Jak posílí česká armáda? Na nákupy má k dispozici skoro 180 miliard

Armáda ČR

Armáda ČR Zdroj: ČTK

Armáda ČR
Armáda ČR
Armáda ČR
Armáda ČR
Armáda ČR
12
Fotogalerie

Plány končícího ministra obrany Martina Stropnického připomínají sliby jeho dřívějšího předchůdce Jaroslava Tvrdíka. Na obchodech s armádou profitují hlavně Tatra Trucks, Aero Vodochody a Sellier & Bellot.

Když před čtyřmi roky odcházel z čela ministerstva obrany Vlastimil Picek, předal svému nástupci Martinovi Stropnickému už dohodnuté pokračování pronájmu stíhaček Gripen na dalších deset let včetně ceny. Vláda Bohuslava Sobotky tak mohla krátce po nástupu podepsat se Švédskem strategický kontrakt za dvacet miliard korun.

Podobně jednoduché jako končící exekutiva to nový kabinet mít nebude. Přestože Stropnický naplánoval kontrakty za  177 miliard korun, drtivou většinu z nich nedotáhl do konce. Sumu obsahuje interní dokument ministerstva obrany, který má deník E15 k dispozici. U všech projektů se přitom počítá se zahájením dodávek do roku 2020, což odborníkům připadá zcela nereálné.

Výjimkou je jen nákup 3D radarů, který se připravoval v minulých pěti letech. Samotná zařízení mají stát 3,6 miliardy, na další dvě miliardy vyjde servis po dobu dvaceti let. Na jaře se předpokládalo, že česká a izraelská vláda uzavře smlouvu koncem srpna. Nyní ministerstvo tvrdí, že se termín o měsíc až dva posune.

Největší armádní projekty - Pozemní síly

Největší armádní projekty - Pozemní sílyNejvětší armádní projekty - Pozemní síly|E15

Stropnického plány se mohou ukázat jako virtuální nejen kvůli časovému presu. Navzdory ujišťování politických stran o zvyšování armádních výdajů nikdo nemůže zaručit, zda ekonomika nadále poroste. V opačném případě by se mohla opakovat situace ze začátku dekády, kdy se obrana musela smířit se škrty. Její rozpočet se tehdy propadl z více než 50 miliard pod 40.

Ze stejných důvodů v minulosti odstoupil bývalý šéf rezortu Jaroslav Tvrdík (ČSSD). Také on sliboval vojákům stovky kusů nejrůznější techniky. A podobně jako za Tvrdíka si nyní ministerstvo narýsovalo strmě se zvyšující rozpočtovou křivku. Očekává, že v roce 2020 bude mít k dispozici na 80 miliard a o pět let později přes 120.

„Víme, co chceme. V programech pro modernizaci letectva a pozemních sil máme jasně popsáno, ve kterých letech bude daný projekt realizován,“ uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Dodal, že program pro letectvo už má k dispozici ministerstvo financí a projednala ho vláda. Investice do pozemních sil za  117 miliard zatím schválila Bezpečnostní rada státu. Žádnou garanci, že peníze nakonec dostane, však rezort nemá.

Největší armádní projekty - Letectvo 

Největší armádní projekty - LetectvoNejvětší armádní projekty - Letectvo|E15

Další pochybnosti vzbuzuje předpoklad, že nákupčí zadají a vysoutěží tak astronomický objem zakázek do tří let. Aby si ministerstvo mohlo dovolit zaplatit právníky a další odborníky, bude nejprve nutná změna legislativy. Sekce vyzbrojování, která se potýká s personálními problémy, se nyní musí řídit služebním zákonem. Nemůže tedy konkurovat platům v soukromé sféře.

Nejvíce peněz mají spolknout nové pásové transportéry, náhrada dosluhujících tanků T-72, protiletadlové pozemní komplety, samohybné minomety, už dohodnutý pronájem gripenů do roku 2025 a víceúčelové vrtulníky.

Například helikoptéry začal Stropnický vybírat po nástupu do funkce a ještě loni v prosinci tvrdil, že smlouvu podepíše do voleb. To se však nestane. Úředníci stále čekají na nabídky vlád USA a Itálie. Teprve až je obdrží, začnou vybírat nejvýhodnější nabídku a případně jednat s dodavatelem. Může se stát i to, že nový ministr zakázku zruší a začne nanovo. Favoritem je už delší dobu americká firma Bell se stroji UH-1Y Venom, která nabízí největší a cenově i provozně nejdražší stroje.

V loňském a v letošním roce na armádních zakázkách profitovala kopřivnická Tatra Trucks. Dodala podvozky pro minomety za více než 600 milionů korun. Tatra Defence Vehicles pak vyrobí dvacítku transportérů Pandur pro velitele a spojaře za dvě miliardy a ve spolupráci s Francouzi 42 obrněnců Titus za 2,7 miliardy.

Ve firmě má 65procentní podíl zbrojař Jaroslav Strnad, jehož skupina Czechoslovak Group má modernizovat třicítku houfnic Dana.

Na obchodech s obranou vydělává i Aero Vodochody. Za více než dvě miliardy korun získalo servisní smlouvu na opravy letounů L-159 a L-39. Vojsko se dohodlo také na přestavbě tří nepotřebných jednomístných letounů L-159 na tři dvoumístné za téměř 600 milionů.

Stěžovat si nemůže ani munička Sellier & Bellot. Letos s ní ministerstvo podepsalo rámcovou smlouvu, podle níž by měla během pěti let dodat munici za tři miliardy