Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti je nutné platit alespoň minimální měsíční zálohu na sociálním pojištění. Pro rok 2018 se přitom minimální záloha zvyšuje o 128 korun.
OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí měsíční zálohu na sociálním pojištění zaplatit vždy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Výše měsíční zálohy závisí na dosaženém hrubém zisku v minulém období.
Poprvé se nová měsíční záloha platí za měsíc, ve kterém je odevzdán přehled o příjmech a výdajích za minulý rok. Vždy však musí být placena alespoň minimální měsíční záloha, která se platí i v prvním roce při zahájení samostatné výdělečné činnosti. OSVČ tedy odvádí na sociálním pojištění stejně vysokou měsíční zálohu od podání přehledu o příjmech do podání přehledu o příjmech a výdajích za další rok.
Minimální měsíční záloha v roce 2018
Měsíční částka minimální měsíční zálohy pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnosti se vypočítává ze čtvrtiny průměrné mzdy. Sazba sociálního pojištění činí 29,2 procenta. Průměrná mzda se vypočítává ze součinu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016 a příslušného koeficientu. Dle nařízení vlády schváleného dne 25. září 2017 je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016 ve výši 28 250 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016 činí 1,0612.
- Průměrná mzda činí tedy částku 29 979 Kč (28 250 Kč x 1,0612 Kč). Čtvrtina průměrné mzdy je tedy 7 495 Kč a minimální měsíční záloha na sociálním pojištění činí 2 189 Kč (29,2 % z 7 495 Kč).
Minimální měsíční záloha se meziročně opět zvýšila, v přiložené tabulce máme uvedenu minimální měsíční zálohu od roku 2013.
| Rok | minimální měsíční záloha |
| 2018 | 2 189 Kč |
| 2017 | 2 061 Kč |
| 2016 | 1 972 Kč |
| 2015 | 1 943 Kč |
| 2014 | 1 894 Kč |
| 2013 | 1 890 Kč |
Praktický příklad 1)
Paní Nováková zahájí v únoru 2018 hlavní samostatnou výdělečnou činnost. V prvním roce bude platit minimální měsíční zálohy na sociálním pojištění. Poprvé zaplatí měsíční zálohu za únor do 20. března ve výši 2 189 Kč.
Praktický příklad 2)
Živnostník pan Beneš platil v roce 2017 minimální měsíční zálohy na sociálním pojištění ve výši 2 061 Kč. Pan Beneš odevzdá v březnu 2018 přehled o příjmech a výdajích za rok 2017. Hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) pana Beneše bude činit 160 000 Kč. Záloha dle skutečně dosaženého hrubého zisku ve výši 1 947 Kč (160 000 Kč x 50 % x 29,2 %: 12 měsíců) je nižší než minimální měsíční záloha, a proto poprvé za březen 2018 zaplatí pan Beneš novou minimální zálohu ve výši 2 189 Kč. Až do podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2017, tedy za leden a únor 2018, bude pan Beneš ještě platit minimální měsíční zálohu pro rok 2017 ve výši 2 061 Kč.
Při vyšších příjmech se nic nemění
OSVČ s vyššími zisky, které platí vyšší měsíční zálohu, než je minimální měsíční záloha, budou platit na sociálním pojištění pořád stejně. Sazba sociálního pojištění se nemění. Roční sociální pojištění pro rok 2018 činí 29,2 procenta z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu, vždy však musí být sociální pojištění vypočteno alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Praktický příklad 3)
Podnikatel Kratochvíl dosáhl za rok 2016 hrubého zisku ve výši 500 000 korun. Od odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016 platí v roce 2017 měsíční zálohu ve výši 6 084 Kč (500 000 Kč x 50 % x 29,2 %: 12 měsíců). Protože pan Kratochvíl dosáhne stejného hrubého zisku ve výši 500 000 Kč i za rok 2017, tak bude pan Kratochvíl platit měsíční zálohu ve výši 6 084 korun i během roku 2018 po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2017.
