Onemocnět můžete kdykoliv a vždy je to nepříjemné. Nejen proto, že vypadnete z pracovního i společenského života, ale hlavně se výrazně sníží vaše příjmy. Proto je dobré vědět, na co máte nárok, na co si dát pozor, jaké příspěvky můžete od státu dostat a jaká práva má váš zaměstnavatel.
Dostat neschopenku není většinou věcí svobodné volby, zkrátka vás obvykle nemoc či úraz přinutí navštívit lékaře a ulehnout. Nezáleží na tom, co se vám stalo, jestli máte rýmu, zlomenou nohu či rakovinu.
Podmínky nemoci se řídí jednotnými pravidly určenými zákonem, který také určuje, na co máte jako práce neschopní nárok, co nesmíte, co si může dovolit váš zaměstnavatel i jak vysokou finanční náhradu dostanete. Podívejme se na to podrobněji, abyste byli v obraze a nikdo vás nemohl ošidit nebo neprávem vyhodit z práce.
Neschopenka ve zkušební době
Onemocnět ve zkušební době je pro většinu lidí noční můrou – mají strach, že jakmile si vezmou neschopenku, dostanou v novém zaměstnání výpověď. Je to možné? Nebo jde jen o planý poplach? V první řadě si řekněme, že neschopenku si můžete vzít kdykoliv, třeba hned druhý den v novém zaměstnání.
Vaše zkušební doba se následně prodlužuje o tolik dní či týdnů, kolik trvala vaše pracovní neschopnost. Což je logické, protože toto období slouží k tomu, aby si vás zaměstnavatel otestoval, stejně jako vy máte čas na posouzení nové práce – zkrácení zkušební doby kvůli nemoci by bylo pro obě strany kontraproduktivní.
Náhradu mzdy v době nemoci dostanete i v novém zaměstnání, stejně jako nemocenskou, kterou od patnáctého dne vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení (pokud nelze výši dávek vypočítat z vašeho aktuálního zaměstnání, berou se v potaz vaše předchozí průměrné výdělky).
A jak je to s výpovědí? Běžně ji v pracovní neschopnosti ani kvůli ní dostat nemůžete. Jenže ve zkušební době vám zaměstnavatel nemusí dát přímo výpověď, stačí mu s vámi jednoduše zrušit pracovní poměr (což můžete udělat i vy). Takže pokud onemocníte, nesmí vás sice propustit v prvních čtrnácti dnech, ale patnáctý den vám jednoduše může zaslat dopis s oznámením o zrušení pracovního poměru – a nepomůže vám ani to, že si ho nepřevezmete.
Náhrada mzdy a nemocenská
Málokdo se v případě nemoci orientuje v tom, kolik peněz má vlastně dostat. Většina z nás ví, že za první tři dny nemoci vám nezaplatí nikdo nic. Výjimkou je pouze nařízení karantény, kdy peníze dostáváte již od prvního dne. Od čtvrtého do čtrnáctého dne vám pak náhradu mzdy vyplácí aktuální zaměstnavatel. Kolik peněz to je? Platí, že náhradu mzdy dostanete jen za dny, kdy jste měli pracovat, přičemž průměrně jde o vyšší částky než jsou nemocenské dávky.
Od patnáctého dne dostáváte nemocenské dávky, které vyplácí správa sociálního zabezpečení. Dávky můžete dostávat maximálně po 380 kalendářních dnů, a abyste na ně měli nárok, musí za vás zaměstnavatel platit nemocenské pojištění (nebo si ho musíte platit sami). Pokud vám během nemoci skončí pracovní poměr, máte nárok na nemocenské ještě sedm dní po jeho skončení (jde o takzvanou ochrannou lhůtu).
Pokud si pracovní neschopnost zaviníte sami, na žádné dávky nárok nemáte. Poloviční dávky dostanete zase v případě, že si pracovní neschopnost přivodíte při rvačce, v opilosti, po požití omamných látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu.
Jak se vypočítá nemocenská
Nemocenské dávky stanovuje stát na základě vaší hrubé mzdy, konkrétně jde o 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. Dávku si můžete vypočítat i sami pomocí internetové kalkulačky.
Podstatný je ale výpočet denního vyměřovacího základu, kdy se váš veškerý započitatelný příjem z posledních 12 měsíců vydělí počtem kalendářních dnů z tohoto období. Výsledek pak ještě podléhá takzvané redukci, která má tři hranice. První redukční hranice činí 942 Kč, druhá redukční hranice je 1 412 Kč, třetí redukční hranice je 2 824 Kč.
Dlouhodobá nemoc a lístek na peníze
Zatímco při krátkodobé nemoci nemusíte nic moc řešit a peníze vám od státu chodí automaticky, při dlouhodobé nemoci je tomu jinak. Měsíc co měsíc musíte navštěvovat svého ošetřujícího lékaře, který vám vystavil neschopenku, a ten vám vypíše takzvaný Průkaz o trvání pracovní neschopnosti neboli lístek na peníze.
Nejde přitom o součást neschopenky, tento doklad je potvrzením, že vaše pracovní neschopnost stále trvá a máte nárok na nemocenské dávky i za právě uplynulý měsíc. Doklad je třeba předat zaměstnavateli, který ho pošle správě sociálního zabezpečení. A co když zapomenete a lístek si nevyzvednete? O dávku nepřijdete, stačí zajít k lékaři a úřad vám peníze vyplatí zpětně.
Výpověď po dlouhodobé nemoci
Jste-li mimo pracovní proces déle než osm týdnů, zaměstnavatel z toho nejspíš nebude příliš nadšený. Mnoho lidí se dlouhodobé neschopnosti bojí, protože mají strach z následné výpovědi. Ale tu bezdůvodně nemůžete dostat. Jakmile nastoupíte zpět do práce, máte nárok pracovat na téže pozici jako dřív – na hůře hodnocené místo vás zaměstnavatel smí přesunout, jen pokud vaše předchozí již neexistuje. Výpověď vám zase smí dát jen v případě, že pro vás nedokáže sehnat žádnou práci. Nikoliv však kvůli vaší nemoci.
Pokud vás zaměstnavatel chce vyhodit kvůli dlouhodobé absenci, musí vás po návratu z neschopnosti poslat na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku (po více než osmi týdnech nemoci je to povinné), kde se ověří vaše zdravotní způsobilost k práci. Teprve pokud lékař uzná, že nejste zdravotně způsobilí, je nutné také uvést proč (zda jde o nemoc z povolání, následek pracovního úrazu nebo zda to s vaší prací nesouvisí). Zaměstnavatel vás pak musí přesunout na jinou, vhodnou pozici, nebo s vámi může pracovní poměr rozvázat, pokud pro vás vhodné místo nemá.
Pozor na kontroly
Mnoho lidí v pracovní neschopnosti nedodržuje režim a vycházky a využívají volna k různým účelům. Je to ale velmi rizikové. Kontrolu na vás totiž může poslat jak zaměstnavatel, tak Česká správa sociálního zabezpečení. Ta jich každoročně provede kolem 150 tisíc, přičemž zhruba 3 000 nemocných „neprojde“. V první řadě se musíte zdržovat na adrese uvedené v neschopence. Ve druhé řadě musíte dodržovat vycházky, pokud je máte.
Pakliže vás kontrola nezastihne, případně nemáte označený zvonek či dveře bytu a nedokážete následně lékaři i úřadu doložit opodstatněnost své nepřítomnosti, koledujete si o sankce. V první řadě jde o krácení nemocenských dávek, o které v případě opakovaných prohřešků můžete přijít zcela (a to až na 100 dnů). Zároveň můžete dostat pokutu až do výše 20 000 korun. Pokud porušení v prvních čtrnácti dnech nemoci zjistí kontrola od zaměstnavatele.
