Od založení Aera brzy uplyne století, firma živí šance na výrobu nových letadel

Aero Vodochody

Aero Vodochody Zdroj: Euro Martin Pinkas

L-39NG
L-159
L-159
Letiště Vodochody spolu s přilehlou továrnou Aero
5
Fotogalerie

Vodochodská továrna oslaví za dva roky 100 let od svého založení. Historicky největšímu producentovi cvičných proudových letadel na světě se po roce 1989 přestalo dařit. Pomoc od státu ani partnerství s americkým Boeingem očekávání nesplnily. Nyní se ale firma snaží chytit druhý dech, obnovila výrobu proudových strojů. Po třinácti letech otevřela linku na bitevníky L-159 a první nový předala irácké armádě.

Po Letovu, který vznikl z iniciativy ministerstva obrany v posledním roce první světové války, je Aero druhou nejstarší českou leteckou firmou. Pod názvem Aero - továrna letadel ji na začátku roku 1919 zakládají v zadním traktu čistírny odpadních vod v pražské Bubenči advokát Vladimír Kabeš s tehdejším premiérem Vlastimilem Tusarem a dalšími společníky. Jejich počátečním záměrem je letadla hlavně opravovat.

Z těsných prostor se Aero záhy stěhuje do Holešovic. Zásadní roli pro jeho rozvoj sehraje zakázka na licenční výrobu 35 kusů dvojplošníků Brandenburg pro výcvik vojenských pilotů. Umožní vývoj a konstrukci vlastních prototypů. 

Důraz na vojáky

Na začátku 20. let firma přesídlí do jihozápadní části v té době jediného pražského letiště ve Kbelích, kde postaví montážní hangáry. Uprostřed polí ve Vysočanech pak vybuduje tovární novostavbu. To už má 570 zaměstnanců, šéfkonstruktérem je Antonín Husník.

Aero si postupně připíše několik československých prvenství. Sestrojí první stíhací letadlo A-1, respektive A-2, i první čistě dopravní kabinový stroj A-10. Stává se hlavním dodavatelem ministerstva obrany a zaslouží se také o vybavení národní dopravní společnosti ČSA. V portfoliu má i výrobu letecké výstroje a výzbroje. Hlavní neleteckou činností je v letech 1929 až 51 produkce známých automobilů téže značky.

Do začátku druhé světové války představí Aero dohromady čtyři vlastní letadla, z toho jedno pro civilní dopravu. Stroje A-11, A-100 a dolnoplošník A-300 slouží jako bombardéry. Licenčně vyrábí i britská letadla De Hawilland DH-50 nebo francouzská Marcel Bloch MB-200.

Orientace na potřeby české armády určila budoucnost továrny na desítky let. A znovu má hrát významnou roli. „Vojenský program bude tvořit dvě třetiny produkce,“ říká šéf pro strategii Damiano Cotula. Italské manažery v čele s Giuseppem Giordem jmenovala skupina Penta Investments, která je vlastníkem firmy, loni.

Začátek proudového věku

Po okupaci se Aero zcela podřizuje potřebám německé armády. Kvůli rozšíření plochy kbelského letiště se stěhuje do Letňan, kam přenáší původní hangáry a staví dva další. V roce 1941 začnou firemní piloti zalétávat první letouny Bücker Bü-131, Focke Wulf Fw-189 a Siebel Si-204. Dohromady jich v Letňanech sestaví více než tisícovku.

Po válce je Aero začleněno do koncernu Letecké závody. Nadále vyrábí německé typy letadel. Kromě toho vyvine ojedinělý stroj, vysoce výkonné čtyřmístné aerotaxi Ae-45 celokovové konstrukce.

Počátkem 50. let vzniká nový areál ve Vodochodech včetně letiště, kam se Aero stěhuje v roce 1953. Toto datum je označováno za začátek proudového věku.

Začíná masová produkce různých variant sovětské stíhačky MiG-15, kterých se v letech 1954 až 62 vyrobí přes 3400. Vyvíjeny jsou nové řady cvičných proudových strojů. Počátkem 60. let zvítězí L-29 Delfín v mezinárodních porovnávacích zkouškách zemí tehdejší Varšavské smlouvy a stane se cvičným strojem pro armády celého východního bloku. Aero vyrobí v letech 1963 až 74 plných 3500 kusů tohoto modelu.

Od začátku 70. let je postupně vystřídají pokročilejší L-39 Albatros. Do roku 1999 jich vzlétne z Vodochod více než 2900. Dodnes jsou ve službě u výcvikových středisek na celém světě.

Miliardy v nenávratnu

Na přelomu tisíciletí Aero spoléhá na bitevníky L-159, kterých od roku 1997 nakoupila česká armáda 72. Vstup amerického Boeingu, který si vymůže od české vlády státní záruku za úvěr 967 milionů dolarů (při tehdejším kurzu přes třicet miliard korun), však očekávání nenaplní. Američané neprodají ani jedno letadlo, začíná se otevřeně hovořit o jejich selhání. Když jsou po šesti letech donuceni k odchodu, vymohou si, že nebudou trestně stíháni podle českých zákonů.

Ještě za jejich působené začíná Aero klást důraz na kooperace, získává mimo jiné kontrakt na montáž vrtulníků Sikorsky. Obrat v hospodaření však nastává až s příchodem Penta Investments, která kupuje továrnu v roce 2007. Státu za ni zaplatí necelé tři miliardy.

Sázka na nové albatrosy

Místo subdodávek pro velké světové hráče má podle italského managementu převážit projekt nového letadla L-39NG. Počítá se i s prodejem L-159, pro něž se konečně podařilo nalézt první zahraniční zákazníky.

Podle Damiana Cotuly dosahuje potenciál trhu do roku 2030 okolo tří tisíc cvičných strojů.

„Řada států si bude muset koupit nové, protože těm stávajícím skončí životnost. Považovali bychom za úspěch dodat našim zákazníkům v příštích deseti až patnácti letech sedmdesát L-39NG a třicet L-159. Ve srovnání s velkým potenciálem tohoto specifického trhu jsou naše očekávání reálná,“ dodává Cotula.

Každý druhý Airbus A-320 má podvozek z Vodochod

Jako v každé letecké továrně je i v Aeru příkladný pořádek. Hala, kde se na klíč sestavují vrtulníky Sikorsky S-76, by v čistotě mohla konkurovat operačnímu sálu. Stroje se tu kompletují včetně tisícovek tenkých i tlustých kabelů připomínajících oběhovou soustavu s tepnami a vlásečnicemi. „V Americe na ně namontují už jen motor a rotory. Program bohužel končí, vrtulníky si objednávaly těžařské společnosti pro dopravu dělníků na těžní plošiny. Sikorského ale koupil Lockheed Martin. To je především zbrojařský koncern, civilní program pro něho není perspektivní,“ vysvětluje mi projektový manažer Pavel Příhoda. Aero vyrábí i kokpity včetně kabeláže pro legendární Black Hawky.

Přecházíme do haly, kde v 50. letech stály v několika řadách desítky stíhaček MiG-15. Nyní tam sestavují náběžné hrany křídel pro letadla Bombardier řady CSeries. Výroba postupuje zprava doleva, souběžně se montují hrany pro pravá a levá křídla. Na kompozitový nosník dodávaný Bombardierem našroubují dělníci hliníková žebra vyráběná v Aeru na CNC soustruzích a titanový držák motoru. Všechny šrouby a matice musejí zatmelit, aby po instalaci palivové soustavy těsnily. Hotové hrany putují do Belfastu, kde kompletují křídla, která pak posílají do Montrealu.

„Ze začátku jsme měli problémy při vrtání do třech rozdílných materiálů zároveň, tedy do kompozitu, hliníku a titanu. Jde hlavně o kompozit, který se nesmí roztřepit,“ ukazuje Příhoda. Dodává, že výroba jedné hrany trvá čtyři týdny. Na lince pracuje osm desítek lidí.

V hale, které dominuje ohromný automatizovaný nýtovací stroj, vyrábí komponenty pro vojenské letouny Embraer KC-390. Kromě náběžných hran jsou to rozměrné zadní části trupu a nákladové dveře. Aero se podílelo na vývoji celého stroje. „Když KC přiletělo loni do Evropy, jeho druhou zastávkou bylo Aero. Všichni jsme si ho na přistávací ploše prohlíželi a doslova osahávali. Viděli jsme poprvé ve vzduchu i na zemi letadlo, které pomáháme vyrábět,“ vzpomíná Příhoda.

Zatímco Bombardier s Embraerem soutěží o pozici trojky na celosvětovém trhu, jedničkou je Airbus. Aero s ním spolupracuje na několika programech, nejdéle vyrábí podvozky. „Každý druhý Airbus A-320, což je typ, kterým Češi většinou létají na dovolené k moři, má podvozek vyrobený v Aeru. Podvozky dodáváme i pro kunovické L-410,“ říká Příhoda.

Aero má na dva tisíce zaměstnanců, z toho tři stovky kvalitářů. Provádí několikanásobnou kontrolu všech produktů, zákazníci už je většinou netestují. Továrna permanentně poptává stovku pracovníků, převážně nástrojáře, nýtaře, obráběče a konstruktéry. Úzce proto spolupracuje s učilištěm, které sídlí hned vedle továrny, i s řadou dalších středních a vysokých škol.

Albatrosy si zahrály i v bondovce

Aero Vodochody vyvinulo a vyrobilo více než 6 700 cvičných proudových letadel, což je 70 procent světové produkce. Vynikají manévrovatelností a schopností provozu ve všech klimatických podmínkách. L-39 Albatros jsou oblíbená po celém světě, dodnes je využívá přes 45 států včetně Ruska či Egypta. Zahrála si i v bondovce Zítřek nikdy neumírá. Podle plánu se na nové stroje s názvem L-39 Next Generation, na jejichž vývoji se bude podílet Česká exportní banka, mohou první zákazníci těšit v roce 2019.

Aero v číslech
 tržby za loňský rok5,5 miliardy korun 
 počet zaměstnanců 2000
 nejvýznamnější zákazníciAirbus, Bombardier, Embraer, Draken International, irácká armáda