Volební místnosti se Řekům otevřely v sedm hodin místního času (6:00 SEČ). Zhruba 9,6 milionu oprávněných voličů v nich bude moci odevzdat svůj hlas až do 18:00 SEČ. První odhady výsledků se očekávají záhy po ukončení hlasování. V zemi platí volební povinnost, proto se nezveřejňují údaje o účasti.
Syriza, která se ostře staví proti úsporné politice dosavadní vlády, by podle posledních předvolebních průzkumů mohla konzervativní stranu Nová demokracie premiéra Antonise Samarase porazit o šest až sedm procentních bodů. Na třetím místě by mohla skončit nová proevropská strana politického středu Potami (Řeka). Do parlamentu by se měl dostat i krajně pravicový Zlatý úsvit, komunisté a socialisté.
„Dnes řecký národ rozhoduje o tom, zda bude pokračovat tvrdá úsporná politika, nebo zda země prožije nový začátek, díky němuž budou moci lidé žít důstojně,“ řekl dobře naladěný Tsipras novinářům poté, co v Aténách dopoledne odhlasoval. „Jsem optimista, tohle bude historický den,“ dodal.
Svůj volební lístek ve městě Pylos odevzdal i premiér Samaras, který řekl, že toto hlasování podle něj „určí budoucnost naši a našich dětí“. „Dnes se rozhodujeme, zda půjdeme dopředu silní, s pocitem jistoty a sebevědomí, nebo zda se vydáme vstříc dobrodružství,“ sdělil.
Prezident Karolos Papulias, kterému v březnu končí funkční období, varoval, že Řeky čekají těžké časy a že by se měli rozhodovat s chladnou hlavou. Předčasné volby byly v zemi vypsány kvůli tomu, že parlament nebyl koncem loňského roku schopen zvolit Papuliasova nástupce.
Přes 33 procent hlasů
Páteční průzkum provedený společností GPO pro televizní stanici Mega TV přisuzoval straně SYRIZA 33,4 procenta hlasů. Samarasovi konzervativci by podle něj dostali 26,7 procenta hlasů.
Strana Nezávislí Řekové tvořená většinou odpadlíky z Nové demokracie, o které se hovoří jako o možném koaličním partnerovi strany Syriza, se pohybuje těsně nad tříprocentní hranicí nutnou pro zvolení. Nová strana bývalého socialistického premiéra Jorgose Papandrea naopak v průzkumech získává jen něco kolem procenta a půl hlasů.
V Řecku volební zákon slibuje zvláštní prémii 50 mandátů vítězné straně, přesto podle posledních průzkumů neměla Syriza jistotu, že sama získá ve 300členném jednokomorovém parlamentu většinu.
Na pokraji bankrotu
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč).
Výměnou za to ale musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně, což prohloubilo hospodářskou recesi, mělo hluboké sociální dopady a vedlo k nezaměstnanosti přesahující 25 procent. Mezi mladými je bez práce dokonce každý druhý, ekonomika se v porovnání s dobou před krizí zmenšila o čtvrtinu a průmyslová výroba klesla o třetinu. Veřejný dluh se naproti tomu zvýšil ze 146 procent HDP v roce 2010 na 175,5 procenta v loňském roce.
| Pět stran s největšími šancemi |
|---|
| Syriza Koalice radikální levice Syriza založená v roce 2004 vznikla ze spolupráce několika levicových skupin, z nichž některé měly komunistické kořeny. V roce 2007 se do čela strany na vzestupu dostal tehdy třiatřicetiletý Alexis Tsipras. K největšímu nárůstu popularity strany došlo před volbami v roce 2012, kdy profitovala z nespokojenosti Řeků kritikou úsporných opatření, spojených s mezinárodní pomocí. Od té doby však umírnila tón, hovoří o zachování eura, snaze dosáhnout odpuštění části dluhu a změkčení rozpočtových požadavků. |
| Nová demokracie Historie konzervativního uskupení Nová demokracie sahá do roku 1974, od té doby bojuje o moc se socialisty. V roce 2009, tedy v době, kdy vypluly na povrchy ekonomické problémy země, utržila do té doby vládní strana velkou porážku. ND byla proti první mezinárodní pomoci Řecku, v roce 2011 se však stala součástí kabinetu, který ji schválil. Od volebnho vítězství v roce 2012 stojí Antonis Samaras v čele koaliční vlády, prosazující fiskální disciplínu. Do voleb jde s plánem pokračovat v programu, slibuje další privatizace a snížení daní. |
| Potami Středové uskupení Potami bylo loni založeno televizním moderátorem Stavrosem Theodorakisem, na jehož osobnosti a schopnosti přitáhnout voliče staví. Lídr strany svůj vstup do politiky zdůvodnil osobní frustrací z působení tradičních partají. Chce prý zúročit to nejlepší z pravice i levice, prosazuje reformu veřejného sektoru. Prvním úspěchem byly volby do Evropského parlamentu, v nichž strana získala dva mandáty. Theodorakis je za určitých podmínek ochotný spolupracovat jak se Syrizou, tak s Novou demokracií. |
| Zlatý úsvit Krajně pravicový Zlatý úsvit byl založen v roce 1993. První úspěch měla v místních volbách v roce 2010, kampaň založila hlavně na odporu vůči imigrantům. Hlasování v roce 2012 jí zajistilo 18 zákonodárců. Rozlet strany, která chce vypovědět závazky vůči věřitelům, však v roce 2013 přerušila vražda rappera Pavlose Fyssase, do níž byla zapletena. Po následných raziích policie zadržela několik jejích členů. Šéf strany Nikos Michaloliakos a sedm dalších poslanců jsou ve vazbě, proces má být v březnu. |
| Pasok Panhelénské socialistické hnutí Pasok vzniklo v roce 1974. Po desetiletí bylo dominantní silou řecké politické scény, i když je někdy předčila Národní demokracie. V roce 2009 se Pasok dostal díky jejímu debaklu zpět na výsluní, problémy země však brzy jeho popularitu rozložily. Tehdejší premiér a šéf uskupení Jorgos Papandreu odstoupil. Jeho nástupce Evangelos Venizelos se v roce 2012 zapojil do vlády, ale rozkladu strany nezabránil, Papandreu založil vlastní partaj. Pasok se nebrání spolupráci s Novou demokracií či Syrizou. |
Program řecké Syrizy je úžasnou přehlídkou slibů, které nelze splnit
