Ryor v pandemii zachránil antimikrobiální gel s vůní okurky | E15.cz

Zachránil nás antimikrobiální gel s vůní okurky, říká šéfka kosmetické firmy Ryor

Martina Patočková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Výroba i prodej kosmetiky patří za loňský rok k nejpostiženějším segmentům trhu. Rtěnky ani make-up kvůli nutnosti nosit po většinu roku roušky příliš neletí, byznysu neprospívá ani častá práce z domova. Rodinná kosmetická firma Ryor přesto dokázala loni zvýšit tržby o šest procent. Zároveň je firma hrdá, že nepropouštěla. „I kdyby Ryor už peníze neměl, rozhodly jsme se s mámou je poslat spolupracovníkům ze svých účtů. Máme skvělý tým a nechceme, aby se rozpadl,“ říká dcera zakladatelky a majitelky Ryoru Jana Štěpánková, která dnes firmu vede.

Kategorie „beauty“ šla loni na jaře i v dalších měsících velmi dolů. Vy jste propad nepocítili?

Máme za loňský rok šestiprocentní nárůst obratu na 133 milionů korun a víme, že jsme jedni z mála z kosmetického oboru. Tím, že jsme rodinná firma, jsme hodně pružní, není problém do týdne překopat plán. Na jaře se začínalo hodně s živými vysíláními, my s nimi začali už v roce 2019. Fanouškovskou základnu jsme tedy měli a jen jsme pokračovali.

Obchody jste ale na jaře museli zavřít?

Sice jsme na jaře na měsíc a půl zavřeli, ale pak jsme na zkrácený čas otevřeli. Nemáme totiž a nikdy jsme nechtěli mít prodejny v obchodních centrech, zatímco jiné české značky kosmetiky v nich jsou.

Nyní by teoreticky mohly mít otevřeno, ale zavřely, protože do obchodních center tolik lidí nechodí. Naši obchoďáci říkají, že jsou lidé, kteří mají chuť stále courat, a místo po obchoďácích teď courají po malých prodejnách.

Ještě něco vám pomohlo?

Máme samozřejmě e-shop. Roli hraje i to, že děláme hlavně pečující kosmetiku, ne dekorativní, jako jsou rtěnky. Make-upy trochu poklesly, ale pečující kosmetiku používají lidé dál. Naopak i více. Jak začali nosit roušky, pleť se stává problematičtější.

Začali jste také s dezinfekcí...

Vymysleli jsme antimikrobiální gel s vůní okurky, ten nás zachránil. Měli jsme dva plány, buď že se gel chytne, nebo budeme propouštět. Gel se nejenom chytil, ale lidé si k němu kupovali i další výrobky. Zajistil nám tolik objednávek, kolik jsme nezažili ani o Vánocích. E-shop byl zahlcený, chodili jsme balit i my z kanceláře.

Nebyl tenkrát problém sehnat na dezinfekci tak rychle suroviny? Co pamatuji, tak nic nebylo – líh, obaly…

Nejhorší bylo sehnat líh, ten chtěli všichni. Pokaždé jsme měli nějaký jiný typ, trošku to měnilo vlastnosti produktu, ale dezinfekční vlastnost zůstala. Jak se začal líh více objevovat, přicházely i divné nabídky, dezinfekce v kanystru, nebyl znám původ a podobně.

Také jsme o některých obchodních partnerech zjistili, že jim prodáváme gel za sto korun a oni pak dále za pět set. Proto jsme to omezili a konečný zákazník si mohl koupit maximálně tři kusy gelu, prodejna deset patnáct kusů. Když jsme zjistili, že je příliš naceňují, počet kusů jsme jim omezili. Přišlo nám to neetické.

Jak rychle se vám gel povedlo uvést na trh?

Moje maminka říkala hned na začátku, že bychom měli udělat antimikrobiální gel na ruce. A to ještě nevypadalo na opravdový problém, nebyly žádné případy covidu. Nechtěla jsem do toho jít, že to pak bude viset ve skladu, ale za deset dní jsem uznala, že má pravdu, a naše vývojářka během jednoho dne vytvořila recepturu.

Radili jsme se se Státním zdravotním ústavem, jak to má být. Nesmí to být dezinfekce, ta má přísnější podmínky. Do čtrnácti dnů jsme to zvládli. Byli jsme rádi, že máme co dělat.

Kolik se toho prodalo?

Byl to nejprodávanější výrobek roku. Prodali jsme téměř 46 tisíc kusů.

Ještě nějaké suroviny byly nedostupné?

Fabriky, stejně jako u nás třeba Škodovka, stoply na jaře na dva měsíce výrobu. Tím se zabrzdily třeba dodávky extraktů, aktivních látek. I teď máme problém, že některé obaly mají dodání dvanáct až čtrnáct týdnů. Ale nejsem si jistá, že je to kvůli covidu, na něj se dá svést vše.

Omezovat výrobu kvůli chybějícím dodávkám tedy nemusíte?

Udržujeme si standardně dvou a půl měsíční zásobu surovin i hotových výrobků. Maximálně nám hrozí, že pojedeme do nulových zásob.

Museli jste nějak sahat na platy zaměstnancům?

Na to jsem hrdá. Nevěděli jsme tenkrát, zda to bude dobré, ale všem obchodníkům a prodavačkám jsme ponechali platy, aby nemuseli domů za šedesát procent. Mají běžně základní plat a procenta z tržby, tak jsme je zprůměrovaly za rok 2019 a dali jim je na tři měsíce. To jsme si mohli dovolit s tím, že se pak uvidí.

I kdyby Ryor už peníze neměl, rozhodly jsme se s mámou je poslat ze svých účtů. Máme skvělý tým a nechceme, aby se rozpadl. Teď nám chodí i strašně moc životopisů z blízkého letiště, to je srdcervoucí.

Zmínila jste, že máte prodejny mimo obchodní centra. Proč?

Jednak jsou hodně drahá a my nemáme takové marže. Nemůžete si v nich určovat pracovní dobu, máte nad sebou pána. Ze stejného důvodu se Ryor neprodává v řetězcích, jsme jen v Rossmannu.

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.