Účtenka je na stole. Brity čekají v příštím roce nejvyšší daně za sedmdesát let

Britská libra

Britská libra Zdroj: profimedia.cz

Britský premiér Boris Johnson prosadil historické zvýšení daní. Větší částky budou odvádět zaměstnanci i zaměstnavatelé.
Britská vláda chce díky reformě v příštích třech letech vybrat navíc 36 miliard liber.
„Nikdo z nás si nepřál dostat se do situace, kdy musí zvyšovat daně. Neexistuje však snadná ani dokonalá cesta, jak získat peníze,“ uvedl britský ministr financí Rishi Sunak.
Britský premiér Boris Johnson prosadil historické zvýšení daní. Větší částky budou odvádět zaměstnanci i zaměstnavatelé.
5
Fotogalerie

Obyvatelé a firmy působící ve Velké Británii se musejí připravit na výrazné zvýšení daní. Kontroverzní návrh, jenž má platit od dubna příštího roku, překvapivě prosadila pravicová vláda, která tak chce mimo jiné začít splácet dluhy po koronakrizi. Vyšší odvody se dotknou akcionářů britských společností, ale i vysokoškolských absolventů a obyčejných lidí. 

Premiér Boris Johnson představil plán na rekordní zvýšení daní minulé úterý. Ačkoli se zprvu zdálo, že reforma v parlamentu narazí na silný odpor, dokonce i některých členů Johnsonovy Konzervativní strany, nestalo se tak. Návrh ve středu pohodlně prošel dolní sněmovnou Spojeného království (House of Commons). Podpořilo jej 319 poslanců, proti bylo 248.

Jak připomíná agentura Bloomberg, daňové zatížení občanů a firem v ostrovním státě dosáhne na jaře nejvyšší hodnoty od roku 1955, kdy se začalo evidovat. Zaměstnanci i zaměstnavatelé mají odvádět o 1,25 procenta více na sociálním a zdravotním pojištění. O stejnou sazbu vzroste také daň z dividend.

Deník Financial Times například vypočítal, že pokud se čerstvému absolventovi britské univerzity v roce 2022 zvedne mzda o tisíc liber, zhruba třicet tisíc korun, bude muset ze svého přídavku odvést téměř polovinu do státní kasy. 

Johnsonův kabinet by tak měl v následujících třech letech vybrat na daních 36 miliard liber, tedy přes bilion korun navíc. Z toho přibližně sedmnáct miliard liber mají zaplatit podniky a jejich zaměstnanci na vyšších odvodech za pojištění. 

Získané peníze chce premiér využít na zalepení dluhů ve státním rozpočtu. Část má ovšem jít rovněž na pomoc pandemií zasaženému veřejnému zdravotnictví (NHS) a na různé sociální programy. „Sociální péči musíme zaplatit z daní, nikoli z půjček,“ prohlásil premiér během středečního hlasování v parlamentu. 

Ačkoli odborníci považují hladký průchod návrhu dolní sněmovnou za Johnsonův velký politický úspěch, premiérův krok má také zástupy hlasitých odpůrců. Mnozí se podivují, že se změnou přichází právě konzervativní vláda, která by měla daně spíše snižovat – zvláště když Johnson před volbami v roce 2019 sliboval, že povinné odvody zvyšovat nebude.

Opoziční labouristé nebo severoirská Demokratická unionistická strana návrh označili za „zpátečnický“ a „nespravedlivý“. Tvrdí, že daňová zátěž dopadne zejména na lidi s nižšími příjmy a mladou generaci. Slibovaná podpora NHS, které má z balíčku dostat 5,4 miliardy liber, se jim současně zdá nedostatečná.   

Ke kritice se připojil i Johnsonův exporadce Dominic Cummings a řada zástupců britského byznysu. „Zvýšení příspěvků na zdravotní pojištění může zastavit růst počtu pracovních míst v absolutně nevhodné době,“ varuje Suren Thiru z Britské hospodářské komory.   

„Nikdo z nás si nepřál dostat se do situace, kdy musí zvyšovat daně. Neexistuje však snadná ani dokonalá cesta, jak získat peníze,“ uvedl britský ministr financí Rishi Sunak a poukázal na to, že až sedmdesát procent z vybrané částky připadne na jedno procento nejbohatších podniků. 

Británie se svým rozhodnutím každopádně stává první velkou světovou ekonomikou, která začne splácet vysoký účet za pandemii. Další státy ji zřejmě budou brzy následovat. Metody se ale mohou lišit. Bloomberg připomíná, že americký prezident Joe Biden pravděpodobně bude chtít získat prostředky navíc od amerických miliardářů a šéf kanadské vlády Justin Trudeau podpořil vyšší zdanění bank.

Skotské referendum za nezávislost zůstává ve hře

  • Ve stínu nekončící pandemie a hlasování o daňové reformě se v Británii stále chystá nové referendum o skotské nezávislosti.
  • Skotská premiérka Nicola Sturgeonová (Skotská národní strana) počítá s tím, že by se další plebiscit měl uskutečnit na konci roku 2023.
  • Premiér Boris Johnson nicméně vytrvale odmítá dát ke konání referenda souhlas. 
  • Problémem může být také fakt, že výsledek hlasování by byl velice nejistý. Na základě nejčerstvějších průzkumů zveřejněných v pátek je poměr zastánců a odpůrců samostatného Skotska zcela vyrovnaný.