Třináct let budovala Simona Kijonková českou Zásilkovnu a později i mezinárodní skupinu Packeta bez externích zdrojů. Za tu dobu se z ní stala jedna z nejvýraznějších firem ve světě internetového obchodování. Jednoduchý koncept výdejních míst a samoobslužných boxů ji nakonec dovedl až k prodeji firmy za téměř deset miliard korun. Společnost, pro niž je typická červená barva, bude nově spadat pod globální private equity fond CVC Capital Partners a skupinu Emma Capital. Společnosti podepsaly smlouvu o koupi 100procentního podílu ve skupině Packeta. Hodnotu transakce nezveřejnily, podle informací e15 se ale pohybuje na horní hranici vyšších jednotek miliard korun.
„Packeta je ve výborné kondici a vstup investorů do Packeta Group firmě umožní využít finanční prostředky a know-how investorů k dalšímu růstu a posílení naší tržní pozice v rámci Evropy,“ uvedla na svém LinkedIn profilu Kijonková.
Oba akcionáři se dohodli na rozdělení svých majetkových podílů v poměru 65 : 35 ve prospěch CVC. Na budoucím řízení společnosti se pak budou oba partneři podílet společně. V rámci podílu společnosti CVC se ještě předpokládá minoritní kapitálová investice české skupiny R2G, která nebude mít vliv na podíl Emma Capital. Ten i pak zůstane ve výši 35 procent.
„Jsme rádi, že jsme v soutěži o koupi Packety uspěli. Velice si vážíme toho, co dosavadní management dokázal doslova na zelené louce vybudovat a řadu let rozvíjet. Zároveň věříme, že společně s našimi partnery z Emma Capital, kteří dobře znají český i slovenský trh, a navíc úspěšně vedou i další logistické firmy v Evropě, můžeme dát Zásilkovně nové impulzy tak, aby z toho profitovali zákazníci, zaměstnanci i akcionáři,“ okomentoval manažer CVC Jakub Čanda.
Zásilkovna jako úspěšný lovebrand
Jednou z nejoblíbenějších českých značek se v posledních několika letech stala právě Zásilkovna. Potvrzuje to nejen její raketový růst, ale také průzkum společnosti KPMG zkoumající zákaznickou zkušenost s českými i zahraničními lovebrandy.
Co jsme o Zásilkovně v e15 napsali?
Investiční ředitel Emma Capital Pavel Horák k tomu dodává: „Spojení investiční síly a renomé fondu CVC s našimi zkušenostmi v oboru může celý projekt Zásilkovny posunout z pozice české a slovenské jedničky ještě o krok dál a vytvořit z ní velice významného hráče na evropském trhu.“
Dokončení celé transakce je podmíněno souhlasem orgánů Evropské unie pro hospodářskou soutěž. Prodávající a kupující strana se dohodla, že výše kupní ceny zůstane důvěrná.
Úspěšná Zásilkovna v těžké době
„Na vstup investorů je velmi špatná doba. Nikdy jsme to nevylučovali, ale zase jsme tomu nikdy nešli naproti, aktuálně není nic takového na stole,“ říkala ještě letos v únoru Simona Kijonková. O tři měsíce později už bylo vše jinak, v době historicky prvního poklesu tržeb tuzemských e-shopů přišla totiž zpráva o tom, že Kijonková a další podílníci společnosti jednají o vstupu investora nebo rovnou o prodeji celé firmy.
„Dosud jsme si rozvoj a expanzi financovali z vlastních zdrojů. Narostli jsme ale do velikosti, kdy vyšší úroveň investic může zrychlit růst firmy. Chceme se tak podívat na možnost získat finanční prostředky a know-how pro další rozvoj i z jiných zdrojů,“ vysvětlovala Kijonková v květnu. Do závodu o získání celé skupiny Packeta, která kromě českého trhu působí také na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Polsku, v Německu a od letošního roku také ve Slovinsku, se pustila celá řada investorů jako například rakouská pošta Österreichische Post, rumunský marketplace eMag, EPH Daniela Křetínského (který je také vlastníkem vydavatelství Czech News Center, jež vydává e15 – pozn. red.), tuzemský gigant PPF nebo jihoafrická skupina Naspers.
Do finální fáze se nakonec se svými nabídkami dostali dva potenciální zájemci, konkrétně dopravce GLS, ve kterém drží 27procentní podíl český miliardář Daniel Křetínský, a konsorcium vedené britským investičním fondem CVC ve spojení se společností Emma Capital Jiřího Šmejce a skupinou R2G Oldřicha Šlemra s podporou zakladatelů Avastu Eduarda Kučery a Pavla Baudiše.
Zásilkovna
Společnost Zásilkovna založila Simona Kijonková v roce 2010. Loni se její tržby vyšplhaly na 6,1 miliardy korun se ziskem před zdaněním ve výši 172 milionů korun. Zásilkovna v současné době působí v Česku, Německu, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Slovinsku a na Slovensku. Spolupracuje s 46 tisíci e-shopy. Vedle výdejních míst nabízí internetovým obchodům také přepravu jejich zboží.
Zřejmě tak skončí jedna velká éra společnosti, která je v poslední dekádě neoddělitelně spojená s rozvojem tuzemského trhu internetových obchodů. Zásilkovně se podařilo přinést ze Západu nový model a sebrat díky tomu podstatnou část trhu České poště, která naopak strádá a stát si dlouhodobě neví rady s tím, jak její byznys přizpůsobit internetové době. Firmě Simony Kijonkové se povedlo se správným modelem přijít v době rychle rostoucího trhu e-shopů a nabídnout Čechům pružnou možnost vyzvednutí online objednávek, kterou nakonec zbytek trhu následoval.
Rozepře a rozdílné představy
Zásilkovna původně stavěla na výdejních místech, která jsou v běžných obchodech. Za třináct let existence nabrala společnost 15 tisíc vlastních (v Česku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku) výdejních míst a dalších 115 tisíc partnerských po celé Evropě, ke kterým v posledních třech letech přidala přes šest tisíc samoobslužných Z-boxů. Česko je pro Packetu stále klíčovým trhem, plyne jí z něj 60 procent tržeb. Z celkových 47 dep jich má 17 v Česku, dalších devět na Slovensku.
Packetu ale nevlastnila pouze Kijonková, ta společně se svým manželem prpstřednictvím JSK Investments držela podíl zhruba ve výši 48 procent. Druhým největším akcionářem byl s 20 procenty brněnský e-shop Notino, podíly také vlastnili bývalý programátor společnosti Lukáš Bílek, podnikatel z jihu Čech Martin Kukačka, exmanažer Štěpán Chytka a jednatel Petr Vytiska.
Právě rozepře a rozdílné představy o směřování společnosti mezi podílníky byly zřejmě důvodem náhlého rozhodnutí o prodeji společnosti. S touto teorií souhlasí i jeden z bývalých vysokých manažerů společnosti, který v nedávné minulosti v Packetě působil. „Všichni podílníci tam relativně měli nějaké slovo. Postupem času se čím dál více stávalo, že se nedokázali shodnout, bylo tam vidět, že to je složitější,“ sdělil.
Stejný zdroj popisuje, že investoři se kolem společnosti pohybovali dlouhodobě, nicméně Simona Kijonková o ně neměla zájem. „Simona spíše nechtěla finančního investora, ačkoli se to téma opakovaně řešilo,“ říká a označuje toto rozhodnutí za chybné.
Ondřej Žák, který od roku 2017 tři roky vedl českou Zásilkovnu a byl členem představenstva Packety, tvrdí, že se s prodejem počítalo, ale za doby jeho působení to nebylo aktuální téma. „Slovo odprodej zaznívalo jen v neurčitých termínech. Vnímal jsem to tak, že k tomu jednou dojde,“ uvádí pro e15.
Bývalí manažeři promlouvají
Žák odešel krátce před začátkem covidové pandemie z důvodu nesouladu představ o dalším směřování společnosti právě mezi ním a Simonou Kijonkovou. „Simona je extrémně prorůstová, to já jsem sice také, ale proti ní jsem byl konzervativní. Myslel jsem si, že firma potřebuje stabilizovat a postavit základy, na kterých by ten růst mohl proběhnout,“ tvrdí Žák a doplňuje, že se v případě stále stejně rychlého růstu obával negativního dopadu na kvalitu služeb.
Stejně tak ze své pozice kvůli rozdílným představám odešel i jiný vysoce postavený manažer. „Po dobu mého působení jsem vnímal, že Simona chce vytvářet další Google co do velikosti a významnosti pro trh. Vždy jsem věřil tomu, že Zásilkovna může růst nejen jako logistická, ale i e-commerce platforma, tedy nabalovat na sebe další služby jako platby a podobně,“ popisuje s tím, že úvahy o rozvoji tímto směrem ale umřely. „V ten okamžik to pro mě skončilo v tom smyslu, že se firma nebude rozšiřovat do šířky a že zůstane v logistice a v zemích, kde aktuálně je,“ popisuje. Podle něj si bude Packeta nyní upevňovat postavení na trzích, kde aktuálně působí, ale do budoucna nemá kam růst.
Osobnost Simony Kijonkové tak byla pro úspěch klíčová, některá média ji nazývala „první dámou české e-commerce“ a její známost šla díky obratnému vystupování v médiích za hranice oboru. Podnikatelka se totiž nebála ani takových příležitostí, jako byla třeba reality show Utajený šéf na TV Nova, kde účinkující, tedy ředitel či majitel firmy, vystupuje v přestrojení a nechá se zaměstnat ve své firmě.
Výhoda i prokletí jasné vize
Její kariéra přitom neměla strmou trajektorii, před založením Zásilkovny její mediální a eventová agentura nepřežila finanční krizi v roce 2008 a Kijonková musela začít znovu. O dva roky později jí známý z Belgie řekl o tom, jak vyzvedává zásilky v květinářství, a ji tento mechanismus zaujal natolik, že nedlouho poté založila Zásilkovnu.
Kijonková se díky své cílevědomosti nevzdala a šla si za jasným cílem. Tento její povahový rys měl možnost poznat také Ondřej Žák. „Ona je člověk, který ví, co chce. Na jednu stranu je to super – vše je jasné, není nutné přešlapovat, udává směr. Je ale také extrémně náročný člověk, chce všechno a chce to hned,“ popisuje svou zkušenost z doby, kdy vedl českou Zásilkovnu a Kijonková řídila skupinu Packeta.
Dnes je tak jasné, že osobnost Kijonkové byla pro úspěch společnosti klíčová jak směrem dovnitř, tak i navenek. Důležitost jejího působení uvnitř Zásilkovny spočívala ve stanovování ambiciózních plánů, navenek zase bylo zásadní, že lidé o Zásilkovně věděli a uměli si ji spojit s konkrétním obličejem. Podle jednoho s insiderů se služby Zásilkovny v jeden moment staly pro růst internetových obchodů klíčové, bez nich by zkrátka neudělaly tak velké tržby, protože v té době se zákazníci rozhodovali i podle kvality služeb, nikoli jen na základě ceny.
Zřejmě každý, kdo někdy pracoval pod šéfem, který je zároveň významným podílníkem firmy, potvrdí, že to může být čas od času náročné. Příběhů o mikromanažerech je v byznysovém světě celá řada, v českém prostředí je zřejmě nejpověstnější tímto stylem řízení miliardář a politik Andrej Babiš. Za jeho hnutí ANO v roce 2014 a 2018 v Praze 14 Kijonková kandidovala a čtyři roky vykonávala mandát zastupitelky. „Je to mikromanažerka, myslím, že se to v ní občas pralo, když takto chcete řídit firmu, tak na to potřebujete mít čas a toho ona příliš neměla,“ popisuje Ondřej Žák.
I přesto na ni bývalí kolegové z vysokých pater Packety, která zaměstnává přes dva tisíce lidí, vzpomínají v dobrém a celkově hodnotí spolupráci s ní pozitivně. Domnívají se, že je pravděpodobné, že pokud by ve stejnou dobu Zásilkovnu založil někdo jiný, zřejmě by neuspěl.
Otázkou zůstává, co se stane se Zásilkovnou po odchodu její matky zakladatelky a zda může podobně jako v Česku uspět v obdobném rozsahu i v zahraničí, tedy zda její hlavní hodnotou nebyla právě osoba Simony Kijonkové. To už je každopádně jiný příběh.
