Napětí v americko-čínských vztazích má stále hlubší ekonomické dopady pro obě strany. Společnosti ze Spojených států v asijské zemi čelí vzrůstajícím potížím, aktuálním nejkřiklavějším příkladem je omezení používání telefonů iPhone. Čínský vývoz do Spojených států významně klesá v době, kdy se Peking utápí v množství dalších ekonomických potíží. Některé americké firmy se v současné atmosféře snaží přesunout výrobu jinam, podle dalších je však nutné naučit se s Čínou vycházet.
Soupeření globálních rivalů se v poslední době upírá především k dodavatelským řetězcům, technologické převaze a odolnosti vůči špionážím. Americký prezident Joe Biden se snaží zkomplikovat Pekingu přístup k vyspělým čipům a odříznout čínské firmy od kritické infrastruktury.
Čínská vláda údery vrací. Omezuje export vzácných materiálů a minulý týden zakázala vládním úředníkům používat v práci telefony iPhone. Bloomberg navíc uvedl, že Peking plánuje tyto restrikce rozšířit na vládní agentury a státní společnosti. Tato snaha o vystrnadění cizích technologií by mohla silně poškodit pozici firmy Apple na čínském trhu, který jí přináší téměř pětinu zisků. Zákazy by se mohly dotknout až několika desítek milionů Číňanů s často nadprůměrnými příjmy.
Komentátoři podotýkají, že pokud se technologický gigant stal pouhým pěšákem v americko-čínské válce, málokterá americká firma je v Číně v bezpečí. Zdůrazňují zároveň, že Apple je v asijské velmoci významným zaměstnavatelem, který dává práci milionu osob a k dalším čtyřem milionům pracovních míst přispívá.
Restrikce tak mohou mít pro Peking i sebedestruktivní dopad v době, kdy se země potýká s tak vysokou nezaměstnaností mladých, že ji raději přestala zveřejňovat. Aktuální dění ilustruje, že ani pro jednu stranu není snadné činit kroky, které by ji zároveň nepoškodily.
Americké společnosti působící v Číně každopádně současná atmosféra silně zneklidňuje. „Šéfové si uvědomují, že je potřeba zmírnit některá rizika. Nechtějí tento trh začít ignorovat, ale každý má v tomto prostředí oči dokořán,“ řekl New York Times Myron Brilliant z poradenské firmy Dentons Global Advisors.
Seznam starostí byznysmenů je podle deníku dlouhý. V Číně se v poslední době potýkají s policejními raziemi a čelí vysokým pokutám, úřady torpedují některé dohody, omezují příhraniční přenos dat a rozsáhlý zákon o kontrašpionáži zvýšil náklady na podnikání.
Podniky s přílišnou vazbou na Čínu zároveň čelí nevoli i doma. V souvislosti s plány továrny Tesly na baterie v Šanghaji se ve Spojených státech rozhořela diskuze o tom, zda společnost není na asijské zemi příliš závislá.
Zneklidnění vzbudil například i Ford svým oznámením, že v Michiganu vybuduje výrobu akumulátorů ve spolupráci s čínskou společností CATL. Guvernér Virginie Glenn Youngkin ji označil za trojského koně čínské komunistické strany. Odmítl za Virginii soupeřit o to, aby automobilka továrnu postavila tam.
Růst nepřátelství tak vede ke stále většímu oddělování dvou ekonomik, což přispívá zadrhávání čínského hospodářského motoru. Od roku 2017 klesá import čínského zboží do USA, v současnosti je nejnižší za dvě dekády. Od Číny se odvracejí mimo jiné velké obchodní řetězce jako Walmart a Target i další společnosti.
Zatímco celkový vývoz z ní v červenci meziročně klesl o 14,5 procenta, v případě USA to bylo 23,1 procenta. V srpnu se však situace téměř vyrovnala. Čínský export šel celkově dolů o 8,8 procent, v případě Spojených států o 9,5 procenta. Peking každopádně viní z nepříznivých obchodních statistik kroky Washingtonu.
„Je to přímý důsledek amerického rozhodnutí uvalit cla na čínský dovoz, zneužívat jednostranné sankce a dále zpřísňovat kontroly vývozu. Dopadlo to na živobytí mnoha rodin a hlavní nápor nesou podniky z obou zemí,“ tvrdí podle CNBC čínský velvyslanec ve Spojených státech Sie Feng.
Statistiky však zřejmě mají omezenou výpovědní hodnotu. Washington Post podotýká, že zatímco některé čínské společnosti se odstěhovaly, aby se vyhnuly americkým clům, jiné posílají své produkty do třetích zemí na drobné finální úpravy, které zakrývají jejich čínský původ.
Ovšem i americké firmy se ve snaze o diverzifikaci dodavatelských řetězců a v obavě z vývoje stále častěji poohlížejí po jiných asijských zemích jako Indie, Thajsko či Vietnam nebo se soustředí na sousední Mexiko. Do Indie se tak přesouvá výroba iPhonů, HP zase stěhuje část produkce laptopů do Thajska, Mexika a Vietnamu.
Naklonit si země v jihovýchodní Asii na svoji stranu se snaží přímo i americká diplomacie. Příkladem je současná Bidenova návštěva ve Vietnamu, kde oznámil řadu dohod týkajících se polovodičů, letectví a infrastrukturních projektů.
Některé americké společnosti ale tvrdí, že odpoutání se od Číny není možné. Kupříkladu americký výrobce motorů Cummins má v zemi 21 továren a v Číně dosahuje pětiny zisku. „Náš úspěch v Číně vedl ke globálnímu úspěchu a k růstu pracovních míst v USA,“ řekl NYT mluvčí společnosti Jon Mills.
„Je důležité, aby Američané pochopili, že musíme najít způsob, jak s Čínou vycházet,“ zdůraznil Greg Hayes, šéf zbrojní společnosti RTX Corporation (dříve Raytheon), která v zemi vyrábí některé komponenty.
