Čína se v posledních letech neustále překonává v exportu solárních panelů. Dynamiku mu dodala válka na Ukrajině a evropská snaha odpoutat se od ruských zdrojů. Vývoz panelů z Číny do Evropy prudce vzrostl i v prvním pololetí letošního roku, přestože se v sedmadvacítce kriticky hovoří o nahrazování jedné energetické závislosti za jinou. Peking však může na svou snahu chrlit fotovoltaické komponenty v enormním množství brzy doplatit. Výrobní kapacita začíná být větší než poptávka a některé producenty zřejmě čekají krušné časy.
V prvním pololetí stoupl vývoz čínských panelů meziročně o 34 procent na kapacitu 114 gigawattů, uvádějí aktuální statistiky think-tanku Ember. „Toto množství solárních panelů by vyrobilo dostatek elektřiny pro napájení Švédska a odpovídá celkové instalované kapacitě solárních panelů ve Spojených státech,“ podotýká Ember ve své zpravě.
Více než polovina čínského exportu fotovoltaické produkce mířila do Evropy. A vývoz na starý kontinent rostl rychleji než ten celkový, když stoupl o 47 procent. Za Evropou následovala Brazílie. Nejrychlejší růst zaznamenala Afrika, šlo však stále jen o zlomek čínského exportu.
Ten enormně roste zhruba poslední tři roky. Zatímco v březnu roku 2020 vyvezla země 8,3 gigawattu, ve stejném měsíci loňského roku to bylo už 14,3 gigawattu a v letošním třetím měsíci rekordních 22,2 gigawattu.
Čína v současnosti disponuje až 95 procenty globální výrobní kapacity solárních panelů. Začíná se však stále více řešit, zda je postavení producentů z této země udržitelné a jestli to s výrobními záměry nepřehnali. Jen pětice největších čínských výrobců, mezi které patří třeba Jinko Solar Holding či Longi Green Energy Technology, letos navýší možnosti své produkce oproti loňsku o 54 procent na 465 gigawattů.
Když se k tomu připočtou i menší firmy, dosáhne do konce roku celková výrobní kapacita čínského fotovoltaického průmyslu téměř tisíce gigawattů. A to je podle odhadů odborníků z oboru zhruba dvojnásobek toho, kolik může svět v současnosti a v nejbližší době spotřebovat. Kupříkladu asociace SolarPower Europe očekává, že celosvětová poptávka po panelech bude letos nanejvýš 402 gigawattů a do roku 2027 se zdvojnásobí.
Některé čínské giganty přitom chtějí v expanzi dále pokračovat. Holding Jinko minulý měsíc oznámil, že hodlá v příštích dvou letech investovat 7,7 miliardy dolarů do výstavby největší integrované solární elektrárny všech dob. Investoři už ovšem projevili pochyby, zdá plán není na nasyceném trhu příliš odvážný.
Expanzi sektoru povzbudil před třemi lety příslib Pekingu, že emise skleníkových plynu země dosáhnou vrcholu do roku 2030 a do roku 2060 se země stane uhlíkově neutrální. Do sektoru tak proudí mnoho kapitálu v době, kdy mají jiná odvětví v čele se stavebnictvím vážné potíže.
Firmy se v tomto prostředí snaží co nejvíce růst a vytlačit konkurenci. Navíc se ve snaze zabezpečit si dodávky a snížit náklady stále více pokoušejí o integrovanou výrobu od základního materiálu polysilikonu až k celým modulům. Lidé z branže totiž tvrdí, že bez této integrace se na trhu už nedá přežít.
K solárnímu boomu významně přispívají i místní samosprávy. Zdroj blízký společnosti Jinko sdělil serveru Nikkei, že projekt obří továrny v provincii Šan-si získal nejlepší investiční podmínky v historii provincie. „Pokud investujete 100 milionů jüanů do fotovoltaického projektu, místní samosprávy vám mohou vrátit alespoň třicet procent investice prostřednictvím pozemků, daňových úlev a dotací,“ řekl tento zdroj.
Od počátku roku se přitom objevují známky toho, že v některých fázích výrobního cyklu panelů se produkce příliš hromadí. Dlouho stoupající ceny polysilikonu spadly a specializované weby psaly o cenové válce mezi producenty a o snaze udat skladové zásoby méně kvalitního materiálu. Někteří producenti materiálu s poklesem cen už pozastavili plány na rozšiřování kapacit této výroby.
Společnost Longi už v květnu varovala, že odvětví čeká v příštích letech série bankrotů, pokud bude živelný rozvoj nových továren na solární zařízení pokračovat. Její představitel Li Čen-kuo uvedl, že z trhu by mohla být vytlačena více než polovina čínských výrobců. „Jako první budou poškozeni ti, kdo nebudou dostatečně připraveni. Společnosti se slabším financováním a méně pokročilou technologií jsou ohroženy nejvíce,“ citovala ho agentura Bloomberg.
Podobných varování přibývá. „Dokonce i Afrika nám řekla, ať už nic neposíláme. Konkurence na trhu fotovoltaických modulů je intenzivní. Všechny čínské společnosti se snaží získat podíl na trhu nízkými cenami,“ citoval Nikkei nejmenovaného ředitele firmy na výrobu panelů.
Číně navíc roste konkurence v zahraničí. Indie sice zatím dosahuje jen zlomku čínského exportu, její vývoz však roste rychlým tempem, loni o 321 procent. Americká cla na moduly přesouvají produkci z Číny podobně jako v případě jiných technologií i do dalších jihoasijských zemí. Západ se k tomu snaží stimulovat výrobu na svém území, aby omezil závislost na Číně a zranitelnost dodavatelských řetězců. K tomu přispívají především dotace z balíku 369 miliard dolarů v rámci amerického zákona o snižování inflace (IRA).
Ovšem i snah o západní autonomii a pobídek využívají čínští výrobci. Společnost Jinko kupříkladu investovala 52 milionů dolarů do výstavby továrny v Jacksonvillu na Floridě. Longi plánuje vybudovat provoz v Německu. Firmy přitom věří, že se jim investice rychle vrátí, přestože jsou náklady na stavbu, vybavení a na práci v USA a v Evropě mnohem vyšší než v Číně.
