Čeští držitelé bitcoinu se upínají na poslance. Mají rozhodnout o stejném danění kryptoměn a akcií

Současné nastavení pravidel je podle těch, kteří by změnu přivítali, paradoxní. Zatímco v případě investice do bitcoinu přes derivát v podobě burzovně-obchodovaného fondu (ETF) po uplynutí tří let od investice odpadá povinnost dosažené zisky zdanit, u přímého nákupu virtuální mince například přes kryptoburzu tento takzvaný časový test neplatí.

Aktuálně proto musejí držitelé krypta danit každou směnu virtuální měny alespoň patnácti procenty, pokud by při ní vydělali na rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou kryptomincí. U akcií nebo ETF navíc platí kromě časového i takzvaný hodnotový test, který osvobozuje od daňové povinnosti příjmy do sta tisíc korun.

Podle pozměňovacího návrhu skupiny poslanců, který už zdárně prošel rozpočtovým výborem sněmovny, by tak od roku 2025 mohl platit časový a hodnotový test i pro kryptoměny držené například v hardwarové peněžence. Hlasování ve třetím čtení může přijít na řadu už tento týden. Návrh má podporu nejen vládních poslanců, ale i některých zákonodárců z opozičních stran.

VIDEO: Kdo si myslí, že z deficitu 400 miliard uděláme nulu bez ohrožení růstu, neví, o čem mluví, řekl premiér Fiala v pořadu FLOW.  

FLOW: Rozhovor s Petrem Fialou • Zdroj: e15

„Investice do kryptoaktiv by měly mít stejný daňový režim jako pořízení cenných papírů, protože se etablovala investiční funkce virtuálních měn,“ vysvětluje jeden z předkladatelů návrhu Marek Novák (ANO).

„Do budoucna mohou kryptoaktiva tvořit klíčovou složku finančních trhů. Jejich prostřednictvím je totiž možné dostat kapitál i k malým a středním podnikům. Investoři by tak neměli být daňově penalizováni za to, jakou právní formu investice zvolí,“ dodává Novák.

Podle informací e15 ale mají někteří jeho straničtí kolegové vůči návrhu výhrady s ohledem na možné snížení rozpočtových příjmů. Kriticky jej vnímá také Generální finanční ředitelství, které ale zároveň prostřednictvím své tiskové referentky Kláry Křehlové přiznává, že nedokáže vyčíslit daňové příjmy státní pokladny z prodeje kryptoměn ze strany fyzických osob.

Finanční správa přesto tvrdí, že srovnání pravidel danění kryptoaktiv a cenných papírů by mělo pro Česko poměrně fatální následky. „Klíčové je, že podle našeho právního prostředí jde o zcela jiný druh aktiv se zcela jinou právní i ekonomickou povahou a jiným dosahem,“ zní stanovisko šéfky finanční správy Simony Hornochové. „Zcela nelogickým následkem přijetí navrženého osvobození kryptoaktiv by bylo zrušení zdanění příjmů fyzických osob z běžného poskytování služeb, pokud by byly hrazeny kryptoaktivy, a to do výše 40 milionů korun na osobu a rok,“ uvedla konkrétní, podle ní problematický příklad Hornochová.

A co platba bramborami, oponuje právník

„V době, kdy finanční správa stále častěji zaznamenává napříč republikou snahy o ,legalizaci‘ nezdaněných příjmů z minulosti, osvobození by zcela devalvovalo zákonnou úpravu v oblasti prokazování původu majetku,“ varuje dále Hornochová a přidává ještě jeden argumant: „Oblast kryptoaktiv je v Česku aktuálně poznamenaná tím, že v rovině obecného práva nemáme dostatečně zakotvenou jejich právní povahu.“

S jejím pohledem ale nesouhlasí někteří odborníci. „Pokud existuje osoba, která drží nezdaněných 40 milionů korun v hotovosti a chce je dostat ,do oběhu‘, musí již dnes projít některým z bodů systému proti praní špinavých peněz, typicky v bance nebo na kryptoburze, které se budou na původ prostředků dotazovat,“ reaguje šéf právní a poradenské kanceláře SMPL Kirill Juran. Podle něj zavedení časového testu nevyjme ze zdanění poskytnuté služby ani teoreticky. „A je jedno, jestli budou hrazeny ve státní měně, akciích, kryptoměnách nebo bramborách,“ dodává Juran.

Podle České kryptoměnové asociace (ČKMA), která ve prospěch zavedení časového a hodnotového testu na kryptoměny spustila na svých stránkách a sociálních sítích kampaň, argumenty o možném zneužívání daňového osvobození zisků z krypta nabourává i způsob fungování virtuální měn, respektive jejich pomyslné účetní knihy.

„Blockchain, decentralizovaná veřejná databáze kryptoměnových transakcí, umožňuje maximální průhlednost transakcí, což poskytuje velmi efektivní nástroj pro zjištění původu aktiv. Na rozdíl od hotovosti je jejich historie vždy veřejně dostupná,“ diví se námitkám finanční správy předseda ČKMA František Vinopal a dodává, že v českém právním řádu navíc postupně přibývají pravidla o spolupráci členských států Evropské unie v oblasti daní se zaměřením právě na oblast kryptoaktiv.

Podle Vinopala by díky blockchainu nemělo být složité určit, zda konkrétní transakce s virtuální měnou hodnotový a časový test splňují. Pro potřeby vyplnění daňového přiznání by například kryptoburzy mohly vydávat osvědčení, že s konkrétní virtuální „minci“ její uživatel tři roky nijak nenakládal, případně by se to dalo dokázat použitím speciálních programů určených pro analýzu záznamů v blockchainu. Ostatně na schopnosti analyzovat bitcoinový blockchain už vybudovaly svůj byznys některé zahraniční firmy, jako například Chainalysis. Hornochová se však obává prakticky nemožného dokazování při daňovém řízení hlavně u těch virtuálních měn, které nejsou na trhu obvyklé.

„Česko by navíc s takovými pravidly a časovým testem na akcie a bitcoin nebylo jediné v Evropě,“ připomíná Štěpán Uherík, finanční ředitel českého holdingu SatoshiLabs, který vyrábí mimo jiné kryptopeněženky Trezor. V Německu nebo Portugalsku jsou bitcoin a spol. daňově osvobozeny už po jednom roce držení.

Nálož regulace ještě přijde

Z pohledu českého kryptobyznysu ale není nastavení daňových pravidel pro bitcoin a spol. jedinou důležitou legislativou, která zdejší fungování virtuálních měn a na ně navázaného podnikání ovlivní. Návrh na změnu danění kryptoměn je součástí balíku opatření, který do české legislativy zavádí komplexní evropskou kryptoregulaci s názvem Markets in Crypto Assets (MiCA) a Česká republika by ji kvůli souladu s ostatními státy Evropské unie měla schválit do konce roku.

MiCA bude mimo jiné vyžadovat, aby poskytovatelé služeb spojených s virtuálními měnami získali licenci České národní banky nebo Finančního analytického útvaru. Tím podle právníka Jurana mimo jiné odpadnou případné výkladové problémy s postavením kryptoměn v českém právním řádu, které vadí finanční správě. Zároveň je právě tato chystaná regulace kryptobyznysu okolností, kterou narovnání pravidel pro danění zisků z krypta a cenných papírů obhajoval i ředitel sekce pro daně a cla na ministerstvu financí Stanislav Kouba na zářijovém jednání sněmovního rozpočtového výboru.