V bojích na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022 zahynulo okolo 150 tisíc ruských vojáků. V rozhovoru s nezávislým ruským listem Novaja Gazeta Jevropa to řekl francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné. Rusko údaje o počtu svých padlých nezveřejňuje.
Sledujte online zpravodajství.
Důležité události posledního dne:
- Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že je ochoten diskutovat o použití francouzských jaderných hlavic jako součásti evropské obrany proti hrozbám z Ruska. „Jsem pro otevření této debaty, která musí zahrnovat protiraketovou obranu, odpalování zbraní dlouhého doletu, jaderné zbraně pro ty, kteří je mají, nebo kteří mají na své půdě americké jaderné zbraně,“ řekl Macron v rozhovoru.
- Rusko ohlásilo dobytí vesnice Semenivka, která se nachází nedaleko města Avdijivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany také sdělilo, že jeho jednotky obsadily výhodnější pozice na některých místech frontové linie.
- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině bránící se už třetím rokem ruské ozbrojené agresi. Zelenskyj na tiskové konferenci se šéfem NATO zdůraznil, že situace na bojišti závisí na rychlosti dodávek munice.
Výcvik ukrajinských vojáků na letouny F-16 v Dánsku
Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje?
Více: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Babiš: Nekritizuji pomoc Ukrajině, ale netransparentnost muniční iniciativy
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že nekritizuje pomoc Ukrajině, ale netransparentnost aktuální české muniční iniciativy, kterou vnímá především jako obří PR akci. Babiš to napsal v odpovědi na dopis ministryně obrany Jany Černochové (ODS), ve kterém bývalému premiérovi vyčítala útoky na muniční iniciativu. ČTK má Babišův dopis s pátečním datem k dispozici, vyjádření ministerstva obrany ČTK shání.
Černochová v úterním dopisu Babišovi napsala, že jeho nepodložené útoky veřejně poškozují Česko. Dopisem chtěla připomenout, že otázky obrany a bezpečnosti ČR mají zůstat stranou od politického boje. Babiš se podle ní snaží vyvolat dojem, že iniciativa je nějakým podvodem, aby získal hlasy voličů SPD a "dalších extrémních proudů". Iniciativa je přitom ojedinělou formou pomoci Ukrajině, dodala.
Babiš ve své odpovědi napsal, že hnutí ANO nikdy nezpochybnilo pomoc Ukrajině. "Stejně tak jsme nikdy nezpochybnili, že Rusko je jasný agresor, a opakovaně jsme také tento jeho teroristický akt jednoznačně odsoudili," uvedl. Hnutí však považuje muniční iniciativu za netransparentní, dodal. "Vnímám ji především jako obří PR akci," uvedl. Pokud by bylo hlavním cílem skutečně Ukrajině pomoci, nemluvilo by se o této aktivitě od února, ale až po doručení pomoci, napsal předseda ANO.
Po Černochové žádá odpovědi například na otázky, kolik české daňové poplatníky munice stála, případně proč vláda nákupy neuskutečňuje přes státní podniky. "Jaká byla hrubá marže na každém dělostřeleckém granátu? Jak zaručíte, že obchodníci se zbraněmi mají přiměřený zisk a nezneužívají situace válečného stavu?" ptá se. Zajímá se i o to, zda bude munice repasovaná v ČR a převážená přes české území.
Úlomky z dronů zranily v ukrajinském Charkově tři lidi, říká gubernátor
Trosky ze sestřeleného ruského bezpilotního letounu zasáhly dnes brzy ráno civilní cíle v druhém největším městě Ukrajiny, Charkově. Zranily tři lidi a způsobily požár v kancelářské budově. Podle agentury Reuters to na sociální síti Telegram uvedl šéf místní oblastní správy Oleh Syněhubov.
Podle Syněhubova nyní v nemocnici ošetřují třináctileté dítě a ženu. Další ženě se dostalo ošetření na místě. Na místo se dostavily záchranné složky. Nyní dostávají požár pod kontrolu, sdělil Syněhubov.
Jakkoli Moskva tvrdí, že ruská vojska neútočí na civilní cíle, Charkov a okolí patří k pravidelně ostřelovaným a bombardovaným místům. V poslední době se intenzita útoků zvýšila.
Na Ukrajině už zahynulo 150 tisíc ruských vojáků, uvedl francouzský ministr
V bojích na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022 zahynulo okolo 150 tisíc ruských vojáků. V rozhovoru s nezávislým ruským listem Novaja Gazeta Jevropa to řekl francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné. Neupřesnil ale, na čem tento údaj zakládá.
„Vojenské selhání Ruska už nastalo. Odhadujeme ruské vojenské ztráty na 500 tisíc včetně 150 tisíc mrtvých,“ uvedl Séjourné. „K čemu to všechno je? Dá se to shrnout dvěma slovy: k ničemu,“ řekl ministr země, která spolu s dalšími západními státy diplomaticky, vojensky i finančně podporuje Kyjev.
Séjournéův odhad je o něco nižší než ten, který v únoru předložil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, uvádí agentura AFP. Ten hovořil o smrti 180 tisíc ruských vojáků. Británie na konci minulého měsíce odhadovala, že na Ukrajině bylo zabito nebo zraněno asi 450 tisíc Rusů.
Moskva nezveřejnila žádné informace o počtu mrtvých a zraněných v rámci své armády od září 2022, kdy hovořila o 6000 zabitých.
Pokud jde o ukrajinskou stranu, Zelenskyj v únoru hovořil o 31 tisících mrtvých ukrajinských vojácích. Podle četných západních bezpečnostních zdrojů však i Kyjev své vojenské ztráty do značné míry veřejně podhodnocuje, píše AFP.
Gazprom žádá ruský soud, aby zakázal ČEZ arbitrážní řízení v Ženevě
Ruská plynárenská společnost Gazprom Export požádala ruský arbitrážní soud, aby zakázal české energetické skupině ČEZ pokračovat v řízení u mezinárodního arbitrážního soudu v Ženevě. Informovala o tom ruská tisková agentura TASS. Gazprom Export je exportní divizí ruské státní plynárenské firmy Gazprom.
ČEZ loni v únoru zahájil proti Gazpromu v Ženevě arbitrážní řízení z důvodu krácení dohodnutých dodávek plynu, od ruského podniku žádá náhradu škody za více než miliardu korun. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
Agentura TASS už minulý týden s odvoláním na soudní spisy informovala, že Gazprom u ruského soudu zažaloval společnost ČEZ, Západoslovenskou energetiku a rakouskou energetickou firmu OMV. Neposkytla však o těchto žalobách žádné podrobnosti. Agentura Reuters v souvislosti s těmito žalobami uvedla, že Gazprom a některé další ruské společnosti se snaží své arbitrážní spory přesunout ze zahraničí do Ruska.
Lipavský: Záměrný útok ze strany Ruska měl ohrozit bezpečnost a stabilitu ČR
Záměrný útok ze strany Ruska měl za cíl vážně ohrozit bezpečnost a stabilitu České republiky. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) to uvedl poté, co dnes jeho resort informoval o tom, že některé české instituce byly od loňska cílem útoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Podle Lipavského o zapojení GRU není pochyb.
Rakušan: Počet kyberútoků na českou infrastrukturu je ve vyšších desítkách
Česko zaznamenává zvýšené aktivity Ruska v oblasti kyberútoků a kyberšpionáže již delší dobu, registruje vyšší desítky útoků na infrastrukturu. Na možné cíle však ČR důsledně dohlíží a například s Německem si denně vyměňuje informace. O většině hrozeb se veřejnost nedozví, jsou zlikvidovány již v počátcích. Novinářům to dnes po setkání s německou ministryní vnitra Nancy Faeserovou řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Rakušan potvrdil, že kyberútoky opravdu způsobuje ruská vojenská rozvědka GRU. „Pokud se podíváme na ministerstvo vnitra, tak různé útoky na naše složky nebo na naše systémy jako takové jsou v různé míře na denní bázi,“ uvedl ministr.
Severoatlantická aliance vyjádřila solidaritu ČR a Německu po zprávách o kyberútocích spojovaných s Ruskem. Útoky na demokratické instituce odsoudila.
Česko s partnery odsoudilo aktivity ruského státního aktéra APT28, který dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích, uvedlo ministerstvo zahraničí. Celý článek najdete tady.
FSB tvrdí, že v Rusku zneškodnila sabotéra ukrajinské vojenské rozvědky
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že „zneškodnila“ sabotéra ukrajinské vojenské rozvědky, jenž přijel přes Litvu do Ruska páchat „teroristické útoky“ na vojenská a energetická zařízení v Moskevské a Leningradské oblasti. Napsala to dnes agentura TASS. Podle agentury Reuters FSB uvedla, že muže zabila. Kyjev se k případu dosud nevyjádřil.
Občan Ruské federace narozený v roce 1976 na příkaz ukrajinské vojenské rozvědky HUR plánoval sérii teroristických útoků na ruském území, tvrdí tiskové oddělení FSB. Ruští agenti ho prý objevili ve skrýši v Leningradské oblasti. „Při zatýkání kladl ozbrojený odpor pomocí střelných zbraní a byl zneškodněn,“ dodala ruská tajná služba.
Orbán: Pokud válka na Ukrajině bude pokračovat, zvýší Maďarsko výdaje na obranu
Maďarsko zvýší výdaje na obranu, pokud válka na Ukrajině bude pokračovat i příští rok. Dnes to ve státním rozhlasu Kossuth Rádió řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Loni Maďarsko vydalo na obranu přes 2,4 procenta, tedy více než dvě procenta stanovená dohodou států NATO.
„Pokud se válka (na Ukrajině) protáhne do roku 2025, pak úroveň výdajů na armádu z let 2023 až 2024 nebude dostatečná a bude třeba ji zvýšit,“ řekl Orbán a dodal, že vláda pak bude mít méně prostředků na jiné účely.
Londýn nemá námitek, pokud Ukrajina jím dodané zbraně použije na ruské území
Londýn nemá námitek, pokud Ukrajina jím dodané zbraně použije na ruské území. Agentuře Reuters to řekl britský ministr zahraničí David Cameron, který ve čtvrtek navštívil Kyjev. Ukrajině, která se už přes dva roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, přislíbil ročně vojenskou pomoc ve výši tří miliard liber (přes 87 miliard korun) po dobu, po kterou to bude potřeba.
„Budeme dávat tři miliardy liber každý rok tak dlouho, jak dlouho to bude nutné,“ uvedl šéf britské diplomacie a dodal, že některé poskytnuté vojenské vybavení mířilo na Ukrajinu v době, kdy tam byl na své návštěvě.
AP: Pošlete rakety Patriot, naléhají po ruských útocích ukrajinští energetici
Oleh, šéf technického oddělení ukrajinské elektrárny, která se opakovaně stala terčem ruského útoku, má jasnou odpověď na otázku, co těžce zkoušený ukrajinský energetický sektor nejvíce potřebuje: "Patrioty." Ukrajinští energetici se snaží opravovat škody způsobené zesilujícími ruskými vzdušnými útoky, jejichž účelem je zdemolovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, podkopat ekonomiku a podlomit morálku společnosti. Obávají se, že nezvládnou zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu nedodají systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly překazit snahy Rusů napáchat další škody na beztak poničených elektrárnách, napsala agentura AP.
Ukrajinec byl v Rusku odsouzen na 25 let za špionáž
Ruský vojenský soud odsoudil k 25 letům vězení ukrajinského občana Serhije Karmazina (podle ruských zdrojů Sergeje Karmazina) jako agenta ukrajinské tajné služby SBU, který se dopustil špionáže, diverze a přípravy teroristického útoku v okolí Moskvy. Oznámila to ruská státní tisková agentura TASS. Karmazin podle serveru The New Voice of Ukraine zapálil železniční zařízení v okolí Moskvy, ale SBU spolupráci s ním popřela a upozornila, že tento muž byl na seznamu válečných zajatců.
Proces se šestačtyřicetiletým Karmazinem začal 1. března a odehrál se s vyloučením médií a veřejnosti, protože se podle soudu projednávaly i „přísně tajné“ informace. Z trestu si má šest let odpykat ve vězení a 19 let v trestanecké kolonii s nejpřísnějším režimem. Kromě toho mu soud uložil pokutu ve výši 700 tisíc rublů (asi 180 tisíc korun). Proti rozsudku se ještě může odvolat.
Podle ruské tajné služby se na zverbování Ukrajince a jeho vyslání do Ruska podílely také tajné služby Polska a Lotyšska. Během výslechu muž údajně uvedl, že se v listopadu 2022 rozhodl odjet do Polska, kde jej zverbovali spolupracovníci polské tajné služby a SBU, prý tím, že vyhrožovali likvidací jeho dcery. Byl tak nucen plnit pokyny SBU, která jej nejprve poslala do Lotyšska a poté do Ruska, aby si zde vyřídil doklady a získal ruské občanství a práci. V Rusku pak na pokyn svého nadřízeného ze SBU zapálil dvě signalizační zařízení na trati Podolsk-Grivno v Moskevské oblasti, napsala TASS.
Karmazin byl podle stanice Radio Svobodna nejprve obviněn ze sabotáže a uvězněn ve vyšetřovací vazbě, přičemž nedostal obhájce.
Vývoz pšenice a kukuřice z Ukrajiny v nadcházející sezoně kvůli slabé úrodě klesne skoro o čtvrtinu, řekl náměstek ministra zemědělství.
Macron: Kdyby Rusko prolomilo frontu, je možné vyslat na Ukrajinu vojáky
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s týdeníkem The Economist opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu. Stát by se tak podle něj mohlo v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev o pomoc požádal. O rozhovoru informuje agentura AFP.
„Pokud by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala ukrajinská žádost - což dnes není ten případ - měli bychom si legitimně tuto otázku (o pomoci) položit,“ nechal se slyšet Macron, který se podobně vyjádřil už několikrát.
