednostní přístup k sociálnímu bydlení a k zaměstnání. Je pro systematickou deportaci migrantů bez dokladů a trestaných cizinců.
Povolení k pobytu by Le Penová odebrala migrantům, kteří jsou víc než rok bez práce. Občanství by také odebrala islámským extremistům. Zavřela by mešity a islámské spolky, které jsou v rozporu s hodnotami francouzské ústavy. Je pro zákaz zahalování a prezentace náboženských symbolů na veřejných místech.
Pryč z NATO a podpora jádra
Le Penová by podpořila vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance, upřednostnila by francouzské zákony před mezinárodním právem. Chtěla by vytvořit „Evropské sdružení národů“, které by nahradilo Evropskou unii. Je pro odstranění větrných a solárních elektráren, protože podle ní neřeší energetické spotřeby a hyzdí francouzskou krajinu. Podpořila by investice do jaderné energetiky.
Na předvolebních vystoupeních prohlásila, že Francie je oslabena „chybami, marnivostí a cynismem Emmanuela Macrona“. Prezident podle ní vsadil na vyobcování nenaočkovaných Francouzů, aby zakryl svá selhání během pandemie. Francouzům Le Penová slíbila, že zajistí větší bezpečnost a umožní jim rozhodnout o tom, kdo se smí usadit v zemi. Řekla, že jim chce „vrátit Francii“.
Krajně pravicové straně Národní sdružení (Rassemblement National, do roku 2018 Národní fronta), jemuž Le Penová předsedá od roku 2011, založil její otec. V roce 2017 postoupila do druhého kola prezidentských voleb, v němž ji s téměř dvojnásobným počtem hlasů porazil nynější Macron (získala 33,39 procenta). V první prezidentské kandidatuře v roce 2012 to bylo 17,9 procenta.
Původním povoláním právnička, narozená 5. srpna 1968, vystudovala práva na pařížské Sorbonně. V tomto oboru působila do roku 1998, kdy vstoupila do politiky na lokální úrovni. Strana FN (RN), která těží z protiimigračních, protievropských a protiglobalizačních nálad, pod jejím vedením uhladila vizáž a sklízela volební úspěchy na místní úrovni.
Problém s Islámským státem
Po prohře v prezidentských volbách v roce 2017 se FN (RN) ocitla v krizi, Le Penová navíc figuruje v několika soudních kauzách. V červnu 2018 jí soud EU uložil vrátit téměř 300 tisíc eur, kolem 7,3 milionu korun, která jí byla vyplacena za zaměstnávání fiktivní asistentky. A finanční audit poukázal i na útraty za nákladné večírky strany RN, při nichž teklo šampaňské proudem, přičemž strana dlužila europarlamentu více než půl milionu eur.
Další kauzou spojenou s Le Penovou je šíření fotografií zachycujících zvěrstva páchaná takzvaným Islámským státem (IS). V březnu 2018 ji začaly stíhat úřady na základě obvinění, že na konci roku 2015 umístila na Twitter tři fotografie zachycující zavraždění rukojmí IS. Reagovala tak na přirovnání její strany k IS, jež zaznělo v jednom televizním pořadu.
V březnu 2017 ji Evropský parlament zbavil imunity. Politička byla ale zvolena poslankyní francouzského Národního shromáždění a Evropský parlament opustila. Imunity ji zbavil v listopadu 2017 i francouzský parlament. Soud ji ale loni v květnu v této kauze osvobodil s tím, že záběry byly sice násilné, ale Le Penová jejich zveřejněním na Twitteru v roce 2015 neusilovala o šíření nenávisti.
Le Penová je rozvedená, v letech 2009 až 2019 žila s Louisem Aliotem, někdejším generálním tajemníkem a místopředsedou Národní fronty (FN). Má tři děti.
